Report z turnajové bitvy
informace, jak probíhal již odehraný zápas

Jupiter (AGPG) - Hans x stanny
dohráno 09.03.2005, vítězství Spojenců
Hans - Osa

Průběh a konec bitvy:
Okupace Norska Spojenci začala vyloděním na asi pěti místech norské pevniny. Vzhledem k počtu obrněných vozidel v oblasti Trondheimu jsem zde soustředil i další z jiných částí Norska a dokoupil jsem Panthera a protitank StugIIIG, který jsem po celou dobu bitvy bral za nejlepší v poměru cena/výkon. Mojí snahou bylo zkusit rozhodnout obrněnými vozidly bitvu v prostoru západně od Trondheimu, kde se vylodily hlavní pozemní síly protivníka. Celkem úspěšný jsem byl v tu dobu i ve vzduchu, kde se mi podařilo sestřelit či poškodit několik letadel. Jak jsem doufal, nepřítel v tu dobu ještě nemusel mít vyloděny či koupeny hlavní síly a já tak mohl získat lokální převahu na nejdůležitějším místě bojiště. Bohužel jsem se zde dopustil několika přehmatů. Nejprve jsem letadla posílal do boje po jednom a umožnil tak soupeři zničit jedno po druhém. To by ani nebylo tak nejhorší za předpokladu, že mé pozemní síly uspějí. Jenže jsem je poslal do boje diletantsky a umožnil soupeři jeden volný tah, než moje jednotky dorazí na kontakt s nepřítelem. Letadla Spojenců se ukázala početnější, méně zničenější a silnější než jsem čekal, a tak mi na plánovaný útok zbyly žalostné zbytky armády, které navíc zdecimovaly i pozemní síly nepřítele, jež byly daleko silnější než jsem v tu dobu čekal. Stanny kupoval zejména levné, ale v kombinaci s leteckým či dělostřeleckým bombardováním výkonné stíhače tanků US M-10. Díky této prohře jsem v podstatě ztratil bitvu, neboť jsem neměl již dostatek prestiže k vybudování silnější obrany kdekoli. I tak jsem se snažil zdržet nepřítele co nejdéle. Na severu u Narviku jsem postupně koupil dva StugyIIIG, které ovšem zaznamenaly jen lokální úspěch, kdy zničily jeden čerstvě vyloděný tank Churchill. Jenže stanny tam prostě vylodil další jednotky a za pomoci strategických B-17 mi vysál moje jednotky, takže se staly bezmocnými a následně obsadil či zničil, co potřeboval. Na jihu jsem použil obdobnou taktiku, kdy jsem se nákupem několika obrněných jednotek snažil získat lokální převahu. Ale velmi mě zklamaly právě StugyIIIG a ještě více tank PzIVJ, který jsem tam měl k dispozici. Jeho výkon v útoku byl tragický a pak už mi stanny nedovolil jej důslednou taktikou obnovit (jako ostatně všude na bojišti). Tito obrněnci si nedokázali poradit ve společném útoku ani s "reconem" typu US M8 Ghd LAC, což považuji za dost úlet. Postup Spojenců jsem pak už jen dokázal trochu brzdit, ale bylo jasné, že marně. Taktika nasazení velkého počtu B-17 se ukázala jako správná, Němci prostě krom stíhačů neměli, čím je zastavit. Flak byl proti nim naprosto neúčinný. Jediným úspěchem v bitvě tak bylo zničení výsadku v prostoru města Namsos, což ale díky nasazení tam se nacházejícího Panthera nebylo zase tak obtížné...

Hodnocení vlastního velení:
Bitvu jsem hrál poprvé, což mě samozřejmě neomlouvá. Můj záměr jsem popsal výše, zde jen doplním, že mě zklamalo několik momentů. Jednak výše zmíněné neúspěchy obrněnců, které podle čísel měly převyšovat Spojence (rozhodně je převyšovali cenou...), a mám teď na mysli boj, kdy já jsem útočil, ne že byly mé jednotky zdecimovány letectvem, loděmi či děly. Dost jsem si sliboval i od počasí v Norsku (toho se, jak mi psal, obával velice i stanny), ale ke zhoršení došlo až při vítězném tahu, což mi bylo platné jak... Jinak bylo celou dobu hezky a dalo se v pohodě létat. Jinak i já jsem měl světlé momenty, zejména se mi dařilo rozpouštět jednotky (zejména letecké) dříve, než je velice poškozené stanny mohl dorazit a neměl tak z nich prestiž. Ale těžko vyhrát bitvu tím, že ač úspěšně, přesto rozpouštíte své jednotky...

Charakteristika protihráče:
Stanny bitvu trénoval a bylo to znát. Jeho taktika strategických bombardérů byla účinná. Prý jsem měl co nejdéle držet letiště, ale obávám se, že to nebylo dlouho možné. Dost mě překvapil i tvrzením, že moji stíhači byli lepší než jeho, a to i Bf 109G. Pokud vím, Spity MkIX a hlavně Mustangy výrazně převyšují výkon Bf 109. Každopádně mi tyto ničil kombinací stíhačů a mobilním protiletectvem, což byla moje chyba, neměl jsem je nechat napospas pozemním jednotkám. Na druhou stranu i stanny několikrát nechal své bombardéry zbytečně nechráněné, čehož jsem využil, a také jednou nechal svojí chybou Lightninga na pospas mému flaku 88mmm. Ovšem Spojenci zde mají dostatek prestiže, takže mohl ztráty nahrazovat, což se o mě říci nedalo.

stanny - Spojenci

Průběh a konec bitvy:
Další z bitev, kterou jsem nikdy nehrál - a podle toho, co prozradil soupeř, jsme na tom byli stejně. Během tréninku se ukázalo, že v této bitvě vše závisí na jedné věci - brzy získat letiště a tím i možnost nakoupit stíhačky na eliminování silnějšího německého letectva a hlavně možnost/nutnost nakoupit B-17 na likvidaci německých ocelových oblud. Tomuto cíli jsem vše podřídil. V prvním kole jsem zaútočil Spitfirem na německý letecký svaz na severu, B-17 pak bombardovaly Andalsnes a Molde. Zde se soupeř dopustil první z chyb, kterými mi ulehčil situaci – nalétl FW k mému svazu a sice těžce poškodil Mustanga, ale zároveň dopustil, že jsem ho v dalším kole obklíčil, poškodil a nedovolil mu uniknout. V dalším kole byl opět okusován, až jej soupeř nakonec raději rozpustil. Ihned po vylodění jsem Američany obsadil Molde, nakoupil jsem M-10 a M15A1, které se ukázalo jako výborný nákup, protože v hned v dalším kole rozhodně zasáhlo proti nabušenému Bf 109, proti kterému měla má letadla natolik tragické předpoklady, že jsem se neodvažoval zaútočit. Ovšem po nakousnutí od M15A1 už to šlo snadno. Měšto Andalsnes jsem záměrně obsadil Francouzi. Původně jsem totiž chtěl francouzskou pěchotu v halftracku poslat na jih - jižně od města Andalsnes je průsmyk mezi horami, který je sice zalesněn, ale halftrack projede bez problému – na jihu obsadit nějaké město a v případě, že bych ještě neměl k dispozici letiště B-17, popřípadě pokud by pršelo, hodlal jsem se s německými obrněnci vypořádat nákupem neuvěřitelného množství partyzánů, odmuničit obrněnce a zlikvidovat je. Bohužel mé plány byly poněkud narušeny, když hned v prvním tahu mi francouzské pěšáky Hans odstřelil jako psy. Musel jsem tedy tankem zajistit frantíkům město a ihned jsem nakoupil jedny partyzány s halftrackem, kteří byli vysláni k jihu a druhé bez transportu, ti posloužili jako vhodná oběť v boji proti obrněncům. Další postup byl standardní: na severu byla výsadkem ve spolupráci s Bleinheimem obsazena Mo-i-rana a z Harstadu byly po potopení ponorky vyslány jednotky k Narviku. Celkem byly zakoupeny dva nové Churchilly a i když soupeř hodně zlobil, po připlutí lodí a příjezdu houfnice od Mo-i-rany neměl nárok. Hlavní vyloďovací svaz se vylodil, jak už bylo řečeno, u Molde (malý svaz, který se vylodil na poloostrově před Namsosem byl kompletně zlikvidován Pantherem) a postupoval k Trondheimu, který se mu podařilo obsadit relativně brzy – to i díky tomu, že jsem i přes poškození dokázal ubránit B-17 a vcelku rychle zlikvidovat soupeřovo letectvo, i když jsem těžce krvácel. Mezitím na jihu se dvě jednotky vylodily u Bergenu, který za pomoci pěšáků od Alesundu dobyli, zbytek svazu se vylodil přímo u Stavangeru a opět za pomoci letectva a námořnictva jej obsadil a zajistil si tak další letiště. Okamžitě jsem začal nakupovat B-17 a pozemní jednotky vyslal k Oslu, kam pomalu přijížděli též francouzští partyzáni. K Oslu se vydal i námořní svaz, narazil však na druhou ponorku, operující v této oblasti a bez pomoci letectva byl během tří tahů kompletně potopen. Na severu se síly rozdělily do dvou směrů, menší část mířila k Namsosu, který byl ostřelován z lodí, hlavní síly se vydaly na jih, kde soupeř vytvořil špunt. Bohužel pro něho si s ním mé letectvo brzo poradilo, proti 4x B-17 a Lancasteru není obrany. V prostoru Osla se spojily severní a jižní skupiny armád a poslední bod odporu, Elverum, neměl vůbec žádnou šanci, přestože tuším v posledních dvou kolech začalo pršet. Před koncem jsem ještě vyslal pěšáky leteckým transportem k Aalborgu, ale bitva skončila dříve, než dolétli.

Hodnocení vlastního velení:
Své velení hodnotím jako velmi dobré. Měl jsem připravený plán postupu i dvě varianty likvidace obrněnců v závislosti na výsledku letecké bitvy. Naštěstí jsem nemusel sáhnout ke druhé, katastrofické možnosti a plevelit pomocí partyzánů, protože výborným nákupem M15A1 a záchranou a opravou Mustanga se mi podařilo i přes ztráty Lightningů a Hurricanů vcelku brzo leteckou bitvu vyhrát. Potom už soupeř proti letecké převaze a rozrůstajícím se hordám M-10 neměl příliš šancí. Myslím, že jsem udělal málo chyb, jednou z nich bylo špatné spočítání vzdálenosti, kdy jsem nechal Hurricana na dostřel flaku, který si na něm s radostí pochutnal.

Charakteristika protihráče:
Nehrál špatně, ale několika chybičkami mi pomohl. Ukvapeným útokem osamoceným FW sice téměř odrovnal Mustanga, ale já jej mohl stáhnout, FW obklíčit a pokud by jej nerozpustil, v dalším tahu by si na něm pochutnal M15A1. I útok Bf 109 vyzněl rozpačitě, protože zaútočil tak, že jsem pod něho mohl najet M15A1 a vážně ho poškodit. Kdyby útoky stíhaček zkoordinoval, mohl nadělat větší škody, s hrůzou přemýšlím, co by se stalo, kdyby počkal na letadla ze severu a zaútočil pak vším najednou... Paradoxně mi tak největší škody způsobil uskupením slabších letadel ze severu, která si smlsla na oslabených Lightningech a na Hurricanech. Dopustil se i několika dalších drobných chyb – třeba nákup flaku v prvním kole hex od pobřeží byla jedna z nich. Ani se neohřál a odešel na věčnost po pár výstřelech z lodních děl. Vybudování obrany na zemi měl pečlivé, hlavně u Narviku to zpočátku vypadalo na hodně velké potíže, naštěstí mi velmi pomohly lodě. Dokud disponoval tankovými jednotkami, velmi s nimi škodil, po útocích B-17 se z nich však staly ocelové skořápky bez paliva a munice.