Report z turnajové bitvy
informace, jak probíhal již odehraný zápas

Ardeny (AGPG) - Kstavk x Valsidal
dohráno 21.04.2005, vítězství Osy
Kstavk - Osa

Průběh a konec bitvy:
K této bitvě jsem přistoupil jinak, než k ostatním. Nejdříve jsem ji potrénoval za obě strany (tímto děkuju gen.Seppovi a gen.Raduzovi za jejich ochotu) a na základě poznatků z těchto tréninků jsem stanovil strategii pro bitvu - kupovat levné flaky a antitanky. Zadržet co nejdéle Američany mezi městy Bastogne a Wiltz, Brity u St.With a zlikvidovat izolované síly u Trevíru, u kterého jsem naplánoval hlavní obranou linii. K samotnému průběhu - největší obavu jsem měl ze spojeneckých strategických bombardérů (naštěstí kupoval gen.Valsidal B-17, které soustředěné palbě flaků odolávaly určitě méně, než očekávané Superfortressy nebo Dominatory). Na pozemní frontě se mým antitankům a tankům dařilo zadržovat britské obrněnce - poté, co přijela skupina tanků ze zálohy, se podařilo prolomit frontu, koupil jsem 3 průzkumáky, honem na ně a jejich likvidací ztratil nepřítel minimálně 3 kola a mně jejich řádění přineslo spoustu prestiže na posílení fronty. Přibližně do 9. kola probíhaly boje mezi tanky kolem města Auw a St.Vith a i když jsem v materiálové bitvě prohrál, každé kolo, které se obránci udrželi, se hodilo. V 11. kole padnul strategický Prum a Spojenci si tím uvolnili cestu na Bitburg (poslední strategické město na severu). Ale tam jsem měl štěstí, stáhnul jsem k němu těžce poškozeného Tigera a hned v dalším kole jsem s ním narazil na pěchotu, co podnikala nájezd - její likvidace pak nebyl problém. Tigera jsem doplnil na plný stav, stáhnul k němu Hummela a až do 14. kola se Spojencům nepodařilo k Bitburgu postoupit (chyběly jim asi 3 hexy). V úseku Wiltz-Bastogne-Noville jsem hlavní obranu soustředil kolem Hummelu u Witzu a trvalo dost dlouho, než ho Spojenci (za těžkých ztrát) dobyli. Nejdůležitější úkol připadl bojovníkům kolem Trevíru - v 7. tahu se podařilo zničit poslední spojenecké síly v oblasti a pak sem jen budoval obranu. Když Spojenci na místo dorazili, měl jsem připraveno k boji nějakých 5 antitanků (1 z toho Elefant), houfnici a vše kryto několika flaky. Spojenci se pokusili zaútočit, ale jejich síly byly oslabeny předchozími boji a tak neměli proti zcela čerstvým jednotkám moc šancí (navíc jsem každé kolo díky získané prestiži přikupoval 1-2 antitanky). Diverzní operace - první paradivize skočila do Lutychu (pouze kvůli prestiži), druhá paradivize do Namuru (cílem byla prestiž) a hlavní úkol připadl pionýrům, kteří absolvovali jejich anabázi: účast v bojích kolem Libramontu, Bastogne, přesun k Trevíru a jízda po okraji mapy (cestou jim došlo i palivo) směrem k Libramontu (že je toto strategiské .město neobsazené zjistili piloti Fw 190D) a výsledkem bylo ve 12. tahu obsazení toho města. Poslední diverzní operaci provedla těžce poškozená pěchota, která ustoupila od Prumu a doputovala ve 14. tahu do strategického Dasburgu. Po tomto tahu už soupeři zbýval 1 tah, kterým nemohl všechno dobýt a kapituloval.

Hodnocení vlastního velení:
Nepodcenil jsem přípravu, důkladně promýšlel každý tah a když vyšla i připravená diverzní operace, tak jsem zvítězil. V samotném boji jsem se vždy soutředil na zničení nepřátelské jednotky (hlavně tankových divizí), i když to občas znamenalo zničení i mé jednotky, tak pro soupeře bylo kupování nových jednotek určitě nákladnější než opravy. A hlavně jsem se držel hesla: "zdržovat, zdržovat a zdržovat" a to mi vyšlo. Jediné, co jsem udělal špatně bylo asi hození parašutistů do Lutychu, kde byly spojenecké síly - jejich nasazení někde jinde by bylo asi vhodnější a hloupý útok 12-kovým Panterem, kterým jsem ho izoloval a soupeř ho okamžitě znehybnil stateg bombardérem a postupně zlikvidoval aniž bych jím nepříteli nějak uškodil...

Charakteristika protihráče:
I když výsledek bitvy na to nevypadá, bylo to celou dobu na vážkách. Jeho velení bylo skvělé a na celkový výsledek měly vliv podle mě neovlivnitelné věci jako je náhoda při útoku apod. Vyčetl bych mu ovšem naprostou absenci diverzí - očekával sem někde vysazení parašutistů a také podle mě nasazoval tankové divize postupně (kolem St.Vith) - hromadné nasazení by mou obranu prolomilo dříve. Jinak mu děkuji za velice napínavou a "krvavou" bitvu (seznámek ztrát Spojenco x Osa - pěchoty 20x27, tanky 15x11, ATG 5x20, flaky 0x12). Popřál bych mu i mnoho štěstí do dalších bojů, ale je na spojenecké straně a v poslední etapě půjde o vše :o)

Valsidal - Spojenci

Průběh a konec bitvy:
Na začátku jsem se rozhodl postupovat typickou spojeneckou strategií kombinace strategických bombardérů a dorážení rozprášených jednotek tanky. Proto jsem nakoupil několik letounů B-17 a doufal, že tato síla v podstatě rozhodne. Na severu moje britské jednotky způsobily poměrně vážné ztráty silným nepřátelským tankovým silám, avšak nepřítel záhy zaútočil na středním úseku na Libremont a tím odvolal leteckou podporu sem. To dovolilo nepříteli zkonsolidovat obranu a posílit ji větším množstvím flaku. Moje síly byly bohužel oslabeny tím, že nepřátelská pěchota provedla výpad a zničila mého nejlepšího Fireflye, který se ve městě opravoval. To značně oslabilo mé síly a úder na St. Vith byl zpočátku poměrně chabý. Na jihu se rozpoutala tvrdá bitva o Libremont, který změnil majitele za bitvu třikrát. Všechny nepřátleské pancíře se daly do pohybu a zničily mé síly chránící toto město. Naštestí neměl nepřítel ochranu flaku a po několika kolech bombardování byl nakonec utlučen. U Bastogne a Wiltzu se nedařilo už vůbec, parašutisté byli eliminováni a tankové jednotky zastaveny v nevhodné krajině zvané "bocage". Zároveň nepřítel nečekaně posílil Wiltz a odehnal pěchotu, která ho měla obsadit. Obrana Wiltzu, kterou jsem silně podcenil, se nakonec nepříteli silně vyplatila. Čelní úder do bocage se zakopanou pěchotou krytou Humellem se nedařil, protože Humell spolehlivě likvidoval moje tanky na nepřijatelnou úroveň a moje houfnice nebyly schopné zničit nepřátelskou pěchotu (jeden tah zbyla na počtu 1 a já doufal, že ji tankem dorazím a konečně se dostanu na kobylku Humellovi, ale ten tanky rozprášil a útok se nezdařil. Další tah již byla pěchota posílena...) Postup na Bastogne se zastavil o nepřátelskou pěchotu a protitankové kanony. Po pádu Libremontu zpět do našich rukou se bombardéry vrátili na sever, aby podpořily ofenzívu na St. Vith a síly ze středního úseku byly vrženy na Bastogne. Tyto síly konečně rozhodly a objely Wiltz zezadu a zničily houfnice. Naštestí se nepotvrdila moje doměnka, že za řekou bude další linie obrany. Na severu se však nastala prekérní situace, strategické bombardéry dostavály nepředstavitelně na hubu od flaku (kolikrát se vám stalo, že vám jeden 20 mm flak sundal na jeden výstřel 4 B-17?) a Britové nebyli schopni bez podpory zničit houfy nepřátelských jagdpanzerů. Za tímto účelem jsem utratil spousty a spousty prestiže za nové Fireflye a Achilly (naprosto na houby). Nepřítel dokonce několikrát provedl výpad a dokonce diverzoval dvěma průzkumáky a Panterem. Ty byly naštestí lokalizovány a neutralizovány letectvem a Pantera skoro až do konce ubíjela jedna moje pěchota :o) Nepřítel nakonec St. Vith opustil, ale pouze se přesouval dál na sever. Nakonec došly jagdpanzery, ale přes flaky kryté děly jsem se taky nemohl jen tak promlátit. Nakonec mi přišlo, že Elefant, který se tam objevil, byl nejjednoduším na zničení. Bitva u Trevíru mezitím zkončila naprostou katastrofou, stíhač tanků M-18, dvě pěchtoy a houfnice byly po tvrdém boji obklíčeny přesilou Hetzerů a Elefantů a postupně zničeny. Poslední etapou bojů byl závod s časem, jerstli obsadím Trevír a poslední město na severu včas. Na severu mě čekalo nemilé překvapení, že nepřítel stáhl své mobilní síly (jeden Wespe, StuG H42 a nevycvičený Tiger) k městu a připravil mě o poslední naději. Tiger byl sice nakonec zlikvidován, ale bylo již pozdě. Nejtvrdší boje se svedly o Trevír, kde nepřítel stvořil silnou obranu krytou děly a flakem. Elefant kraloval na bojišti a výpady Hetzerů mi blokovaly tanky. Sice jsem nakonec dosáhl v podstatě průlomu, ale bylo již pozdě. Navíc nepřítel diverzoval do Libremontu a tím rozhodl. Tímto stavem hra skončila.

Hodnocení vlastního velení:
Myslím, že jsem nehrál špatně, ale chybně jsem předvídal oblasti nepřátelské obrany. Chybné zhodnocení obrany u Wiltzu mě mohla klidně stát vítězství. Pronásledovala mě také smůla s jednotkami a nekonečná neschopnost amerických tanků...

Charakteristika protihráče:
Přesně věděl, co dělá, a všechno, co udělal, mělo nakonec nějaký efekt. Zatápěl mi všude a vždy, kde měl alespoň nějakou jednotku. Jedinou jeho chybou bylo nevyužití letectva - po většinu hry jsem neměl kryté bombardéry (stíhaček málo a poškozené od flaku) a jeho Fw 190 jen létal na průzkumy. Nakonec ho také použil pouze na bezcenný útok u Trevíru. Jinak jsem snad žádnou chybu nezaznamenal.