Premiéra filmu Tmavomodrý svět v Plzni - 17. 5. 2001



Ukázky z natáčení







Soundtrack k filmu Tmavomodrý svět



Další materiály najdete na www.tmavomodrysvet.cz

Letiště Hračany

Letiště Hradčany se nachází v bývalém vojenském prostoru sovětské armády Ralsko, nyní opuštěné. Tvůrci filmu Tmavomodrý svět si ho vybrali pro natáčení scén na britském letišti.

Pohled na letiště Hradčany z hradu Ralsko, v pozadí hrad Bezděz



Naše návštěva míst natáčení

Došlapali jsme do Hradčan a já nás vedl do restaurace Osamělá hvězda, kterou si dobře pamatuji ze svého mládí. Lidé si tam hrají na divoký západ, takže se tam scházela společnost zajímavých lidí z různých koutů, například z Ústí, Děčína i Prahy. Všichni měli společnou hlavně lásku k přírodě, takže jsem tam s rodiči několikrát velice příjemně strávil léto. Byl jsem tedy pevně přesvědčen, že tamní lidé nám poradí, jak se dostat na Hradčanské letiště, na kterém se natáčel Tmavomodrý svět. Cestou jsme totiž viděli ceduli „Vstup zakázán, objekt střežen psy“. Jenže časy se mění. Jak jsem brzy zjistil, vlastníci Osamělé hvězdy se uzavřeli, zřejmě následkem svého tradičního přehánění konzumace alkoholu. Už odpoledne byli ve stavu, který je stěží pochopitelný pro dobu půlnoční. Prozradili nám, že letiště je skutečně hlídané psy a že na něj nemáme chodit, ale že by tam stále měla být jedna maketa spitfiru (na natáčení měli dva plně funkční letouny a několik maket, které prý byly tak dokonalé, že si je s pravými letadly pletli i letci). Původně jsem taky doufal, že stejně jako kdysi si zde na Západě budeme moct postavit stan, ale bylo nám vysvětleno, že je to přímo zakázané. No alespoň jeden přínos pro nás Osamělá hvězda měla, mohli jsme si tam celkem bez starostí nechat baťohy a vyrazit na letiště.

Letiště Hradčany, v pozadí Ralsko a Bezděz



Obešli jsme zpátky hradčanský rybník, lesem se vyhnuli bráně a vklouzli na letiště ze strany. Vylezli jsme na jeden hangár porostlý travou, doslova se doplazili na okraj a dosáhli tak výhledu na většinu prostoru. Naproti u druhé vzletové dráhy jsme kradmo pozorovali tradiční ruch, který vytváří majitelé ultralightů. Dva ultralighty byly ten den v provozu. Po psech nebylo ani vidu ani slechu, takže jsme nejdřív prohlédli otevřené hangáry u první vzletové dráhy v blahé naději, že by se v nich čirou náhodou mohla skrývat maketa spitu. Po přesvědčení se, že naděje jsou liché, jsme vyrazili k druhé dráze. Když jsme k ní došli, všimli jsme si, že se právě chystá vzlétnout jeden z ultralightů. Byl od nás asi 200 metrů a Pepa se rozhodl vyfotit ho při startu. Sedli jsme si tedy na trávě vedle asfaltu a čekali. Letadlo dorolovalo na dráhu, tam asi pět minut stálo a najednou nás všechny zaskočilo, když téměř z místa vzlétlo. Nezbylo nám než oplakat ztracenou příležitost hezké fotky a pokračovat k otevřenému hangáru, kde jsme viděli stát nějaký pozemní personál :o). Od postarší paní jsme se dozvěděli, že báchorka o objektu střeženém psy je strašák na malé děti, maketa tady možná krátce byla, ale rozhodně už není a z budov, ve kterých se natáčelo, je téměř vše strháno a ukradeno, ale ať se na ně klidně jdeme podívat. Tak jsme taky učinili a jako jediný pozůstatek z natáčení jsme objevili tři nápisy, u kterých jsme se postupně vyfotili :o).

Budovy letiště s kamufláží pro natáčení



V Osamělé hvězdě jsme si vyzvedli věci a vyrazili nocovat do hradčanských stěn. Na první vrchol jsme vystoupali krátce před tím, než se sešeřilo. Objevili jsme ideální místo pro stan, tentokrát závětrné. Užívali jsme letní pohodu a krásný výhled na letiště, hlavně v noci to byl úžasný pohled. Pepa se zřejmě chtěl zaučit na sychravé podmínky Skandinávie, takže se rozhodl, že pro ten den bude spát pod širákem (ačkoliv ho teď pomlouvám, tak faktem je, že později na Pálavě jsem provedl něco podobného, ono je za hezkého počasí spaní venku příjemnější než ve vydýchaném stanu :o).

Západ Slunce nad Hradčanským letištěm



Na další stránku