Report z turnajové bitvy
informace, jak probíhal již odehraný zápas

Francie (PGCZ) - Trefegd x Springfield
dohráno 02.03.2004, vítězství Osy
Trefegd - Osa

Průběh a konec bitvy:
Prioritou pro vojska Osy bylo obsazení Remeše s letištěm. Proto byla většina pozemních i vzdušných jednotek vržena východním směrem. Spojenci se rozhodli nasadit na severu Francie kvalitní tanky Ch B1-bis v počtu asi 5 kusů, na západě v Beauvaiských lesích se utvořilo koaliční uskupení tří flaků, dvou houfnic, několika pěchot a tanku Matilda II. Prvních šest tahů probíhalo ničení francouzských tanků krytých flakem na linii Beauvais - Chalons, západní uskupení bylo pouze zajištěno proti pokusu o protiútok a na jihu Francie se vysadila 40.LuftW do lesů u Vichy. Skupina západ: Od šestého kola, kdy už byly k dispozici houfnice a Stuky od Remis, začalo zatlačování britsko-francouzských vojsk k Rouenu. V této fázi byly zničeny spojeneckým letectvem dvě Stuky a jeden strategický Dornier. Soupeř za to zaplatil sestřelením všech stíhačů a od té chvíle ve vzduchu nehrozilo nebezpečí přepadu. Po patnáctém tahu bylo obsazeno Dieppe a Rouen a na západě zůstaly pouze dvě francouzské jednotky - v Le Havre a Caen. Tato města pak byla obsazena téměř bez odporu. Skupina východ: Po likvidaci francouzských tanků na severu se dvě pěchoty podporované jednotkou PzII dostaly až k Montargis, kdy jim došla munice a palivo. Vzhledem k slabě chráněnému Montargis (flak, pěchota, ATG) a ještě slabšímu Orleans (pěchota a tři ATG) byla tato skupinka pověřena úkolem obsadit do konce hry tato města bez dalších posil. To se bez potíží podařilo. Skupina střed: Po patnáctém tahu, kdy přestalo hrozit nebezpečí ze západu, byla obležená Paříž atakována a po dvou dnech obsazena. Pak se vše hrnulo k Le Mans, kde průzkum odhalil soustředění zbytku spojeneckých vojsk. Vzhledem k snaze co nejrychleji zaujmout postavení k útoku na Le Mans zůstala bez povšimnutí města Chartres i Manete, kde soupeř později vyrazil do protiútoku a nakoupil další asi čtyři ATG. Sice mi tato akce blokovala pěchotu, která zůstala hlídat most u Manete, ale na druhou stranu, ATG by mi víc vadily u Le Mans. Po 20-ti kolech postupu se u Le Mans spojila západní skupina, střední skupina a PzJagery z Tours a za vydatné podpory tří strategických bombardérů se probila přes dva flaky, dva Ch B1-bis, 155mm a 75mm houfnice a několik ATG až k městu. Jih: Paradesantní oddíl po obsazení Vichy, Boures a Chateauroux za podpory Luftwaffe, rekonu a Stugu obsadil i Tours a odlétl z blízkého letiště nad Le Mans. Tam po několik tahů monitoroval situaci a ve chvíli, kdy byla posádka rozbombardovaného Le Mans rozstřílena děly seskočil do města a triumfálně ukončil tuto bitvu.

Hodnocení vlastního velení:
Na začátku jsem se zdržel přesuny houfnic na východ k obsazení Remeše a Chalons a následně zpět na západ na podporu útoku v Beauvaiských lesích. Zdá se, že to ale nebylo zásadní zdržení, a jelikož jsem chtěl postupovat na celé frontě kontinuálně, musel jsem své dvě houfnice často přesunovat z východu na západ místo ve směru útoku. Trochu svou vinou a trochu nešťastně jsem přišel o dvě Stuky, které nesplnily předpoklady proti nezkušeným flakům a nechaly se sestřelit bez toho, že by flak jen škrábly. Podstatně více jsem však využil strategické bombardéry, do kterých jsem vložil největší část přidělené prestiže. A samozřejmě do evergreenu PzJager.

Charakteristika protihráče:
Největší překvapení mi přichystal hned v úvodu, kdy na západě seskupil flaky, děla, tanky a GB pěchotu. To mě zdrželo nejvíc. Stalo se mu osudným asi to, že poslal drahé tanky (byť v doprovodu flaku) do široké oblasti severovýchodně od Paříže. Kdyby je soustředil i s nepojízdnými flaky u nějakého města na okraji mapy a kroužil nad nimi se stíhači, možná bych se na nich vyčerpal. A také volba místa posledního odporu mi umožnila použít jednotek jak ze západu, tak z východu. Kdyby Le Mans nebylo uprostřed, možná bych ty dva tahy do konce spotřeboval k přesunu. To jsou ale mé domněnky. Faktem je, že neudělal žádnou taktickou chybu a předvedl kvalitní defenzívu. Děkuji mu za napínavou hru.

Springfield - Spojenci

Průběh a konec bitvy:
Tuto bitvu jsem již několikrát hrál, takže jsem měl představu, o co jde. Zvolil jsem tuto taktiku: Opevnit město Le Mans na jihu a na severu nepřítele co nejdéle zdržovat. Na severu u Beauvais jsem spojil francouzské jednotky s anglickými a vytvořil tak frontu, kterou jsem potom stahoval k městu Rouen. Na severovýchodě u města Montargis, kde neměl nepřítel příliš silné síly jsem vzdoroval celkem houževnatě a dlouho. Město sice nakonec padlo, ale zdrželo postupující jednotky. Bohužel ne dostatečně dlouho... Další obranný bod byl u města Orleans, kde jsem nahromadil několik ATGček, které jsem v této bitvě hojně nakupoval. Paříž byla ve dvanáctém tahu již obléhána, letiště u ní bylo obsazeno. Na severovýchodě mi výsadkem obsazoval města, aby získal nějakou tu prestiž. Posloužil i mě. Na ATGčko, které tam bylo jsem dokoupil náklaďák a hurá obsazovat. Doufal jsem, že nebude mít města obsazená jednotkami. Neměl, protože na severu měl občas nějaké ty ztráty a musel opravovat :o)) Bůh posvěť ATGčka ve službách dobra!! Takže jsem obsadil zpět několik měst a prestiž použil na nákup ATGček a ještě jsem si v pár tahů před koncem koupil do Le Mans 75mm houfnici, která ale byla brzy bez munice, ale posloužila jako překážka. V Le Mans jsem měl zakopanou francouzskou houfnici 155mm, nějakou tu pěchotu, flak a dvě taknové divize Char-B1-bis s lehčím útokem 11 a těžším 8. No nic moc, ale lepší než nic. Paříž padla v 16. tahu. Od Rouenu jsem se snažil utéct se svou britskou šestipalcovou houfnicí, avšak byla vypátrána a letecky zničena. Bohužel. Po zničení všech obranných bodů vrhnul Trefegd svoje síly na Le Mans, která padla dva tahy před koncem. Smůla. Ale snažil jsem se bránit a skoro to vyšlo.

Hodnocení vlastního velení:
V této bitvě jsem zvolil celkem správnou taktiku a dlouhou dobu se zdálo, že už mám vítězství v kapse. Potom ale přišel nečekaný zvrat a vše se pokazilo. Měl jsem ale i dost štěstí a častokrát jsem riskoval. Například s tím obsazování těch měst na jihovýchodě, tam mi přálo štěstí. Často jsem měl i štěstí při útocích. Ale moje chyba byla na začátku ztráta tanků na severní frontě u Beauvaisu, zbytečně jsem je vyslal dopředu, kde nebyli krytí proti vzdušným útokům a navíc tam byla spousta Němců.

Charakteristika protihráče:
Dost dlouho se zdržel u Paříže a také u Montargisu, kde ale nebylo moc jednotek. Pak jsem mu také dělal potíže u Orleans, což ale také vyřešil. Když jsem poprvé uviděl jeho tanky u Le Mans, řekl jsem si, že ho určitě zdržím, pak ale přijely další, další, k tomu pěchota, houfnice. Dost mě to překvapilo. Velmi dobře se mu podařilo zkoncentrovat síly k poslednímu útoku. Zasadil mi nečekanou a poslední ránu, která ukončila tuto bitvu. Myslím si, že žádných větších chyb se nedopustil.