Reporty z turnajových zápasů 1. etapy
informace, jak probíhaly již odehrané zápasy

Polsko - Sturm x Stanny
dohráno 12.9.2002, vítězství Spojenců
Osa - Sturm

Průběh a konec bitvy:
Německá armáda byla před bojem rozdělena na dvě "skupiny armád" - "A" a "B". Armádní skupina "A" měla za úkol útočit přímým směrem na Lodz a zajistit prostor okolo Rodomska. Skupina armád "B" byla rozdělena na další dvě bojové skupiny 1 a 2. SK 1 s cílem dobýt Posen a SK 2 měla za úkol dobýt Kalisz. Obě skupiny se posléze měli při přechodu Warty opět spojit a společně udeřit na Kutno. V záloze zůstala pěchota bránící nástupní město Vratislav. Skupina "A" postupovala podle plánu a dle očekávání stanula před branami Lodze i v prostoru Rodomska. Skupina "B" měla větší potíže. SK 1 dobyla Posen a pokračovala směrem na Kutno, ale SK 2 zůstala stát u silně opevněné Kalisze. Vzhledem k silné obraně bylo rozhodnuto Kalisz nedobývat, ale ponechat pouze dvě jednotky pro "obtěžování" nepřítele a zachytávání protiútoků. Mezi tím se zbytek SK 2 a SK 1 spojily na Wartě a dorazily ke Kutnu. Za této situace došlo k zásadní chybě, kdy pěchota střežící Vratislav byla odvelena do první linie skupiny armád "A". V té době unikla od Kalisze poničená polská jízda z dohledu německých jednotek a vstoupila do Vratislavi, čímž boj skončil. K opuštění Vratislavi došlo z důvodu mé domněnky, že pěchota bojující u Kalisze objeví každý pokus o pohyb nepřátel na jih. V té chvíli by postup buď zastavila nebo by do Vratislavi byla dokoupena jednotka nová. Bohužel, nezkušenost při hraní se "skrytými jednotkami" ( celých téměř 5 let jsem hrál jedině bez skrytých jednotek ) způsobila, že jsem si neuvědomil možnost "neviditelnosti" jednotky, byť stojící jen 3 hexy ( les ) od mých vojsk.

Hodnocení vlastního velení:
V útočné fázi jsem postupoval v zásadě dle svých představ a žádnou významnou chybu nevidím. Zásadní nedostatek však bezesporu bylo opuštění Vratislavi v rozporu s původním plánem. Stejně tak měla být "zajišťovací" vojska u Kalisze rozestavena tak, aby skutečně objevila každý pohyb od tohoto města. Nezbývá, než se naučit hrát s volbou "SKRYTÉ JEDNOTKY - ZAPNUTO"...

Charakteristika protihráče:
"Nepřítel" zahájil boj s úmyslem se nejen bránit, ale i útočit, co značně komplikovalo situaci. I když jsem s tímto úmyslem počítal, fatální chybou jsem umožnil rozhodnout bitvu. Boji polského lidu nelze vůbec nic vytknout. Polsko i Spojenci mohou být hrdí na svého vítězného generála.
Spojenci - Stanny

Průběh a konec bitvy:
Na úvod jsem v Poznani přezbrojil pěchotu na kavalerii. Dále jsem z Kutna stáhl tankovou divizi k městu Kalisz. Do Lodze jsem povolal pěchotu z Rodomska a Brzezin, z Ozorkowa byla pěchota převelena do Kutna. Protivník zahájil velice agresivně a obrana města Kalisz, ač posílena o rychle sestavené dělostřelectvo odolávala jen s vypětím všech sil. Ve třetím kole byla kavalerie v Poznani zničena nepřátelskými tanky, rychle postupujícími na Kutno. Proto jsem obranu Kutna posílil novou tankovou divizí a v Rodomsku z rezerv vyškrábal poslední zbytky a vytvořil další tankovou divizi, s rozkazem převzít původní úkol od kavalerie v Poznani - dobytí Vratislavi. Agresor rychle postupoval, zdecimoval obranu Kalisze a útočil na Kutno i Lodz. Nevšiml si však posledních zbytků kavalerie, která byla poničena u Kalisze a byla stažena do hvozdů k obnově. Navíc ponechal neobsazen klíčový průchod od Rodomska k Vratislavi a tak jsem měl na výběr, zda obsazení města provedu kavalerií, nebo tankem. Po chvilkovém zaváhání jsem neodolal a tankovou divizí zaútočil ze zálohy na dělostřelectvo, ostřelující Lodz a Vratislav obsadil kavalerií.

Hodnocení vlastního velení:
Již od samého počátku jsem hrál s úmyslem rychlým protiútokem dobýt Vratislav a zamezit tak plenění Polska. Proto jsem přezbrojil pěchotu v Poznani a v dalších kolech se snažil uchránit kavalerii u Kalisze. Navíc jako záloha mi sloužila divize lehkých tanků v Rodomsku. Domnívám se, že stažení do defenzívy by znamenalo postupné vyčerpání obrany a kapitulaci. Navíc jsem využil nepřítomnosti letectva a nemožnosti včas objevit jednotky, mířící ke strategickému bodu nepřítele.

Charakteristika protihráče:
Hrál velmi agresivně a odvážně. Bohužel pro něho, ztráty, které utrpěl u Kalisze jej pravděpodobně donutily použít všechny zálohy a ponechat Vratislav bez posádky. To se nakonec ukázalo jako smrtící pochybení. Více mne překvapilo ignorování tanku v Rodomsku, kam sice přesunul tankovou divizi, ale nechal moje tankisty ze zálohy zaútočit na jeho dělostřelectvo, nehledě na to, že mé tanky měly i možnost rychle se přesunout k Vratislavi.
Sealion 1940 - Azmodan x Tallyho
dohráno 14.9.2002, vítězství Spojenců
Osa - Azmodan

Průběh a konec bitvy:
Věděl jsem, ze Angličani mají silnější loďstvo a pokud se rychle nevylodím a nepostoupím do vnitrozemí, ustřílí mě jejich lodě. Proto jsem vylodění soustředil na jihozápad ostrova, kam jsem na podporu vylodění soustředil i loďstvo. Během prvního kola se mohla vylodit jen část jednotek, která na svůj první nesmělý krůček na půdě nepřítele čekala a do druhého tahu. To se již však zformovala obrana nepřítele v jeden mohutný šik krytý mnoha (asi 6) děly a spoustou flaku. Na mé straně bylo jen jedno dělo. Bylo hned od začátku jasné, že pokud se nezbavím protiletecké obrany a okamžitě nezaútočím na nepřítelova děla, neprorazím. Vyslal jsem nad frontu ve dvou vlnách všechna letadla se snahou narušení flaku a nejnepříjemnějího děla. Společně s bombardéry jsem vyslal nad Londýn výsadkáře, abych zvýšil počet leteckých cílů. Obsazení města Canterbury mě přineslo monžost kupování jednotek na území nepřítele. Koupil jsem dvě děla a protiletecký kanon. Nepřítel již měl našlápnuto k útoku a jeho děla pracovala dobře. Během operace na ostrově Angláni udělali nepodstatný výsadek ve Francii, který jsem zlikvidoval Stukou a tankem. Nepotěšila mě neschopnost vlastních tanků.

Hodnocení vlastního velení:
Uzavřen ze dvou stran cizím loďstvem, pouze 15 tahy před sebou a silnou dělostřeleckou a flakovou obranou nepřítele jsem toho moc dělat nemohl.

Charakteristika protihráče:
Obrana byla velice dobře promyšlená a uskutečněná. Dobře využíval levného materiálu k účinné obraně (vše hned vedle děla, dělo chráněno dělem). Takto by se nejspíš zachoval každý generál. Co bych mu vytkl je málo agresivní utočení loděmi s kterým by mě rozprášil o tah dřív.

Pozn.: Z prvního kola turnaje je jasné, že obránci jsou ve velké výhodě a časový limit bitvy jim ještě výrazněji nahrává. Můj tip na skóre turnaje - Obránci : Útočníci - 15:1
Spojenci - Tallyho

Průběh a konec bitvy:
Vybudování obrany na čáře Canterbury-jižní Londýn-Newhaven. Vysoká koncentrace flaku a dělostřelectva. Postupné vybudování neproniknutelné souvislé obrany - val, který se stahoval k jižnímu pobřeží (hrabství Kent). Mnoha nepřátelským silám nebylo umožněno se vylodit - neměly kam. Postupné stahování námořních sil ke "Kentskému kotli". Ve třetím tahu výpad na odvrácení pozornosti (vylodění pěchoty v Calais). V pátém tahu vylodění pěchoty v Cherbourgu a příprava na letecký výsadek v Le Havre (Dakota s Commandos nad městem). V té době nepřátelské síly již značne oslabeny. Kapitulace.

Hodnocení vlastního velení:
Již v prvním tahu začátek přípravy protiinvaze do Francie!! Velice opatrné rozmisťování letectva - vlastní letadla vždy na dostřel vlastního flaku. Co nejrychlejší přísun jednotek k pobřeží do místa vylodění.

Charakteristika protihráče:
Neprovedl nic, co bych neznal z "umělé inteligence počítače". Velice neefektivní nasazení letectva a hlavně nevyužití výhod výsadkových jednotek.

Pozn.: Matildy II jsou vynikající.
Benelux - Radek K. x Hartmann
dohráno 14.9.2002, vítězství Spojenců
Osa - Radek K.

Průběh a konec bitvy:
Jádro bitvy se odehrálo ve středu mapy, kde byla výborně připravená obrana protihráče. Opřel jí o efektivní kombinaci protiletadlových děl, obranného dělostřelectva a nedostižných francouzských tanků, které neohrozily ani útočící tanky se zkušeností 12. Ke střetu letectva prakticky nedošlo a v celém průběhu bitvy docházelo k poškození letectvem jen velmi zřídka. Útočník postupoval rychle až k linii obrany, kde se pak odehrálo 10 kol, prakticky ale bez možnosti prolomit obranu. Francouzské tanky krvavě odrážely útoky a do té doby, než se útočící jednotky zcela vyčerpaly. V 17. tahu následovala kapitulace útočících jednotek, protože došlo k vyčerpání útočících sil a nebyla perspektiva, že by se mohlo dosáhnout daných cílů.

Hodnocení vlastního velení:
Nepřeceňoval jsem rychlý počáteční postup a soupeře potkal tam, kde jsem to čekal. Zklamala mě však malá efektivita nejlepších tanků a viditelně na obtíž byl malý dolet Bf 109. Stuky nebylo možné poslat bez doprovodu na delší vzdálenost a centrum útoku bylo pokryto protiletadlovou obranou, která nasazení Ju 87 vyloučila. Praxe ukázala, že útok měl jít jiným směrem. Nejsem si vědom žádného většího pochybení, kromě několika neprakticky nakoupených jednotek.

Charakteristika protihráče:
Protihráč měl zhruba 5 tahů na zformování obrany, co je dostačující. Umístil jí chytře mezi dvě řeky na místo, kudy útočník musel postupovat (přechod přes řeku v jiné části mapy by byl ještě krvavější). Protiletadlovou obranou pokryl své nejlepší jednotky a to prakticky rozhodlo.
Spojenci - Hartmann

Průběh a konec bitvy:
Prvních pět tahů se Spojenci věnovali budování obrany - s co nejefektivnějím nasazením dostupných jednotek a prestiže byla vybudována obranná linie ve středu fronty u města Maubeuge, kde byl pro obranu vhodný terén a dalo se očekávat, že zde soustředí nepřítel nejvíce sil. Mezitím byly bylo bezmocně přihlíženo k masakru čelních jednotek a postupu nepřítele vhodným terénem k obranné linii. Nepřítel také postupoval na jihu k Sedanu, po jeho dobytí se však nepříteli dále postupovat nepodařilo, díky nevhodnému terénu, možná malé motivaci kvůli absenci klíčových bodů a síle spojeneckých jednotek. Útočné síly nepřítele v tomto směru byly brzy vyčerpány a zničeny. Po pátém tahu se pak v hlavním směru snažila vojska Osy prorazit obrannou linii, což se změnilo v dlohou vyčerpávající bitvu, během níž se vojskům Osy podařilo sice obranu nahlodat a obsadit klíčové město Maubeuge, avšak za cenu obrovských a nenahraditelných ztrát. V té době již byla prořídlá fronta na jihu infiltrována spojeneckými jednotkami s odhodláním prorazit si tudy cestu do nepřítelova týlu využívajíce vázání jeho sil na severu u Maubeuge. Po úderu byl během jediného tahu dobyt zpět Sedan a Lucemburk. Pak se tyto jednotky obrátily na sever a téměř nerušeně postupovaly nepřátelským týlem. Díky velkým ztrátám nepřátelských jednotek u Maubeuge se vytratila možnost na další útok vojsk Osy, naopak, jednotky nepřítele musely čelit pomalému, ale rozhodnému postupu tanků, které vzápětí dobyly zpět Maubeuge. Po obsazení dalších dvou klíčových měst v týlu nepřítele nepřátelský velitel kapituloval.

Hodnocení vlastního velení:
Očekával jsem naprostou převahu protivníkových letadel, proto se nedílnou součástí obrany staly účinné 40mm flaky a s vlastním letectvem bylo nakládáno nanejvýš opatrně a vyhýbal jsem se střetu s nepřátelskými stíhačkami, využívaje přitom dlouhé přelety a malý dolet nepřátelských stíhaček. Obrana ve středu mapy se podle předpokladů stala dlohou a krvavou bitvou, kdy oběma hráčům brzy došla prestiž, a nebylo od ní možné očekávat rychlý výsledek, proto jsem se soustředil na vynucení si rozhodnutí na jižním úseku fronty, neboť jsem byl rozhodnut být pasivní jen co nejkratší dobu. Na jihu se podařilo nepřítele překvapit a zdolat, také za významné podpory svého letectva a otevřít si tak cestu do nepřítelova týlu. Jakmile se daly jednotky na jihu do pohybu, nedaly se zastavit, neboť každý postup byl zesilován dotacemi prestiže z obsazených měst a celá ofenziva nabírala čím dál více na intenzitě, zatímco nepřítel ztrácel jednotky a byl bez prestiže. Vlastní chybu jsem udělal, kdy jsem svá letiště v týlu zapomněl zajistit proti nepřátelským výsadkům a o to jsem měl pak více práce.

Charakteristika protihráče:
Nepřátelský generál byl nebezpečný protivník a při nahlodávání obrany mi skutečně zatápěl, ale to bohužel k úspěchu nestačilo. Nepomohly ani časté výsadky pěchoty za frontou, které až na jeden dopadly špatně. Protivník podcenil přípravu na útok proti dobře hájené pozici, o které dobře věděl, přestože na přípravu měl dost času. Nezajistil a nevyčistil si před útokem jih a nevyužil převahy ve zbraních, které mu mohly zajistit rozhodující průlom - letectvo a dělostřelectvo. Pro své drtivé množství letadel si mohl dovolit ztráty a využít veškerá letadla k soustředěnému útoku na jednom místě, místo toho je nasazoval rozptýleně. Také měl dost času, aby vylepšil své dvě 10,5cm houfnice, proti tankům neúčinné, na děla 15 sFH 18, se kterými by se tanky ničily a vlastní tanky chránily jedna báseň. Kombinací těchto dvou faktorů současně mohlo být průlomu dosaženo. Navíc užíval taktiku "uráá", své útoky neustále přes vysoké ztráty opakoval a zcela tak vyčerpal své hlavní síly aniž by se pokusil strnulou taktiku vedoucí ke zkáze změnit. Čili v útoku se protivníkovi nedařilo, ale jako totální selhání vidím jeho neschopnost včas rozpoznat situaci, že už nejde o to uspět v útoku, ale zachránit, co se dá a přetransformovat svou armádu do obrany. To protivník nedokázal, svou armádu měl během spojenecké ofenzivy rozptýlenou a nechráněný týl. V 17. tahu raději kapituloval, neboť nejen, že nebyla naděje na vítězství, ale navíc hrozilo, že by během pár tahů byla všechna klíčová města dobyta silami Spojenců.

Pozn.: Děkuji Radku K. za skvělou hru. Uvidíme, jak budu chytrej, a budou útočit Spojenci. :-)
Francie - H.G. x lord Patrick
dohráno 16.9.2002, vítězství Spojenců
Osa - H.G.

Průběh a konec bitvy:
Počáteční rozestavení a charakter mapy, koneckonců i předpokládaný průběh bitvy mi nedal na výběr. Dál tedy budu hovořit o třech hlavních směrech. Směr Dieppe - Rouen - Le Havre je u pobřeží, na levém křídle obránce. Zde se nacházela vojska Britského expedičního sboru, tudíž jsem zvolil taktické přeskupení sil, upgrade slabého PzIB na PzIIIG a pomalý postup vpřed, podporovaný letectvem. K tomuto účelu jsem jediné volné místo a zbytek počáteční prestiže (300!!) jsem utratil za Stuku. Vzhledem k jedinému místu v armádě to byla nejlepší volba. Nepřítel však ustupoval s nejsilnějšími jednotkami a zanechával za sebou pár slabších jednotek, které zdržely můj postup a daly tak nepříteli čas vybudovat obranná postavení. Ta udělal v okolí Rouenu, co bylo o kousek dříve, než jsem je čekal, výhodnější se mi zdála až za Seinou. Navíc postavení s třemi kanony, z toho jeden 155mm, a třemi flaky byla tak dobře chráněná, že se jimi nedalo proniknout, obzvlášť po překvapivém výpadu do protiútoku Matildou a zničení PzIIIG. To byl rozhodující moment střetnutí. Ve směru Amiens - Beauvais - Paříž protivník zdržel postup taktickým obětováním prvosledových jednotek a kolem Paříže vybudoval velmi dobrou obranu z flaků, kanonů a protitankových zbraní, spolu se staženými Char1-bis. Tato obrana byla velmi silná a prakticky neproniknutelná. Ve směru Reims - Thierry - Montargis - Orleans byl postup průlomových jednotek poměrně hladký a pravděpodobně pro nepřítele nejnebezpečnější, i když po posledním tahu nepřítele bylo jasné, že vzhledem k materiální převaze by si mohl dovolit tento postup po čase zastavit.

Hodnocení vlastního velení:
Už před samotnou bitvou bylo jasné, že při dobrém velení je situace ve Francii za podmínek v misi prakticky neřešitelná, tudíž jsem se pokoušel provést obchvat a překvapit tak protivníka. Ve směrech očekávaného odporu jsem postupoval opatrně, ale jak vidno nedostatečně opatrně. Velmi mě zklamala neschopnost žádného z tanků účinně ničit tanky protivníka, které neměly problém se stáhnout k doplnění. Nejsem si vědom výraznější chyby ve velení, vzhledem k podmínkám, které jsem měl.

Charakteristika protihráče:
Lord Patrik je jednoznačně velmi zkušený velitel, který umí využívat terénu, schopností svých jednotek, momentu překvapení, i improvizace. Dokonale rozdělil svoje prostředky a vytvořil velmi dobrou obranu s využitím všech prostředků obrany s ohledem na možnosti protivníka. Myslím, že v obranných bojích bude k neporažení. :-))

Pozn.: Při nastavení hry na této úrovni je nepravděpodobné, že při souboji dvou srovnatelně kvalitních protihráčů se podaří zvítězit útočníkovi. Něco takového je snad možné v útočných akcích ke konci války za použití opravdu masové letecké převahy.
Spojenci - lord Patrick

Průběh a konec bitvy:
Útok byl nepřítelem veden ve třech směrech. Na západě proti skupině britských vojsk letectvem. Letecvem, pěchotou a tanky proti střední části fronty. A letectvem a tankovými jednotkami na východě. Vzhledem k situaci jsem se rozhodl bránit západní část fronty více na jihu. Ustupující britské jednotky byly posíleny v Dieppe francouzským tankem Ch B1-bis. K Paříži jsem stáhl francouzské tanky a zajistil obranu proti nepřátelskému letectvu flakem, nejprve 4 ks, později se jejich počet zvýšil na 6 kusů. Obětována byla města Chalons a Reims. Část letecva jsem ukryl pod ochranu flaků do Paříže, dva Hurricany jsem umístil do týla, nespěchal jsem s jejich nasazením proti výrazně lepšímu letectvu soupeře. Jejich cílem byly zeslabené letecké jednotky soupeře po setkání s mými flaky! Z hlediska soupeře čtvrtý tah vypadal dobře pouze podle ztrát, při zdržovacích bojích jsem ztratil 14 divizí, soupeř byl beze ztrát! Já jsem ale zatím stihl vybudovat obranu u Rouenu: 2x houfnice, 4x pěchota, 2x tank, 2x flak a 1x ptk. Po leteckém úderu na Rouen jsem dokoupil flaky, čímž vznikla pro soupeře těžko proniknutelná překážka. Na Paříž soupeř zaútočil ve stejnou dobu tanky z východu i ze západu. Na východě jsem po boji ztratil Montargis, ale podařilo se mi těžce poškodit svým letectvem německé taktické bombardéry, které byly kryty pouze jedním Bf109. Při následném protiútoku jsem zahnal německé tanky od Paříže (odkud odtáhly s velkým poškozením) a u Rouenu jsem (za cenu ztráty britské pěchoty) zničil soupeřovu divizi tanků a poškodil houfnici. K dalšímu pokračování útoku potřeboval soupeř dokoupení hlavně tanků a houfnic plus velké množství prestiže na opravy poškozené techniky. Protože potřebnou prestiž neměl, kapituloval.

Hodnocení vlastního velení:
Podařilo se mi vyplnit mé počáteční plány a vybudovat mohutnou obranu u Paříže a u Rouenu, čímž jsem zastavil soupeřův postup. Vzhledem ke koncentraci flaku v oblasti Paříže na město ani jednou nezaútočil letecky. Myslím si, že žádné podstatné chyby jsem se nedopustil.

Charakteristika protihráče:
Soupeř hrál takticky dobře, snažil se o minimalizaci svých ztrát, ale rozdělením svých (nepříliš početných) sil je oslabil natolik, že západní (Rouen) ani střední (Paříž) skupina nebyly schopny vyplnit své cíle. Možná by měl více šancí při útoku spojenými silami. Nevyužil také možnosti obsadit můj týl výsadkáři.
Norsko - Patras x Sepp
dohráno 30.9.2002, vítězství Spojenců
Osa - Patras

Průběh a konec bitvy:
Německá armáda byla rozdělena na tři bojové skupiny A, B a C. Armádní skupina A se vylodila u Haldenu a zaútočila na Oslo za pomoci lodního dělostřelectva a bombardérů velmi brzy zničila odpor v těchto městech a brzy mohla obsazovat okolní města která byla jen slabě chráněná, i když bylo nutné vždy provést leteckou přípravu. Bohužel se povedlo soupeři odhalit můj letecký paravýsadek a mírně jej decimovat. Proto byl ponechán v záloze pro obsazování okolních měst, přičemž hlavní skupina A postupovala na sever a po tuhém odporu u Lillehammeru a Dombasu se spojila s armádní skupinou C, která po vylodění u Molde po tuhém boji obsadila Andalsnes a zrovna začala útočit na Trondheim. Armádní skupina B dobyla za pomoci lodí Stavanger s pobřežními městy a jednotky této skupiny se postupně se připojovaly do bitvy o hlavní města. Nepřítel se pokoušel o výsadky v zázemí, ale ty se dařilo likvidovat za pomoci paradezantních jednotek. Boje o hlavní města severu byly velice tuhé a ukrutné, málem se mi nepodařilo dohrát na počet tahů a obsadit všechna města, což se mi podařilo 2 tahy před koncem. Zároveň jsem zlikvidoval veškerou armádu nepřítele, celkem jsem byl překvapen, že se hra neukončila, a tak jsem prostudoval mapu a zjistil, že nepřítel provedl výsadek do mého naloďovacího města, které jsem již neměl šanci obsadit zpět, čímž jsem už mohl jen pogratulovat a nechat hru ukončit.

Hodnocení vlastního velení:
Jelikož jsem tuto hru delší dobu nehrál, dělal jsem mnoho drobných chyb. Hlavním problémem je likvidace námořní převahy nepřítele a odeslání všech svých jednotek z dobytých měst. Ovšem přímo fatální chybou bylo nenechání alespoň 1 bezvýznamné jednotky v zázemí nebo spíše kontrola mapy. Tato chyba mě stála vítězství, i když v reálné válce těžko, jelikož na mém území bych měl jistě jednotky, které by zlikvidovaly takový malý výsadek a Norsko bylo dobyto. Poučením je soustředit se na každý tah a nehrát tah ve spěchu a v práci.

Charakteristika protihráče:
Nepřítel skvěle rozložil své jednotky, ani jedno město nebylo snadným cílem. Navíc bitva o Norsko je jistě těžším oříškem než některé jiné poněvadž proti Wehrmachtu stáli již Britové se svou námořní převahou. Naštěstí se mi povedlo získat leteckou a posléze i pozemní převahu, kterou jsem využil. Soupeř mě ovšem brilantním tahem s prominutím přečůral a obsadil mi město, ke kterému jsem již neměl možnost se dostat a vyhrál. Bravo a gratuluji mu. Upozorňuji případné protihráče, dejte si na něj pozor, skvělá taktika.
Spojenci - Sepp

Průběh a konec bitvy:
Na úvod musím říct, že pro začátek mi Patras nabídl výhodu, nové jednotky měly zkušenost 3 hvězdy. Bohužel jsem si to uvědomil až pozdě a vůbec jsem tomu nepřizpůsobil svoji taktiku. Cílem úvodních tahů bylo na jižní frontě stáhnutí k Hamaru a Elverumu (Plk, houfnice) a udržení těchto měst s cílem zabránit průniku údolím řeky na sever. Na severu bylo cílem obsadit Brity Andalsnes a přeměnit ho na pevnost, která by do bojů o Trondheim posílala kvalitnější Brity. Trondheim a Lillehammer zůstaly obsazeny starými jednotkami bez zkušenosti. Po pacifikaci německých ponorek se stahovaly hlavní námořní síly k Trondheimu, po souši se k němu stahují i některé pěší jednotky od Namsosu. Andalsnes byl vybaven 2 divizemi výsadkářů, Plk a houfnicí. Za odstřelování německým křižníkem a letectvem byl nakonec dobyt německými tanky PzIV, které se svými 4 zlatými hvězdičkami vypadaly opravdu velmi impozantně. V devátém tahu byly krutě drceny Trondheim, Hamar a Elverum novými tanky (4 hvězdy) a starou pěchotou. Údolí řeky Lagen bylo přímo zaplaveno německými tanky, na pro mě viditelné mapě bylo vidět 8 tankových divizí se 4 hvězdami a 2 tankové divize se dvěma hvězdami! Novou pěchotu snad ani nestavěl, což bylo rozumné, neboť celou dobu neustávala kanonáda mojich křižníků a bitevní lodi (na tanky účinnost nic moc). Zárodek budoucího úspěchu se zrodil zrovna teď: u Kristiansandu jsem měl Spitfira napadeného 2 Němci. Zůstal mu pouze 1 život a mohl se pohybovat pouze směrem k Dánsku a tak tam letěl, byl jsem zvědav, jestli tam nepřítel něco nechal. V patnácté kole už byli v Dánsku výsadkáři, zatím mimo dohled prázdného města. Patras se už blížil k Steinkjeru a já posiloval Namsos. V devatenáctém tahu už probíhaly boje u Namsosu, měl jsem tam 2 para, 2 HW, 2 houfnice, 2 Plk, 1 Matilda I. Ve 22. tahu Namsos padl, dostala se k němu německá eskadra. V té době jsem však měl už v Dánsku 1 para a 2 Matilda I. Bitvu dopovázely moje občasné výsadky v týlu nepřítele k doplnění prestiže, např. výsadek v Molde, letiště Oslo atd.

Hodnocení vlastního velení:
- dost chaotické
- měl jsem upgradovat jednotky (na 3 hvězdičkové), staré se hodily pouze na diverze, snad jsem jich měl na začátku pár rozpustit - prestiž jsem měl, ale nemohl jsem nic kupovat
- chybný nákup drahých para, kdy stačilo koupit HW (levnější, než o moc horší)
- malá zkušenost v PG (vůči ostatním)

Charakteristika protihráče:
1. Perfektní vedení útočných operací, správný výběr nakupovaných jednotek.
2. Podcenil možnosti diverze. To Dánsko je křiklavé, po zemi se tam nemohl dostat..., ale i Oslo měl obsazeno PzI (!), vedlejší letiště vůbec. Kdybych se tam vysadil s novou HW pěchotou (3 hvězdičky), měl by možná problém.
3. Nepokoušel se o aktivní vedení diverzní války - na konci jsem sever moc obsazen neměl - když už nic - mohl mít více prestiže.
Francie - Serutino x Bukovec
dohráno 8.10.2002, vítězství Osy
Osa - Serutino

Průběh a konec bitvy:
Bitku som začal leteckou prípravou. Stuky som použil na bombardovanie miest a "voľne" pohybujúcich sa tankov. Letka Ju 88 napadla krížnik. Každá letka bombardérov bola krytá stíhacím letectvom, až na letku Bf 110, ktorú sa podarilo protivníkovi hneď v prvom kole zostreliť. Týmto krokom vystavil svoje stíhačky odplate, ktorá nasledovala v zapätí. Zdecimované protivníkove letectvo v ďalších kolách už citeľnú škodu nespôsobovalo. Super sústredil svoju obranu pri mestách Dieppe (pristav) v ľavej časti, Beauvais v strede a Chalons v pravej časti mapy. Mestá Dieppe a Chalons zabezpečil kombinovanou obranou 2xPLD a delostrelectvom, pred ktoré predsunul vhodne kombinovane jednotky pechoty, protitankového delostrelectva a tankov. Mestu Beauvais chýbalo PLD čo som hneď využil na sústredený útok letectva. V počiatočnej fáze bitky som sám neveril v jej úspešný koniec. Jednotky Pz IB aj keď milo prekvapovali, miestami som mal pocit, že dostali požehnanie od samotného pápeža, neboli zárukou víťazstva. Po zhodnotení možnosti t.j. množstva kreditu som sa rozhodol na nákup tankových stíhačov PzJager IB. Ich cena je 24 bodou prestiže. To mi umožnilo zakúpiť 8 nových jednotiek. Milo ma prekvapila ich výkonnosť či už proti pechote alebo tankovým jednotkám. Samozrejme pri použití vhodnej taktiky a motivácie (víno + ženy). Útočiť proti jednotkám, ktoré sú zabezpečené delostrelectvom je trošku pochabosť a tak som bol donútený útočiť Ju 88 a Stukami proti PLD a následne na samotné delostrelectvo. Po tomto útoku bolo nutné letectvo značne zrekonštruovať a niektoré lietadla aj prelakovať. Zničenie ostatných "osamotených" jednotiek bola iba otázka času. V tomto okamžiku boli moje jednotky rozmiestnené po okrajoch mapy. Ak by vtedy super viedol útok jednotkami sústredenými (okolo Paríža) v strede mapy na moje osamotené jednotky ktoré zabezpečovali mestá ... Po uplynutí 2-3 kôl moje jednotky už iba dorážali (likvidovali) rozptýlené a značne zničené súperove jednotky. Ďalej to už bolo iba o pohybe mojich jednotiek bez väčšieho odporu (keď nieje kredit tak si môžeš pískať). Súperovi sa podaril úspešný výsadok do nezabezpečeného mesta Ham. Lenže to už bolo v takom štádiu, že som rozpustil par jednotiek, ktoré boli nútené zastať kvôli nedostatku paliva a následne som dokúpil pár (PzJager IB) do inkriminovanej oblasti. A keď som už už išiel obsadiť posledné hniezdo odporu zrazu bác (úplne ma to rozladilo, priam by sa dalo povedať NASRALO). Súper vyhlásil kapituláciu.

Hodnocení vlastního velení:
Bola to moja prvá bitka proti živému súperovi. Bol som úplne šokovaný, že protivník sa správal logicky a nie podľa sledu náhodných čísel (napr. zakúpil a vhodne skombinoval PLD a delostrelectvo).

Charakteristika protihráče:
Súper sa nedopustil zjavnej chyby, ale požehnanie pápeža urobilo svoje. Možno by sa mu dalo vytknúť, že pri nákupe nových jednotiek im nezakúpil "transport". Takže pri beznádejnej situácií odpadla možnosť stiahnuť jednotky do zabezpečenej obrany. Alebo to bol zámer, aby tie bojovali o to statočnejšie.
Spojenci - Bukovec

Průběh a konec bitvy:
Rozhodl jsem se soustředit obranu kolem jednotlivých měst, z tohoto důvodu jsem zakoupil PLO a dělostřelectvo. Toto mi fungovalo první tři tahy. Potom jsem utrpěl těžké ztráty, prakticky bez poškození soupeřových sil. A bylo rozhodnuto. Tuším, že jsem ve 4. tahu ztratil několik jednotek PLO, dva tanky a dva byly těžce poškozené, nebo tak nějak. Pak už to bylo o ničem. Letadly jsem se snažil poškodit soupeře, což se mi na začátku povedlo, ale potom bylo letectvo zničeno naprosto totálně při soubojích s Bf 109, absolutně bez jeho poškození (aspoň myslím), musím říct, že mě to dost zklamalo.

Hodnocení vlastního velení:
Katastrofa! Patrně jsem měl posunout obranu dále do vnitrozemí a tam se rozhodnout pro boj. Přecenil jsem možnosti obrany při kombinaci dělostřelectva, PLO a tanků. Myslím, že ve 4.kole se moje obrana totálně rozpadla pak už to byla jen otázka času.

Charakteristika protihráče:
Protivníkovi se výborně se osvědčily stíhače tanků, levné a v mém případě, bohužel, i účinné. Jinak asi není co říci, pak už šlo o masivní nasazení letectva a dobytí zbytku mých sil.
Sealion 1940 - Jendelínek x Kstavk
dohráno 10.10.2002, vítězství Spojenců
Osa - Jendelínek

Průběh a konec bitvy:
Bitva začala dobře. Po prvních 2 tazích jsem vylodil většinu svých sil a zároveň jsem zničil i nepřátelské loďstvo. Zpočátku se vyvíjela situace dobře i na souši a ve vzduchu. Pak se však projevila zastaralost mých Bf 109E, takže jsem hájil vzdušný prostor pouze s jednou upgradovanou stíhačkou na Focke Wulf 190A. Po je ho ztrátě se objevily ty prokleté tanky Matilda II, proti kterým byly moje Pz III jako krabičky od sirek. Jediné, co mě drželo nad vodou, byly mé oblíbené 88mm flaky. Ty jediné dokázaly zlikvidovat i ty Matildy. Pěchota proti nim také moc šanci nemá, pouze dělostřelectvo. Poté, co jsem se nemohl dostat přes opevněný Londýn, napadlo mě udělat obchvat z moře tím, že vysadím menší expediční sbor severně od Londýna. Bohužel jsem přijel příliš brzy a tak jsem narazil na zbytky sil stahujících se na obranu Londýna. Po několika tazích jsem byl bez expedičního sboru, jediné, co zbylo, byla jedna protiletadlová 88-ka. Tu se mi podařilo stáhnout zpět po souši. Nakonec mi zbyla silám Osy zbyla jen taková menší armádka na jihovýchodním cípu Anglie, tak jsem se rozhodl to neprodlužovat. Bylo by to mrhání lidmi, materiálem a časem! :o)

Hodnocení vlastního velení:
V počátečních fázích jsem se snažil útočit a prvních pár tahů to i vycházelo, pak bylo bohužel nutné přejít do defenzivy a z té už jsem se nedostal. Udělal menší chybu, když můj jedidný schopný stíhač vzal za své jen kvůli jednomu zničenému protiletadlovému dělu. K mému vystupování v Anglii bych rád dodal, že podle mě se tato mise dá uhrát jen se zkušenými jednotkami z kampaně a i tak jsou s tím docela problémy.

Charakteristika protihráče:
Začal trošku špatně, jelikož se nechal napálit a zničit si loďstvo, ale boj na souši a ve vzduchu zvládl docela dobře. Proto nakonec i zvítězil, bohužel!:o)

Spojenci - Kstavk

Průběh a konec bitvy:
V prvních kolech jsem soupeře nechal, ať se vylodí, a zatím jsem budoval obranu pomocí nakoupených a přisunovaných jednotek na linii Portsmouth-Horsham-Londýn-řeka Temže. Na ní jsem umístil do první linie pěchotu a tanky, za ně děla a vše kryl flakem (abych mohl koupit potřebné jednotky zrušil jsem bunkry kolem Londýna, pár pěších jednotek na druhém konci Anglie a místo nich nakoupil děla a flaky v Londýně). Zároveň jsem divizi parašutistů naložil do letadla a pěchotu do člunu a po okraji mapy je pomalu přesouval směrem k Francii. Soupeř se snažil linii prorazit, ale děla jeho pokusy likvidovala a když se mu podařilo něco obsadit tak většinou tak oslabenými jednotkami, že hned v dalším kole jsem obsazené území získal nazpět. V této době jsem díky svým chybám přišel o veškeré loďstvo a soupeřovy lodě mě začaly ostřelovat. Naštěstí hlavní síly a dělostřelectvo bylo mimo jejich dohled a tak mi jejich činnost příliš nevadila. Pravděpodobně aby zjistil organizaci mé obrany a našel cíle pro lodní ostřelování, poslal protivník skoro všechno letectvo nad Londýn, kde jsem ho za pomoci flaku a uchráněných letadel zničil (unikly pouze 2 Bf 109 o síle 2 a 3). V pátém kole jsem převzal iniciativu a postupně začal ničit útočnými výpady tanků soupeřovy tankové divize. V této době se soupeř pokusil provést vylodění u Harwiche, ale invazní loďstvo jsem objevil a po přisunutí svých sil vyloděné jednotky zničil, s výjímkou flaku 88, který mě neohrožoval. V 7. kole se moje pěchota a výsadkáři vylodili ve Francii a postupně obsadili Cherbourg a okolní letiště. Postupně jsem zbytky soupeřových jednotek zatlačil na linii mezi Hastingsem a Chathamem. Další moje pěchota se letadlem přepravila nad Calais a chystala se ho obsadit. V 9. kole, po ztrátě 12 divizí pěchoty a 11 tankových divizí a téměř celého letectva, se soupeř rozhodl kapitulovat.

Hodnocení vlastního velení:
Od začátku jsem se soutředil na vybudování obrany - dělo kryje dělo, před dělem je pěchota nebo tank a vše kryje flak - a zároveň jsem připravoval invazi do Francie. Po vybudování neprostupné obrany stačilo jen čekat až se soupeř útoky vyčerpá a pak ho postupně zničit, což se mi téměř podařilo. Úplnému zničení jeho vojsk zabránila kapitulace. Moje velká chyba byla, že jsem špatným manévrováním (přílišné vysunutí torpédoborců, jejich následná ztráta a poté nemožnost ubránit se ponorkám) ztratil veškeré loďstvo a soupeřovy lodě potom mohly v klidu odstřelovat mé jednotky na pobřeží.

Charakteristika protihráče:
Proti vybudované obraně měl soupeř jen malou šanci, že uspěje. Zvlášť, když se Matildy II ukázaly jako téměř nezničitelné tanky. Všechny síly nasadil do útoku a proto nekryl města ve Francii a tím mě umožnil jejich obsazení (ať faktické, nebo plánované). Vylodění u Harwiche by byl dobrý manévr za předpokladu, že bych o něm nevěděl, bohužel špatně odhadl kam je vidět z města a proto jsem se mohl na jeho vylodění připravit. Jako jeho velkou chybu vidím to, že parašutisty nasadil v bojích kolem Londýna, měl je vysadit někde v týlu a vzhledem k tomu, že jsem vše, co šlo, přisunul k Londýnu, tak by měl volné pole působnosti a já veliké potíže tomu nějak zabránit (z mé strany to byl risk, ale vyšel).
Varšava - Vampiir x DDS
dohráno 15.10.2002, výsledek anulován
Výsledek bitvy byl anulován z důvodu podvodu ze strany DDS. Stačí se podívat na vítězný save, copak takhle může dopadnout Varšava ?!? Protože nelze jednoznačně určit, kdo by vyhrál v připadě nepodvádění a kdo by si tedy zasloužil bod, tak ho nikdo z hráčů nedostane. Jelikož Vampiir si již svůj bod kvůli odhlášení z turnaje nemůže obhájit s náhradníkem, bod mu přidělen nebude, ale jako satisfakci generálům Osy za problémy jim způsobené podvodníkem z řad Spojenců bude bod za Varšavu Vampiir x DDS přidělen straně Osy. Více o výkonech DDS se dočtete v reportu Moskva 1942.
Osa - Vampiir

Vampiir se kvůli nedostatku času turnaje odhlásil. Report není k dispozici a ani nebude, Vampiir jen hlásil podezřelé věci při hře s DDS.
Spojenci - DDS

Průběh a konec bitvy:
Na začátku bitvy Vampír poměrně bleskově vyřídil moje předsunuté jednotky. První důležitý okamžik bitvy přišel ve druhém tahu. Moje předsunuté jednotky byly dost oslabené čelním útokem německých "Panzers" a tak jsem je chtěl co nejrychleji stáhnout za obranu, abych je mohl v klidu doplnit na plné stavy. Očekával jsem, že Vampír na ustupující tankové a pěší divize pošle Stuky a tak jsem jejich odsun zajistil jedním leteckým plukem. Díky Bohu pro mě jsem právě při přeletu nad našimi jednotkami objevil německé bombardéry, které jsem si už nenechal utéct a během dvou tahů jsem je zlikvidoval. Vampír se nejprve pokoušel o klasický čelní střet, všechno mu hrálo do karet, měl početnější jednotky i lepší výzbroj, ale v tu dobu jsem již pilně budoval obranné linie, které se záhy staly absolutně neproniknutelnými. Do každého města jsem umístil dělostřelecký pluk a do obranných linií před města protitanková děla a pěší divize, které se zakopaly. Když Vampír tuhle prostou taktiku prohlédl, pokusil se o skvělý manévr - obchvat, který je v téhle bitvě, velice těžký. Prvních pár tahů to vypadalo, že nebude mít problém mě porazit, narážel jsem hlavně na problém nízkého limitu počtu jednotek, i když prestiž se mi s prvními srážkami hromadila. Trochu naivně jsem se pokusil o tah s kavalerií, která měla nepozorovaně proniknout na jihu k městu Tomaszow a rychlým nájezdem obsadit strategické město Lodž. Vampír si ale tuhle partii bitvy v klidu pohlídal, když do prostoru, kudy měla kavalarie pronikat nasadil lehký pluk obrněných aut. Stejnou naivitu projevil i Vampír hned zezačátku, když se pokusil obsadit letiště na východě výsadkem pěší divize. Jednoduchým tahem - obsazením letiště jsem mu to znemožnil. Bitva se dále dramatizovala, střety byly už velice silné, byly první zničené jednotky. Vampír dělal jednu nečekanou věc za druhou, dělal pro vítězství skutečně všechno. Bohužel pro něj se jeho tankové jednotky při obchvatu prudce zpomalily na řekách protínajících tuhle mapu a moje protitankové pluky, které již byly pevně zakopány a připraveny k boji, způsobily německým tankům těžké a jak se později ukázalo nenahraditelné ztráty. Poslední záchvěv bojechtivosti projevil wehrmacht úplně na východě u města s letištěm, když poslal do oblasti několik poměrně zkušených jednotek. Moje jedna pěší a jedna tanková divize měly co dělat, aby je zpacifikovaly. Dál už Vampír neměl šanci. Koupil jsem bombardovací pluk a během tří tahů zničil poslední německé jednotky, které stály mezi Varšavou a Lodží. Na severu osm mých divizí honilo po lesích pár německých tanků a na jihu jsem vyslal tankovou divizi na dobytí Lodže. Když jsem stanul u jejích bran, dohodli jsme se s Vampírem na jeho kapitulaci.

Hodnocení vlastního velení:
Do bitvy jsem vstoupil s taktikou udržet frontu co nejdále od měst a to pokud možno po co nejdelší dobu. Hned prvním tahem mi však Vampír dal rázně najevo, že nic takového nepřipustí. Proto jsem strategii změnil a od této chvíle se soustředil jen a pouze na defenzívu. Když se mi podařilo zničit bombardovací pluk Ju 87, přišel první zlom. Vítězství mi přinesla jednoduchá taktika skládající se ze dvou bodů:
a) Zajistit nehýbáním s obrannými jednotkami jejich vysou míru zakopání, čímž byly i pro silnější, početnější a zkušenější německé divize minimálně rovnocenným protivníkem
b) Maximálně zahušťovat prostor před a mezi městy, aby byl posun Vampírových tanků co nejvíce zpomalen. Tato taktika se ukázala být jako úspěšná.

Charakteristika protihráče:
Vampírovi se nepodařilo prolomit obranu ani čelně (o to se pokusil pouze z jihu u Varšavy, u severního města se do čelního střetu dlouho nepustil) a ani ji neobešel z boku, pokud nepočítám zdařilý výpad na letiště v závěru, který byl nakonec stejně potlačen. Vampír dovedl k naprosté dokonalosti taktiku manévru. Několikrát v průběhu celé dlouhé a krvavé bitvy jsem se dost zapotil, byla to s ním spíš taková šachová partie. Nechtěl bych ho potkat v dalším kole, protože je mi jasné, že pokud bych neměl tolik štěští jako teď, těžko bych ho porážel.
Polsko - pan Marek x Tanner
dohráno 22.10.2002, vítězství Osy
Osa - pan Marek

Průběh a konec bitvy:
Postup zahájen přesně podle dlouhodobých výsledků štábních cvičení. Předsunuté jednotky v součinnosti obrněnců a pěchoty smetly pohraniční jízdní jednotku. Armády rozděleny na skupinu Sever a Jih. Severní, silnější, dle rozkazu co nejdříve oblehla Kalisz. Nepříteli tak bylo zabráněno v budování pevnější obrany v tomto předsunutém městě. Z respektu před soupeřem (turnajová bitva) nebyla ihned atakována jízda na pravém křídle obrany. Skupina Jih vyrazila vpřed (relativně velmi slabá) s jasným úkolem, co nejdříve obsadit jižní most přes Wartu. Cíle bylo dosaženo, rychlý postup zaskočil polskou jednotku pěchoty přesunující se k obraně mostu. Po jejím zničení skupina armád Jih, včele s obrněnci přilehla k Lodzi. Ke krytí svého pravého křídla byla oddělena pěší divize a i když to původně nebylo plánováno, zaútočila na Rodomsk, aby využila výhody proti brigádě polských tanků zformovaných v tomto městě a blokovala její případný postup v bok či týl čela armády. Mezi tím se podařilo částečným obchvatem po zničení nepř. dělostřelectva po vlastní dělostřelecké přípravě dobýt útokem Kalisz, při jehož obraně padla i levobřežní polská jízda. Týl od Vroclavi byl chráněn nově pořízenou brigádou tančíků PzI, která zlikvidovala pokus poznaňské posádky nepozorovaně proniknout. Protože na mostech směrem na Kutno a Lodz kladl nepřítel tuhý odpor tanky a jízdou, využila jednotka středních tanků uvolnění Poznaně k jejímu obsazení. Volnou severozápadní cestou cestou bylo přepravováno urychleně i dělostřelectvo. Na jižní frontě početně slabá obrana Lodze odrazila vyčerpané čelo naší armády. V oblasti se zformovala další polská tanková brigáda. Naše pěchota pomalu postupovala vpřed, posílená 2 tankovými brigádami, částí pěchoty a dělostřelectva, která prolomila obranu mostu u Kalisze a oddělila se od skupiny Sever. Nejdéle se držela obrana mostu ke Kutnu. Ke zničení polských tanků došlo až po obchvatu a obklíčení našimi tanky prošlými kolem Poznaně. Ihned poté přilehly čelní tankové sbory podporované dělostřelectvem k obraně Kutna. Pěchota se mírně opozdila za tanky, což v palbě protitankových zbraní zapříčinilo ztrátu naší jediné tankové divize. Zamýšlel jsem překročit řeku v týlu obránců Lodze, avšak kritická situace na severním frontu, vyžádala nasazení těchto jednotek v závěrečném útoku na Kutno. Následovalo několik dní, kdy OKW nervózně přihlíželo usilovnému náporu na poslední strategické cíle v obavě o vítězství. Jeho bylo dosaženo 9. dne. U Kutna obchvatným útokem pěchoty s odvážnou podporou dělostřelectva. Lodz byla dobyta soustředěným náporem pěších jednotek při současném vyčerpání polských obrněnců.

Hodnocení vlastního velení:
Útok jsem prováděl podle svých zvyklostí (směr, rozdělení a doplnění stavu jednotek), snažil jsem se rychle zabraňovat soustřeďování polské obrany (Kalisz, Lodz), popřípadě obcházením útočit do týlu (Kalisz, most ke Kutnu, dělostřelecká posádka za frontou PTK v Kutnu). Udržoval jsem přehled o pohybu Poláků a využíval jejich pohybů (obsazení Poznaně, útok na Rodomsk). Jako drobnou chybu vidím to, že jsem příliš zbrkle přistavoval dělostřelectvo k Lodzi a vystavil je tak ještě na autech útoku středně oslabené pěchoty, což až do konce ovlivnilo jeho sílu. Dále pak zbrklý útok tanků na postavení PTK u Kutna s chybným odsunem poražených zbytků, což vystavilo vyššímu riziku zbylé silně oslabené pěší dvize, kritické pro dosažení cíle. Chyby nebyly tak závažné, aby při plnění taktických cílů poskytly obraně dramatickou výhodu.

Charakteristika protihráče:
Hrál velmi dobře a připravil mi mnoho perných chvil. Podařilo se mu bránit 2 mosty přes Wartu. Myslím, že kdyby dokázal bránit i ten jižní, zpomalení postupu by mohlo být kritické. Usnadnil mi dobytí Rodomsku a Poznaně. V obou případech mu záměr s opuštěním měst nevyšel. Pořízení tanků do Rodomska dle mého názoru rovněž nebylo dobré (oslabení bojem, nekompaktní fronta). Diverze "Poznaňských" mohla trošku víc postrašit (mohla vylákat víc prestiže pro obranu Vratislavi). Obranu Lodze a Kutna formoval na poslední chvíli patrně proto, že utrácel prestiž za tankové jednotky. Skladba obrany Kutna byla dobrá (PTK proti tankům), strádala však počtem a dala se obejít.
Spojenci - Tanner

Průběh a konec bitvy:
Strategie byla jediná - zdržovat a snažit se vydržet do konce. S tím, že bych nepříteli obsadil prázdnou Vratislav, jsem nepočítal, to by byla čirá náhoda, takže zbývalo to zdržování. První zdržovací linie byla Kalisz. Lehké tanky jsem stáhl těsně za řeku, aby na ně nepřítel musel útočit z vody a pěchotu s dělem jsem nechal na pospas, stejně bych je nedokázal stáhnout dost rychle a ve městě měly alespoň možnost vydržet o něco delší dobu. Stejně tak jsem přisunul nějaké jednotky těsně za řeku u přístupové cesty na Lodz. I tak nepřítel brzo postoupil k Lodzi a Kutnu a pak uz jsem jenom doplňoval sílu jednotek, pokud to šlo, nebo dokupoval nové. Moc prestiže ale nebylo.

Hodnocení vlastního velení:
Mno, tady snad není, co hodnotit. Polsko je krátká bitva s pár jednotkami. Snaha vydržet byla. No, nezdařilo se.

Charakteristika protihráče:
Tady je to asi to samé, co hodnocení u mě. V téhle bitvě není moc prostoru pro nějaké manévry a taktizování, ani k tomu nejsou v této misi dostupné prostředky.
Benelux - Rommel x Matlock
dohráno 25.10.2002, vítězství Spojenců
Osa - Rommel

Průběh a konec bitvy:
Zezačátku šlo vše dobře. Během pár tahů jsem dobyl Lutych, Lucemburk a Namur bez větších ztrát. Komplikace nastaly u Sedanu, který však nakonec padl a soupeř stáhl zbylé jednotky a soustředil je za řekou Másou. Severní skupina armád mezitím dobyla Brusel a pokračovala na Ghent. Zde byl útok zastaven francouzskými tanky. Skupina "Střed" byla zcela vyčerpána při snaze prolomit obranu u Maubeuge. Letectvo bylo rozprášeno nepřátelskými flaky. Následoval protiútok Spojenců s masivním nasazením tanků, proti kterým byla moje pěchota bezmocná a moje tankové divize již byly zničeny. Zásobovací body v týlu nebyly dostatečně zajištěny, proto jsem se rozhodl s ohledem na nevyhnutelné prolomení vlastní obrany kapitulovat.

Hodnocení vlastního velení:
Zásadní chyba nasatala u města Hirshon, z kterého měla skupina "Jih" podporovat útok skupiny "Střed" u Maubeuge. Vážnou chybou bylo tříštění sil, což vedlo k jejich vyčerpání. Přes masivní leteckou převahu jsem nezískal vzdušný prostor. S mými Stukami si poradila nepřátelská protiletadlová děla. Myslím, že počáteční útok byl veden dobře, ale Spojenci měli dost času na vybudování účinné obrany. Dál bych si postěžoval na slabost svých obrněných divizí.

Charakteristika protihráče:
Občas dával nesmyslně jednotky do řeky, ale jinak efektivně vybudoval obranu s dobrou oporou o protiletadlová děla a o tanky.
Spojenci - Matlock

Průběh a konec bitvy:
Během prvních tahů probíhalo budování obrany především u Maubege, na jihu slabší obrany u Sedanu, kde jsem chtěl využít dělových věží (které se ale nakonec moc neosvědčily), stahování mobilnějších jednotek z první fronty k obranným bodům a přihlížení masakru zbývajících předových jednotek. Po menších tahanicích o slabě chráněný Brusel, který nakonec padl (ale ne na dlouho, kdyby generál se Rommel nevzdal, v dalším tahu, nebo maximálně dvou, bych ho dostal zpět), nepřítel dorazil k Maubege. Zde bylo rozhodnuto poměrně rychle - dobývání Maubege po chvíli vzdal a rozhodl se ho obejít; to jsem však čekal a přesto, že jedno město severo-západně od Maubege bylo dobyto, jednotky na zastavení útoku z tohoto směru a znovuzískání ztraceného města již byly na cestě a vzhledem k soupeřově síle by zcela jistě uspěly. Na jihu byl Němci obsazen Sedan, Hirschon (jižně od Maubege) však již nepadl a postupující poměně slabý útok zde byl rozprášen, takže k Maubege od jihu nedorazily jednotky, které by obranu mohly ohrozit. Asi po dvou tazích u Maubege byla zahájena spojenecká protiofenzíva. Po mém třináctém tahu Rommel usoudil, že stanovených cílů nedosáhne, a kapituloval.

Hodnocení vlastního velení:
Mohl jsem zabránit některým zbytečným ztrátám vzniklým díky mé netrpělivosti - místo abych počkal, až nepřítel dorazí k mé obraně, vyslal jsem některé jednotky od Maubege proti útočníkům mimo obrannou linii a dostřel děl i PLO. Měl jsem štěstí, že německý generál neuskutečnil výsadky do mého týla, kde by za prestiž získanou za obsazení měst, která byla slabě chráněna, mohl natropit nepříjemné škody. Byl jsem mile překvanem britskými Matildami II, ale i francouzskými tanky, které svou úlohu splnily víc než dobře.

Charakteristika protihráče:
Generál Rommel možná trochu podcenil mé síly, když útok na hlavní obranný bod - Maubege - vedl roztoušeně a převážně pěchotou. Postrádal jsem zejména efektivní využití dělostřelectva. Také mi mohl znepříjemnit život výsadkem do týla, kde by, obzvláště s podporou Luftwaffe, mohl natropit nepříjemné škody. Zřejmě se v bitvě odrazila Rommelova malá zkušenost v boji proti člověku. Chybami se ale člověk učí a jsem si jist, že brzy z něj bude nebezpečný protivník.
Varšava - SK x OTK
dohráno 4.11.2002, vítězství Osy
Osa - SK

Průběh a konec bitvy:
Po tom, čo som si cvične odohral túto misiu za obe strany som sa rozhodol neplytvať prestížov na stíhačku, ktorá by zneškodnila poľský PZL P11c. Vzhľadom na jeho malú účinnosť v boji som dal prednosť nákupu 2 Ju 87B, ktoré by postupne pri útokoch "poliaka" ho postupne vyčerpali. Tento zámer sa v podstate podaril a generál OTK si neskoro uvedomil, že moje Stuky nie sú chránené a svoju stíhačku nasadzoval až priveľmi opatrne. To umožnilo Stukám podporovať výrazne ofenzívu a pri konečnom útoku na Modlin boli vysoko účinné a značne sa postarali o celkové víťazstvo v tejto bitke. Pri začiatku ofenzíve som sa rozhodol čo najskôr obsadiť súperovo letisko a pri najvzdialenejšom Poľskom meste Siedlice. Strata letiska mala mať v ďaľšom priebehu veľký význam a mala vyradiť P11c tým, že by jej časom došlo palivo - to, že k tomu nedošlo bolo spôsobené skorým víťazstvom, v ktoré som však na začiatku veľmi neveril. Po hladkom priebehu boja s predsunutými jednotkami som sústredil jednotky pred Varšavov. Varšava mala klasickú obranu s delom uprostred, ktoré úspešne poškodila moja "105". Vyradenie Poľskej pechoty nebol po tom pre pechotu a obrnenú techniku problém. V 7 ťahu bola celá Varšava v Nemeckých rukách. V predchádzajúcich vzdušných bojoch sa jedna Ju 87 dostala do boja s P11c a jej sila bola znížená na 6, v ďalšom ťahu sa dostala do boja aj druhá...výsledok sila znížená na 4! - tu som sa bál, či môj nápad s dvoma nekrytými Stukami bol správny. Medzitým čo Stuky dopĺňali stavy časť vojsk prebrodila rieku Vislu a vrhla sa na Siedlice, ktoré boli na moje prekvapenie bránené veľmi slabo. V útoku na toto mesto sa plne prejavilo nenasadenie pechoty v tomto smere - moje ľahké tanky mali značné problémi s protivníkovým protitankovým kanónom. Po tuhom boji bola obsadená Siedlica a priľahlé letisko. V tom čase sa už vojská preskupovali na pripravovaný útok na Modlin. Bola prisunutá 105mm húfnica a v 9. ťahu boli dokúpené 2 75mm kanóny. Pretože pre ne nebolo miesto, tak som rozpustil 2 iné zbytočné jednotky. Počas 9. ťahu "105" poškodila v Modline stojací tank a Stuka útočila na za ním stojace delo. Súper v 9. ťahu obsadil jedno menšie mesto v zázemí - Tomaszow. A hneď tam dokúpil 2 ďalšie tanky a pechotu s úmyslom obsadiť moje východzie strategické mesto Lodz. Vzhľadom na to, že moje jednotky (Stuka a 3 delá) počas 10 ťahu vyradili v Modline stojací tank a umožnili obsadenie tohto posledného mesta nebolo nutné ďalej posilovať obranu Lodze a pred víťazným vstupom do Modlinu bol prevedený len prieskum nad Tomaszowom, ktorý odhalil spomínané poľské jednotky v tomto meste.

Hodnocení vlastního velení:
Niekedy zbytočné hazardovanie so Stukami, s čoho vyplývali ich poškodenia v počiatočnej fáze. Napriek tomu, že som sa snažil nedať priestor protivníkovi na diverznú akciu, aj tak sa mu podarilo prekĺznúť a v závere mi obsadiť jedno menšie mesto.

Charakteristika protihráče:
Podľa mňa príliš neskoro odhalil, že moje sily nedisponujú stíhačkami a svoju možnosť získať prevahu vo vzduchu nad strategickými mestami premrhal. Asi očakával nasadenie Bf 109 a preto si nechával P11c prevažne v zálohe. Diverzným výsadkom sa snažil o jediné možné víťazstvo, a to o obsadenie Lodze. To by mu vynieslo dostatok prestíže na jej opevnenie a mne by to značne znepriemnilo situáciu, keď by som sa musel so značními silami ponáhľať. To, že sa na dohľad Lodze dostal aj cez moju veľkú snahu o znemožnenie takýchto prienikov svedčí o jeho vynikajúcej schopnosti viesť diverznú vojnu...dostať proti nemu Balkán, by bola samovražda.
Spojenci - OTK

Průběh a konec bitvy:
Dříve, než můj štáb stihl cokoliv udělat, město Tomaszow bylo (jako obvykle) ztraceno. Moji taktikou bylo vytvořit neproniknutelné opevnění okolo Varšavy a Modlinu a zastavit zde soupeře. Proto jsem se v prvním dnu pokusil zachránit, co se dalo a stáhl jsem kavalerii a tank TP (ten lepší typ) do Varšavy. Rozpustiljsem pěchotu v Siedlicích na východě a místo toho koupil k Modlinu a Varšavě artilerii, tank TP, tank TK a protitank. dělo. Zkušenosti mi říkaly, že můj "skvělý" dvojplošník je dobrý tak na vyhlídkové lety a nepřežije první střet s luftwaffe, tak jsem s ním zacházel co nejopatrněji, což se mi moc nevyplatilo. Bylo mi líto odevzdat protivníkovi Siedlice bez boje, a tak jsem tam ve třetím tahu nakoupil TK, se kterým jsem hned vyjel na západ, doufajíc, že zastihnu německé tanky na Visle, místo toho jsem se ale střetnul s jedním předsunutým panzerem kousek od Siedlic a z jednotky mi zbyly jen 4 kusy. Ve stejném kole se začaly poblíž Varšavy objevovat německé tanky a 2 obávané štuky. Na jednu jsem opatrně zaútočil, ale pak jsem se stáhl zpět na letiště v obavě před německými stíhači. V pátem tahu spustila vojska generála SK v okolí Varšavy hotové peklo. Stuky zničily artilerii a dobytí města bylo na spadnutí. V té chvíli mi došlo, že tato statická obranná taktika už nemá nárok a že jedinou šancí na záchranu Polska je diverzní protiútok. Poslal jsem kavalerii od Modlinu po severozápadním okraji mapy a zbylé 4 kusy z poškozené jednotky TK po jihovýchodním okraji směrem na Lodž. Během dvou kol byla Varšava skutečně ztracena a pokus o průnik kavalerie odhalen. Kupodivu ale poškozené TK proklouzlo úspěšně na jih, zatímco se první německé tanky objevily u Siedlic. Německé stíhačky se stále neobjevovaly a to už mi konečně došlo, že Hermann tentokrát místo do stíhaček investoval vše do Stuk. Na to, abych se je ještě pokusil zničit jsem ale potřeboval natankovat, tak jsem na letiště koupil protitankové dělo, abych ho ubránil aspoň jedno kolo. U Modlinu se schylovalo k poslední bitvě mezi polskými třemi artileriemi, dvěma TK, jedním TP, dvěma infanteriemi a jednou kavalerií. V osmém tahu jsem dostihl poškozenou Stuku nad letištěm v Lodži, dostala ale "útok ze slunce" a tak to 2 kusy přežily. Příští den zaútočila armáda generála SK na Modlin třemi artileriemi, nepoškozenou jednotkou štuk a pozemní jednotky překročily Vislu. Ten stejný den dosáhli moji záškodníci TK konečně město Tomaszow, kde jsem nakoupil další dvě TK a pěchotu (v Modlinu už jsem nakupovat nemohl). Dvojplošník zjistil, že Lodž střeží jen jedna infanterie a našel unikající 2 štuky, které se zase ubránily. Poslední naděje na vítězství obsazením Lodže, od které mě dělily asi 2 dny vzala polskému vojsku katastrofální zpráva, že 20. září (v 10. kole) německá armáda obsadila Modlin a generál SK tak získal major victory.

Hodnocení vlastního velení:
Nejdříve jsem se spoléhal na tuhou obranu, podporovanou artilerií, což se ale ukázalo proti německé vzdušné a pozemní přesile neúčinné. Jediná větší chyba, které jsem si vědom, je, že jsem se bál hned plně nasadit letadla, ale kdo mohl vědět, že nepřítel nemá stíhačky?

Charakteristika protihráče:
SK, který tvrdil, že nemá s PG velké zkušenosti, si počínal nečekaně obratně. Všechna města dobyl rychle a bez ztráty jednotky. Vytknul bych mu, že to TK, které poškodil na 4 kusy, si nechal utéct. To, že nekoupil žádnou stíhačku, přestože se mu to sice vyplatilo, považuji taky spíš za chybu.
Norsko - von Pisstic x Badoglio
ukončeno 4.11. 2002 ve prospěch Spojenců
Von Pissticova dlouhodobá naprostá nečinnost byla prohlášena za jeho kapitulaci a von Pisstic byl vyloučen z turnaje. Bitva mezi von Pissticem a Badogliem je tedy považována za skončenou. Badoglio, se kterým v kontaktování nebyly problémy, získal bod, avšak vzápětí turnaj přerušil, aby se nakonec vrátil na poslední etapu :-).
Varšava - Gotreg x Trefegd
dohráno 15.11.2002, vítězství Spojenců
Osa - Gotreg

Report není k dispozici, kvůli problémům s PC Gotreg odstoupil (což zajistilo Trefegdovi vítězství) a kvůli nemožnosti prohlédnout si tahy vzdal i napsání reportu.
Spojenci - Trefegd

Průběh a konec bitvy:
Po pěti tazích, při kterých moje prvosledové jednotky zdržovaly německý postup, se dostaly hlavní nepřátelské síly k Varšavě. Na jihu překročily dva tanky řeku s úmyslem dostat se Varšavanům do zad, nebo zaútočit na nejvýchodnější opěrný bod Polska. Z tohoto důvodu jsem posílil obranu Varšavy protitanky ve východních lesích a další protitanky jsem přikoupil na východní opěrný bod u letiště. Na severu začaly brodit řeku další dva lehké tanky, které by ale narazily na přesilu vojáků v zákopech s děly v zádech. Ani na východě ani na severu by tyto "tankové dvojice" nemohly ničeho dosáhnout. Na jihu byl oddíl kavalerie připraven během dalších pěti tahů obsadit Lodž. Celý týl soupeře byl bez vojska. V šestém tahu však Gotreg z technických důvodů odstoupil.

Hodnocení vlastního velení:
Snažil jsem se zdržovat soupeře v lesích před Varšavou, opevnit se vzákopech a vyčkávat. Na jih jsem ustoupil s oddílem kavalerie, který byl z prvního tahu téměř zničen a soupeř na něj ztratil stopu. Stíhačkou jsem poškodil dopravní letoun, který se snažil přistát na mém letišti a následně jsem s touto stíhačkou prozkoumával terén kolem kavalerie na jihu. Z chování soupeřových jednotek usuzuji, že Gotreg neměl o mých diverzních choutkách ani tušení a nepodnikl nic na prozkoumání svého týlu.

Charakteristika protihráče:
Gotreg postupoval jako by hrál proti PC a v kampani. Škoda, že odstoupil. V dalších etapách by určitě byl kvalitní soupeř. Pokud by se mi nepovedl výpad do týlu, asi by stihl uhrát vítězství.
Benelux - Pepr x 666
dohráno 12.3.2003, vítězství Spojenců
Osa - Pepr

Průběh a konec bitvy:

Než začnu hodnotit samotnou bitvu, bych rád poděkoval generálu 666 za nezapomenutelnou bitvu. Ač stojím na straně poražených, jsem rád, že jsem mohl touto bitvou projít, na obou stranách nastaly chyby a na obou i dobré a brilantní okamžiky načasovaných útoků klamných cílů, prostě všeho, pro co máme Panzera rádi a proč tady všichni jsme. Jak se říká „každá bitva je jiná, o této to platí trojnásob“.
Když jsem se dozvěděl jaká že mě čeká bitva, měl jsem smíšené pocity. Rychle jsem si pročetl reporty už odehraných bitev Beneluxu (mezi Radkem.K a Hartmannem a Rommelem a Matlockem). Po přečtení těchto reportů se mě zmocnila beznaděj a té také podléhala má příprava. Rozhodl jsem změnit celou strategii útoku ve snaze zaskočit nepřítele. Jelikož oba dva příslušníci Osy ztroskotali na skoro stejné místě, zvolil jsem taktiku takovouto: Na místo toho, abych při zahájení mise rozdělil své síly na dvě armádní skupiny (jižní s cílem Sedan a armádní skupina střed s cílem Lutych a Namur), soustředil jsem útok jen jedním směrem. Vytyčil jsem si cíle Lutych, Namur, Brusel. Na jihu jsem obsadil jen neobsazený Lucemburk a dále jsem zde nechal jen posádku s jednou pěchotou, vše ostatní šlo směrem hlavního útoku. Průlom u Lutychu se podařil rychle i následné obsazení Bruselu a Namuru skoro ve stejný čas nebylo obtížné, jediné co mě mrzelo i když jsem tomu v tu chvíli nepřikládal takovou pozornost byla ztráta 1xBf 110 a jednoho Bf 109 (což v konečné fázy bitvy rozhodlo). Poté, co se mi podařil průlom až k Bruselu, jsem cíl svého tažení obrátil k Maubeuge (město, u kterého ztroskotali Radek.K a Rommel). Toto město je ideální pro obranu, jednak proto, že leží v blízkosti řeky Masy a také proto že Spojenci mají dost času na přípravu obrany. Tu generál 666 nezanedbal a důkladně připravil, město bylo chráněno 2xPLO, několik pěchot, 2xfrancouzské tanky různých typů, pěchoty doplněné o protitanková děla,vše podpořené letectvem. Už s toho důvodu jsem přípravu a reorganizaci útoku na Maubeuge neuspěchal a připravil se. Seskupil jsem několik tanků (PzII až III různých typů) k tomu podporovaných 2x 15sFH18 dělostřelectva a dvěma flaky a pár pěchotami a samozřejmě oslabeným letectvem. Pomalu jsem se přibližoval a přitom ničil dělostřelectvem vše, co se dalo, přitom se mi podařilo nepozorovaně překročit řeku Másu na jihu a tím ohrozit Maubeuge z jihu. Zatímco probíhala tato bitva, pronikal jsem dále na západ, obsazením města Chant se mi otevřela možnost postupu na Dunkergue a později i Calais, u kterého byla svedena největší bitva této kampaně. Současně s úspěchy jsem zapomněl na obavy ze začátku tažení začal si více věřit, mojí víru ve vítězství ještě podpořil fakt že jsem úspěšně dobyl město Abbeville jen výsadkem s pomocí Stuky, toto období považuji za vrchol svého snažení, po tomto momentu následovaly ještě úspěchy, ovšem vykoupené přílišnými ztrátami materiálu, které se mi už nikdy nepodařilo zcela nahradit. Poté, co skončila bitva o Maubeuge, jsem doplnil stavy a přidělil síly skupině armád střed 1x Pz II a 1x Pz III a pár pěchot. Tyto síly se vydaly k teď už beznadějně obklíčenému Sedanu, zbylé síly postupovaly k městu Lille, které bylo v tuto chvíli nepřipraveno na obranu. Potíže nastaly záhy když mé armádě docházely v tento důležitý moment zásoby střeliva a nafty, proto bylo nutné vyčkat dva tahy na doplnění všech potřebných jednotek a až poté jsem se mohl soustředit na Lille které se zatím změnilo v pevnost. Dobytí Lille trvalo čtyři dny a vyžádalo si nemalé ztráty, avšak v euforii z rychlého možného vítězství jsem nakoupil 5x PzI, což sice papírově nahradilo ztráty, ale ve skutečnosti nevyřešilo nic. V tyto chvíle se Sedan pomalu hroutil a ve chvíli zničení poslední jednotky v Sedanu se mé síly ocitaly na pobřeží a vstříc vítězství, dělilo mě ode něj jen poslední město. Bylo to městoCalais (historie WWII pamatuje na obklíčení spojeneckých vojsk u Dunkergue a na drama, které v této bitvě proběhlo), ovšem jak jsem už na začátku psal bitva byla rozhodnuta „dříve než začala“ mé ztráty na letectvu a nevhodné nakupování záloh a nevhodných jednotek plus vyčerpanost dlouhým (tato bitva má 30 tahů) tažením, bylo mé vojsko sice početnou ale neúčinnou zbraní na dobře a nově nakoupené posily generála 666, ten udělal z Lille pevnost, která se nedala za těchto podmínek prolomit. I s tímto vědomím začalo poslední střetnutí v této epizodě bitvy. Trvalo asi 7 tahů a pořád nebylo jasno o vítězi a poraženém, s postupem však jedna věc jasná byla - mé vyčerpané vojsko již nebyl oschopno a snad již nemělo dost sil dál bojovat a proto jsem se rozhodl 3 tahy před koncem bitvy kapitulovat pro beznadějnost dalších bojů a bez viditelné možnosti na úspěch. Tím skončila nejdéle zatím nejdéle trvající bitva tohoto turnaje.

Hodnocení vlastního velení:
Jak už jsem předeslal v hodnocení bitvy, tak mě překvapilo už jen to, kam až jsem se dostal. Tuto bitvu s gen. 666 řadím velice vysoko a budu na ní rád vzpomínat protože právě v takovýchto bitvách se projeví kouzlo Panzer Generala. Jelikož jsem prohrál, tak jsem musel udělal evidentně více chyb než soupeř, ale na druhé straně jsem si splnil cíl a to nekapitulovat v polovině mise a můj plán průniku středem mapy a následným obklíčením Sedanu až na pár momentů vyšel. Hlavní chybu vidím ve špatném a neopatrném požití letectva.

Charakteristika protihráče:
Generál 666 byl velice silným soupeřem, po celou dobu bitvy byl odhodlaný, každé město proměnil v pevnost a velice dobře využil svého letectva a nakonec, kdy by už jiní kapitulovali on bojoval dál a vyplatilo se mu to. Chyby jsme v takto dlouhé bitvě dělali oba, a proto o chybách nechci psát, protože je dost divné vinit někoho z toho že neodhadne nepřátelský směr postupu, nebo že nevidí výsadek. Tímto mu velice děkuji za hru a přeji mu hodně štěstí v turnaji.
Spojenci - 666

Průběh a konec bitvy:
Musím říct, že tato bitva byla zatím nejzajímavější, neboť až do posledních chvil nebylo jasné, kdo bude vítězem. Při budování obrany jsem se inspiroval reporty a zkušenostmi hráčů, kteří již v turnaji tuto bitvo odehráli přede mnou - hlavní obranou linii jsem vytvořil ve městech Maubeuge a Lille, nemalou část investic jsem věnoval do vybudování obrany u Sedanu. Do začátku jsem také nakoupil jednu letku Spitfire. V Bruselu jsem nakoupil AT kanon a dělostřelectvo (počítal jsem ale s jejich rychlou ztrátou, neboť nebyli kryti AA kanonem, původně bylo myšleno jako "past na letadla") - takto vybudovaná obrana za podpory pěchoty způsobila první zdržení nepřítele, který s takovým odporem Belgičanů jistě nepočítal. V první fázi bitvy přišel Pepr díky neuváženému jednání o spoustu letadel. Jih mapy nepřítel zpočátku ignoroval a dosti efektivně zaútočil na Maubeuge. Mezitím pronikl tajně až do města Hirshon a chystal se obranu v Maubeuge obklíčit. Ve St. Quentinu jsem nakoupil tanková vojska dal se na protiútok, který se mi docela dařil, ale byl jsem zastaven a rozprášen u Hirshonu. Maubeuge padlo rychle a pro nepřítele téměř beze ztrát. První z větších zaváhání Pepra se stalo před branami Lille, kde jedno kolo vyčkával na dostřel mých děl a dal mi šanci převzít iniciativu, tím jsem mu způsobil další zdržení i ztráty. Celkově bylo město Lille dost těžkým oříškem pro útočníka. Při útoku na Lille pomalu nahlodával obranu Sedanu, který také nakonec padl. Poslední baštou Francouzů se stalo Calais, kde jsem od počátku bitvy nakupoval (díky doporučení) 25mm kanóny a posléze i 47mm. Přímo do města jsem umístil PLD dělo. Obrana byla dlouhá a střídavě úspěšná pro mne (dvakrát jsem v protiútoku ohrožoval Dunkerque) a střídavě pro Pepra, několikrát měl město již na dosah. Letiště poblíž Calais vyměnilo majitele několikrát. 25mm PTK kanony se ukázaly jako levné avšak málo účinné, nejlepší poměr cena/výkon ukázal 47mm kanon. Jako mobilní složka obrany se vyplatil francouzký tank za 60 a proti pěchotě stačilo ochránit PTK 75mm děly. Důležitou roli sehrálo námořnictvo, hlavně při ničení německého dělostřelectva.

Hodnocení vlastního velení:
Velice slušně jsem využil letectvo a vybudoval obranu u Calais, ale města Sedan a hlavně Maubeuge jsem bránil nedostatečně a ač nevím kde je chyba, nepřítel ji využil proti mně.

Charakteristika protihráče:
Pepr zbytečně ztratil hned zpočátku spoustu letadel, ale velice šikovně pronikl do týla a obsadil Hirshon, a nejen díky němu dobyl Maubeuge velice rychle a efektivně. Naopak jeho asi největší chyba bylo vyčkávání na dostřel mých děl u Lille. U Calais se žádné chyby nedopustil, ale zde se již účtovaly chyby minulé.