Report z turnajové bitvy
informace, jak probíhal již odehraný zápas

Sicílie (AGPG) - 666 x Bukovec
dohráno 24.11.2004, vítězství Spojenců
666 - Osa

Průběh a konec bitvy:
Strategiie byla následující: zničit co možná nejvíce spojeneckých letadel, zakopat se ve městě Enna, kde nepřítel nemůže použít námořnictvo, a vyrábět kvanta italsráčů. Bitva začala neúspěšným protiútokem italských jednotek z města Catania a vzdušnou bitvou na jihu od Enny. Nepřítel měl nekrytý bombardér a jednu stíhačku na dojezd mého flaku, a tak jsem zaútočil. Ve vzdušné bitvě mi nepřálo štěstí, a tak jsem nejen přišel o všechna letadla, ale ani nezpůsobil žádné vážnější škody. Obranu Catanie jsem příliš nepřeceňoval a všemi cennějšími jednotkami (Wespe a dvě PzIV) jsem chystal ústup k Enně. U Enny jsem postavil celkem 4 flaky, ale pouze jeden acht-acht a přesunul jsem do této oblasti Tigra i StugIII. Italsráče z Palerma jsem rozdělil na dvě půlky: první část jsem posílal k Enně a druhou do oblasti za řekou Platani. V Marsale jsem neustále vyráběl maximální množství italsráčů. První bitvy byly předvídatelně neúspěšné - nepřítel obsadil Catanii a prorazil za řeku Platani. Všechny cenné jednotky z oblasti Catania se podařilo přesunout k Enně, kde hrdinně bránily. Při obléhání Enny se mi povedlo několik úspěšných výpadů, ale pod tíhou vzdušné nadvlády, převážně strategických bombardérů, Enna padla dřív než jsem potřeboval. Italsráče za řekou Platani si vedli dle mých očekávání - nepříteli začala docházet munice a byl donucen k mírnému ústupu, ale po dobytí Enny a uvolnění celého letectva na oblast kolem města Palermo byl jeho postup nezastavitelný. Ke konci bitvy jsem pokusil štěstí při zoufalém protiútoku z Marsaly, ale marně.

Hodnocení vlastního velení:
Ve vzduchu jsem hrál jako diletant - nechal jsem se vyprovokovat lákavým sestřelem nechráněného bombardéru a na to jsem doplatil. Možná kdybych letectvo nechal nad Ennou, tak bych měl větší šanci. S italsráči a taktikou jejich používání jsem zatím neměl zkušenosti a z toho důvodu jsem je nepoužil, hlavně ze začátku, zcela efektivně.

Charakteristika protihráče:
Podařilo se mu několik zajímavých akcí jako průlom ke Catanii. Při dobývání Enny se dopustil několika chyb, které ho stály jednotky a tudíž i čas, celkově hrál dobře a vítězství si zaslouží.

Bukovec - Spojenci

Průběh a konec bitvy:
Jde o celkem vyváženou bitvu, kde na straně Spojenců je výhodou počáteční síla a velikost prestiže, ale na straně Němců ráz krajiny (řeky vytvářející obranné linie) a počet tahů, kde italsráči hrají velkou roli. V prvním tahu jsem se soustředil na dobytí pobřežních měst. Hned v následujíicích tazích jsem posiloval letectvo a rozpouštěl jednotky, místo kterých jsem kupoval M-10, které na italsráče bohatě stačily. Soupeř trochu překvapivě zakoupil i jednu 88 a několik dalších flaků a jinak produkoval italsráče ve velkém množství. Letectvo soupeř obětoval hned ve druhém tahu, kdy se dostal z dohledu flaku, sestřelil jednoho Spitfira a následně byl během dvou tahů zmasakrován. M-10 pomalu postupovaly proti italsráčům - pro mě bylo překvapením, že se tímto postupem dostaly až k řece Belice, což bylo splnění mých plánů. Letectvo s ostatními silami jsem nasadil proti Catanii a bez problémů ji získal. Volná letadla podporovala útok M-10, protože Enna byla silně bráněna německými jednotkami. Po obsazení Catanie a soustředění jednotek jsem zaútočil všemi letadly na Ennu - tři strategické bombardéry vykonaly svoje... I přes přítomnost Tigra, dvou PzIV a Stugu bylo rozhodnuto. Potom už letecké síly drtily italsráče a M-10 ovládly bojiště.

Hodnocení vlastního velení:
Tentokrát jsem se nevyvaroval chyb, ale naštěstí mi to prošlo. V úvodu jsem nesoustředil letadla úplně nejlépe a umožnil průnik dvou PzIV k Enně. A proti italsráčům jsem postupoval také málo důrazně. Měl jsem velké štěstí, že nepršelo, protože od začátku jsem vsadil na letectvo - díky úvodní prestiži nebyl problém dokoupit... a na M-10, kdy jsem rozpouštěl, co se dalo. Závěrečný úder na Ennu už byl dobrý.

Charakteristika protihráče:
Nemůžu se zbavit dojmu, že mi úkol usnadnil :o)), ne že by mi to vadilo. Ale pro mě nepochopitelné "obětování" letadel hned ve 2., resp. 3. kole mi umožnilo dělat si, co jsem chtěl. Také překvapivý úder jednotek před řekou Catanii u pobřeží byl okamžitě smeten. Italsráčů bylo dost, ale čekal jsem, že se budu probíjet čtyřmi řadami, místo toho byly několik kol nasazovány do řeky Platani, kde byly těžce poškozovány stíhačkami a hned doráženy M-10. Kdo ví, jak by to dopadlo, kdyby si je soupeř nechal až za řekou a postupně je vylepšoval. Italsráče soupeř nasazoval velice aktivně, útočil jimi a podařilo se mu docílit i několika úspěchů, ale asi to není to nejlepší použití pro ně.