Průběh a konec bitvy:
Před sovětskými vojsky stojí těžký úkol, během krátké doby devíti tahů obsadit velké množství strategických měst roztroušených na velké ploše. To poskytuje našim vojskům možnost zaměřit se jen na obranu některých strategických měst a zbylá bránit jen v rámci zpomalení postupu Rusů, což je ovšem velmi důležité, protože tahů je opravdu minimum. Převaha Rusů je sice značná, nikoliv však drtivá a své může sehrát i počasí – tentokrát se může obrátit proti nim. Začátek února není zrovna ideální termín k útočným operacím. První ruský nápor se samozřejmě zastavit nepodařilo, navíc Sovětům paradoxně pomohlo i počasí, když tuhé mrazy umožnily bezproblémový přechod přes zamrzlé řeky. Hned v prvních fázích bitvy se uvedla Luftwaffe sestřelením tří stíhacích a jedné bombardovací letky nepřátel. Rus rychle prorazil k Charkovu, ale zde se hrdinně držely v podstatě až do konce bojů dvě roty Tigrů podporované útočnými děly a artilérií, když krytí proti nebezpečným Šturmovikům obstarávala slavná 88mm děla v součinnosti s letectvem. Zhruba v polovině bitvy již soupeř ovládal např. Artemovsk a Zolotoje a postupoval dál. Kruh kolem Charkova se stahoval a první těžké ztráty utrpěla i Luftwaffe, ale čas rychle utíkal a obrana Charkova vydržela téměř až do konce. Až v posledním zoufalém náporu Rusové prorazili a část města obsadili, ale bylo to také proto, že priority obrany již byly jinde a byl podniknut dokonce protiútok ve směru na Lozovaju. V držení Wermachtu ovšem zůstala důležitá města jako Dněpropetrovsk, Smelnikovo, Pavlograd a Bogadubov.
Hodnocení vlastního velení:
Dodržel jsem solidně plán a neumožnil soupeři převzít iniciativu. Bezchybné to jistě nebylo, ale solidní snad ano.
Charakteristika protihráče:
Sovětský velitel stál před velmi obtížným úkolem, přeci jen tahů bylo velmi málo a měst k dobytí příliš mnoho. Dělal, co mohl, a jeho výkon byl v rámci uvedených skutečností velmi dobrý.
