Report z turnajové bitvy
informace, jak probíhal již odehraný zápas

Sicílie (AGPG) - Lord Mystic x Laudon
dohráno 07.01.2005, vítězství Osy
Lord Mystic - Osa

Průběh a konec bitvy:
Sicílie AG byla má první bitva ve verzi AGPG. Při testech proti PC jsem měl největší obavy z nepřátelského letectva. Proto jsem se rozhodl bránit intenzivně pouze jedno město - a to Enna, které jsem také hojně zásobil flaky. Začátek proběhl dle očekávání, německé a italské jednotky se nemohly na jižním pobřeží dlouho udržet a ty, co se nestihly stáhnout, byly i zničeny. Vybudoval jsem proto dočasnou obranu Enny a začal stahovat elitní německé jednotky z celého ostrova právě sem. Nepřítel ale nezvolil metodu rychlého vylodění. Na východě se snažil vylodit své jednotky mezi městy Catania a Messina. Tento manévr byl odhalen a konvoj napaden německým letectvem. Za cenu zničení veškerých německých vzdušných sil bylo poničeno nepřátelské východní křídlo, kterému jsem následně několik kol komplikoval vylodění obsazením pobřeží. Až po použití letadel se zde nepřítel vylodil. Mezitím jsem stačil stáhnout k Enně všechny důležité jednotky, tedy tanky a 88mm flak. Na západě byla situace horší, zde nepřítel vylodil část armády a nakoupil, jak se později ukázalo, velké množství tanků M4A3. Tyto tanky byly dobré na ničení italsráčů, které jsem již několik kol dopředu hojně vyráběl a "ucpal" jimi velkou oblast kolem obou břehů řeky Belicie. Až do konce bitvy jsem zde vázal velkou část nepřátelské armády, která si jen velice těžce a pomalu prokousávala cestu k Palermu, které předposlední kolo dobyla i díky nasazení letadel. Od Palerma jsem ještě před koncem, když byla situace neudržitelná, stáhl asi 9 italských divizí, které měly ztížit případný postup Spojenců ze severu na město Enna, ke kterému nakonec vůbec nedošlo. Hlavní obranu jsem vybudoval, jak bylo řečeno, u města Enna, kde jsem vytvořil pancéřový klín tvořený elitními německými jednotkami. První obrannou linii tvořily PzIVG a H a protitankové StuG, které se ukázaly jako velice silné. To kryla tři samohybná děla dále kryta třemi flaky. Tento klín byl nasměrován na jih. Nepřítel se pokusil pouze občas vyzkoušet pevnost této obrany ojedinělím výpadem, ale jeho tanky byly okamžitě zničeny. Až do konce bitvy se zde nepřítel nepokusil o útok více jak jednou jednotkou. Jediný pokus o dobytí Enny byl několik málo kol před koncem učiněn z východu nad řekou Catania. Zde jsem ale připravil obranu skládající se z PzIVH, Elefanta, 88mm flaku a houfnice. K této obraně jsem měl připravené zálohy v podobě Tigera, elitního recona a několik pěchot. Před hlavním útokem na připravené elitní německé jednotky došel Spojencům čas.

Hodnocení vlastního velení:
Myslím, že jsem zvolil dobrou strategii obrany. U města Enna jsem vybudoval neprostupný val, na který se nepřítel ani nepokusil zaútočit. Také jsem pružně reagoval na nepřátelské přesuny jednotek a nepřítele jsem zdržoval, jak jen to šlo. Dobrou investicí v této bitvě je bezesporu nákup velkého množství italsráčů. Za jedinou větší chybu považuji brzkou ztrátu letectva, které se mohlo hodit při obraně vzdušnoho prostoru nad flaky.

Charakteristika protihráče:
Myslím, že trochu překombinoval počáteční vyloďovací manévry, kdy ztratil zbytečně příliš mnoho času. Také vůbec nevyužil leteckou převahu a své síly zbytečně drobil. Na druhou stranu si myslím, že je toto bitva pro Spojence extrémně těžká, hlavně díky terénu a velké kvalitativní převaze německých jednotek a kvantitativní převaze italských jednotek. I přes to dobyl krom jednoho strategického města všechny ostatní a to se v této bitvě často nestává.

Laudon - Spojenci

Průběh a konec bitvy:
Primární rozložení spojenecké armády před vyloděním mi nepřišlo rozumné. Útok směrem na Syrakusy, Augustu a Ragusu z jednoho směru a dále na Gelu a Agrimento ze směru druhého celou armádou by sice nepochybně slibovalo úspěch a vedlo k obsazení těchto měst a letišť, ale rozvinutí dalšího útoku do vnitrozemí Sicilie by bylo nesmírně obtížné a předpokládal jsem, že skončí na řece Catanii, kde se nepřítel opevní, jedno křídlo bude opírat o horské masivy u města Enna, druhé pak o město Catania a podaří se mu zde zdržovat spojeneckou armádu po celý průběh bitvy, podaří-li se pak ve finále řeku překročit, bude již pozdě na obsazení všech měst. Abych se pokusil čelit tomuto vývoji, vylodil jsem u Syrakus a dalších zmíněných měst jen menší jednotky, přičemž jsem celou operaci podporoval maximálním nasazením letectva, což nepřítele zřejmě vedlo na myšlenku, že se zde vyloďují hlavní síly a začal urychleně stahovat předsunuté jednotky na obrannou linii na řece Catanii, takže se celkem málo početnými silami podařilo obsadit celé předpolí jižně od řeky. Dál nemělo význam postupovat, neboť letecký průzkum ukázal, že německo-italská armáda uskupila především u města Enna elitní jednotky, dělostřelectvo, Tigery, vše kryté flaky. Pečlivý letecký průzkum byl umožněn především tím, že hned v druhém nebo třetím tahu se spojeneckým letcům podařilo zlikvidovat všechna nepřátelská letadla, přičemž bylo jasné, že nepříteli letadla chybějí a vlastně v první chvíli vůbec netuší, že jižně od řeky Catanie je rozmístněno jen několik jednotek. Mezitím se zbytek armády nacházel stále ještě na vyloďovacích plavidlech. Menší část plula přímo k Messině, nejsevernějšímu městu, aby se tak dostala do týlu nepřítele v městě Catanii a ohrozila tak jeho obranou linii na Enně. Tento manévr byl bohužel prozrazen během výše popsaného leteckého střetnutí, takže nepřítel nějakou chvíli celkem úspěšně bránil vylodění jednotek mezi Catanií a Messinou, způsobil jim ztráty, ale ve finále, když bylo k podpoře vylodění nasazeno vítězné letectvo, vzdal svůj odpor. Následně byla velice rychle obsazena Messina, jednotky doplněny a nastoupen pochod na jih ke Catanii, čímž jsem chtěl podlomit obranu na řece Catanii. Bylo ovšem zřejmé, že nepřítel něco tuší, zřejmě již prohlédl i to, že na jih od Catanie jsou jen menší síly. Kdyby nyní provedl elitními jednotkami výpad od Enny směrem na jih, vedlo by to k vážným problémům, snad jen ohromná letecká převaha by mohla odvrátit úplnou porážku a vyhnání z ostrova. Nepřítel se však zřejmě bál pasti, s nedostatkem průzkumu, a tak jeho elitní jednotky vyčkávaly u Enny, zatímco moje hlavní síly provedly vylodění u řeky Belice a města Marsala, které bylo skoro okamžitě obsazeno. Italské jednotky nebyly vážnou překážkou, okamžitě byl nastoupen rychlý pochod severně kolem horských masivů, v rychlém sledu obsazeno město Trapani a dosaženo Palerma, které bylo nepřítelem narychlo opevněno inferiorními italskými jednotkami. Jejich ztráty byly nepočítatelné, Italové padali po stovkách, ale brzdili bleskový postup, což byl zřejmě jejich účel. Zatímco probíhaly boje u Palerma, podařilo se spojeneckým jednotkám postupujícím z Messiny celkem bez problémů zlikvidovat německo-italskou obranu v městě Catania na levém křídle obraného postavení a otevřít si tak cestu po severním břehu řeky Catanie k městu Enna, kam se nyní stáhla hlavní obrana nepřítele. Následně bylo obsazeno i Palermo a nepříteli tak zbyla pouze Enna uprostřed ostrova, obrněná elitními německými jednotkami. Původní záměr byl zaútočit na Ennu ze všech stran, výchozí pozice by to umožňovala a ani převaha ve zbraních by německým jednotkám nebyla zřejmě příliš platná, ale boje u Palerma se příliš protáhly, jednotky zde dislokované se opozdily a neboť se neodvratně blížil konec hry, provedly spojenecké jednotky serii vcelku zoufalých útoků na Ennu, vedených jednak od jihu, jednak po severním břehu Catanie. Pochopitelně jejich úspěch byl bez podpory od Palerma nulový, jednotky zaznamenaly velké ztráty a neuspěly. V tomto stavu na bojišti skončil poslední tah, který znamenal vítězství Osy.

Hodnocení vlastního velení:
Zřejmě jsem překombinoval celou operaci, málo šetřil tahy, kterých není v této hře mnoho, přecenil preciznost provedení akce, kdy boje byly vedeny bez mála beze ztrát na spojenecké straně. To vše znamenalo průtahy, které se ve finále staly osudnými.

Charakteristika protihráče:
Nepřátelská obrana byla vedene důkladně, v rámci možností bez chyb, smolná byla zřejmě jen ztráta letadel.