Report z turnajové bitvy
informace, jak probíhal již odehraný zápas

Norsko (PGCZ) - Papik x Panmarek
dohráno 23.01.2004, vítězství Spojenců
Papik - Osa

Průběh a konec bitvy:
Torpédoborec Kondor ostřelováním pobřežní fortifikace u Osla zahájil operaci Weserubung. Cíl akce je jasný. Zabezpečit dodávky železné rudy a eliminovat nebezpečí vyplývající z držení norských přístavů Brity. Plán byl celkem jednoduchý - jednotlivé části jižní armády se vylodí v prostoru města Oslo, Arendal, Stavanger a Kristiansand, severní část co nejblíže města Alesund a co nejdříve tato nástupní města obsadí. Výsadkáři měli za úkol v první fázi pomoci obsadit Stavanger a atakovat město Gol, než zde velitel norských vojsk gen. Mareksen vybuduje obranu. Luftwaffe měla v počátku udeřit nad Stavangerem a krýt výsadky. Námořnictvo dostalo jediný úkol - zničit nepřátelské torpédoborce a uchránit vlastní ponorky, aby po zúčtování s RAF mohly tyto bez ohrožení potápět lodě Spojenců. Brzy se však ukázalo, že to nebude zdaleka tak jednoduché - výsadkáři u města Gol byli tvrdě odraženi a obávané místo opevněno, z ponorek zůstala osamocená U-1 Jurgena Deekeho. Ostatní cíle první fáze útoku však byly v plánovaném čase splněny a to i přes naprosto nepříznivé počasí. Cíle druhé fáze: 1- Dobýt co nejdříve města Lillehammer a Dombas, přiblížit se k anglické bázi v Andalsnesu a pokusit se projít podél řeky Glommy k Steinkjeru. 2- Vyprovokovat RAF k rozhodujícímu střetnutí. 3- Pokusit se oslabit co nejvíce Royal Navy. Lillehammer se skutečně podařilo dobýt v 10. tahu a i Dombas byl v dotyku vojsk Osy. Bohužel v tomto tahu jsem udělal snad jedinou, zato podstatnou chybu - oslabená těžká houfnice zůstala nedostatečně krytá a soupeř toho mistrovsky využil. Tato ztráta se měla v dalším průběhu bitvy ukázat jako rozhodující. Luftwaffe sice v následujícím protiútoku za cenu vlastních těžkých ztrát RAF prakticky eliminovala, ale to bylo málo. Andalsnes padl ve 12. tahu, u Steinkjeru gen. Mareksen vybudoval solidní obranu a slabé jednotky postupující podél Glommy nebyly schopny tuto linii prorazit. Zbytek bitvy byl ve znamení vyčerpávajících ústupových bojů norského a britského kontingentu, mimochodem skvěle zkombinovaných s palebnou silou britských lodí, které, ač postupně ničeny, sehrály významnou roli v závěru bitvy, kdy brzdily postup německých obrněných divizí podél pobřeží. Parašutisté ještě zajistili severní přístavy včetně Narviku, bohužel soupeř včas zabezpečil Mo-i-ranu, kde byl zamýšlen nákup několika PzIVD + StuG s cílem rychle dobýt Namsos. No a závěr bitvy tzv. poslední výstřel se odehrál na treffungu a jak to dopadlo přítomní viděli.

Hodnocení vlastního velení:
Norsko patří k mým oblíbeným bitvám, hrál jsem ho několikrát a myslel jsem si, že Osu nemůže kromě neodhalené diverze nic zastavit. Omyl - několik chyb ve spojení s hvězdou spojeneckých armád mě z tohoto přesvědčení rychle vyvedl. Přesto jsem přesvědčen, že postup, který jsem zvolil, byl správný a rozhodlo několik drobností, vyhrát může vždy jen jeden a tentokrát byl (zaslouženě) štastnější soupeř.

Charakteristika protihráče:
Skvěle využil všeho, co měl k dispozici, ústupové boje byly přímo učebnicové, hon na ponorky perfektně zorganizovaný, sebemenšího mého zaváhání briskně využil, na jeho velení jsem nenašel jedinou chybu. Děkuji soupeři za zatím nejzajímavější řežbu, kterou jsem v PG svedl a již se těším na další. A samozřejmě blahopřeji k vítězství !!!

Panmarek - Spojenci

Průběh a konec bitvy:
Bitva začala obvyklým způsobem námořním útokem, při kterém jsme ztratili torpédoborec a několik člunů pobřežní stráže. Arendal a Stavanger se staly snadnou kořistí nepřítele. Na severu se však podařilo zablokovat vylodění u Molde a tak se Němci vylodili až v třetím tahu u Alesundu. Stateční námořníci torpédovky útočící na invazní čluny obětovali své životy v palbě křižníků při větším poškození ponorky objevené letectvem. Mezi tím flotila torpedoborců ve spolupráci s většinou RAF pročesávala Norské moře hledajíc flotilu U-bootů. Déšť zpomalil průchod nepřítele blátivým terénem. Přesto však nepřítel odhalil pokus o záškodnickou akci dobrovolníků z Kristiansandu. Ve čtvrtém tahu den prakticky přestala existovat severní flotila U-bootů. Nepřítel zničil obránce v okolí Alesundu a i přes terénní obtíže postupoval v útoku na Oslo a obsadil opuštěný Kongsberg. Zahájil jsem opevňování Andalsnes tankovými oddíly. Další den padlo Oslo a nepřítel postupoval k Honefossu a Andalsnes. To už se pomalu blížila naše flotila k Molde. V šestém tahu den se vyjasnilo a Němci oblehli Gol a útčili na Andalsnes. Tam se však hrdinně bránili naši tankisté podporováni RAF. Do boje se zapojila i děla křižníků E.Bertin a Penelope, která rozstřílela mobilní protiletadlovce ohrožující naše letadla. Den po té již byl Gol obklíčen a obránci se stáhli za Lagen k Lillehammeru. Ztratili jsme rovněž celou peruť Hurricanů přepadených na nechráněném letišti u Trondheimu. U Alesundu však Royal Navy těžce poškodila dva německé křižníky, které zaútočily na E.Bertina a Penelope. V obavě před mohutnými lodními děly se Němci útočící na Andalsnes stáhli do hor. Pak padl Gol a Němci zahájili útok na Lillehammer. Kriegsmarine se p porážce u Alesundu stáhla a tak Royal Navy podpořila pozemní operace. Ve spolupráci s RAF se podařilo našim pozemním vojskům u Andalsnes blokovat postup elitního tankového oddílu Pz III a v horách ho i účinně poškozovat. Vzhledem k postupu nepřítele na hlavním směru se flotila začala stahovat k podpoře obránců v okolí Trondheimu. Němci masivně brodili Lagen. Provedli jsme na ně útok RAF se sporným výsledkem. Za cenu ztráty 2 perutí stíhačů a 1 bombardovací jsme zničili 2 skupiny Bf 109, baterii 152 mm houfnic a sestřelili polovinu letky paradesantních oddílů v Ju 52. Tankové oddíly od Andalsness se přesunuly k Donbasu a Trondheimu. Desátý tah padl Lillehammer. Obranná linie se potom stáhla do hor a lesů podél silnice ke Golu a byla doplněna tanky staženými od Andalsnes. V obavě z obchvatu podél toku Glommy bylo započato budování obranné linie u Steinkjeru. Obrana Andalsnes a přilehlých lesů se hroutila. Po přehodnocení odhadu rychlosti nepřátelského postupu flotila zastavila ústup a přeskupila se k boji. Dvánáctý tah křižníky Hood, Renown, Golden Hind a E.Bertin těžce požkodily bitevní loď a křižník nepřítele. Utrpěly však také nezanedbatelné ztráty a tak se po potopení německého torpedoborce a silného poškození dalších obrátily na ústup k Trondheimu. Na souši mezi tím padla obrana Andalsnes a bylo obsazeno nehájené Molde. Němci zle dotírali na linie ustupující lesy od silnice Lillehammer-Donbas a na Donbas samotný. Padl následující den a začínal se útok na předsunuté linie Trondheimu hájené za podpory lodních děl královského námořnictva. Útok nepřítele podél Glommy narazil na na připravenou obranu u jejích pramenů, kde naši pěšáci podporováni 75mm houfnicemi zasadili čelnímu tankovému uskupení citelné ztráty a získali tak čas, než se útok opět zformuje. Torpédoborec Albatros byl vyslán hlídkovat do oblastí předpokládaných diverzních akcí. Ty se však odehrávaly až daleko na sever, kde jsme ze strategických důvodů nemohli podnikat žádná opatření. Čelní obranné linie už ustoupily na úroveň Trondheimu a byly ohroženy obchvatem nepočetnými silami. Bylo proto započato s budováním druhé linie opřené o Steinkjer. Na moři vládl klid a naše lodě podporovaly palbou obránce Trondheimu. V 18. tahu vstoupila německá vojska do Trondheimu, byla sestřelena poslední peruť Blenheimů a potopena Ark Royal. Rozpoutala se další námořní bitva, ve které jsme v odvetu potopili 2 torpédoborce a těžký křižník. V obavě před postupem diverzí k jihu byla obsazena posádkou Mo-i-rana. Další den část flotily (Renown, Sleipner a Norge) vyrazila k pronásledování zbytků Kriegsmarine a potopila poškozenou ponorku a bitevní loď. Nepřítel se začal lesy probíjet ke Steinkjeru. Na vedlejším úseku u pramenů Glommy však opět utrpěl citelné ztráty. Do obrany se začaly zapojovat další tankové posily dorážející od Namsosu. Náletem byla potopena poškozená Golden Hind. Den po té Stuky potopily i kouřící E.Bertin a potopen byl i sotva se vlekoucí Sleipner. Po potopení nepřátelského torpédoborce přestali Němci na moři téměř existovat. Bitevní loď Repulse v plné síle a mírně poškozený torpédoborec Glowworm zaujaly pozice v Namsoském zálivu. Obrana kolem Steinkjeru byla přeskupována, aby vydržela rovnoměrně tlak z obou směrů. Hlídkující Albatros přepadl a poškodil plavidlo diverzantů ve vodách u Narviku. 21. tah se Steinkjer stále drží a nepřítel se tlačí pod palbou lodí rovinami mezi pobřežím a městem k Namsosu. V cestě však stojí naše tanky. Využívajíc počasí Luftwaffe útočí 22. tah na postavení PLO a snaží se prolomit cestu pro německé tanky. Steinkjer se drží a na frontu před Namsosem doráží stále nové a nové britské tanky. Albatros pokračuje v ostřelování paradiverzantů v Narviku. Potopen poslední německý křižník. Spatřena flotila Ju 52 přesunujících k Namsosu zbylé výsadkáře ustupující z Narviku. Poškozený Renown se připojil k flotile u Namsosu. Pak padl Steinkjer a po náletu se potopil i poškozený torpédoborec Norge. Německé tanky drtí naše postavení opřené o lesy na jedné a bitevní lodě na druhé straně. Mnoho nevydrží ani 3 brigády Matild. Namsos je naštěstí hájen baterií PLO a tak obránce příliš neochromí nálet Ju 87. Ve strhujícím dramatu nakonec ve městě zakopaní vojáci 15. královské pěší (HW) divize odrazí útok 7. tankové brigády vyzbrojené PzIVD a znemožní obsazení posledního strategického cíle výsadkem.

Hodnocení vlastního velení:
Na náročného soupeře jsem se připravoval hlavně výběrem celkové strategie a postupem v zahájení. Námořního vítězství jsem dosáhl a se štěstím udržel poslední výspu na pevnině. Podcenil jsem však nepřítele, když zaskočil letku Hurricanů tankovat na nechráněném letišti. Nechal jsem se příliš strhnout k protiútočení tankovými divizemi u Andalsnes namísto včasného ústupu k Donbasu, které způsobilo ztrátu přibližně 2 brigád Matild v osamělém boji nebo nekrytých proti útokům Stuk. Obrana Donbas - Trondheim tak byla oslabena za cenu jen drobného zdržení severní skupiny nepřítele. Neudržel jsem se a rozpoutal leteckou bitvu nad Lillehamerem, kde skončilo prakticky celé moje letectvo. Nechal jsem letadlovou loď riskantně bez ochrany, což vedlo k jejímu potopení. Pravdou je, že momentálně neměla velkou hodnotu a její potopení bylo zdrojem informace o poloze Kriegsmarine. Kladně hodnotím úspěšný systematický hon na osamělé ponorky, zdržení severního vylodění, dvě námořní vítězství u Alesundu a včasné budování obrany u pramenů Glommy. Zbytek byl již jen reakcí na postup nepřítele a budování dalších linií obrany.

Charakteristika protihráče:
Bojoval výborně. Patří mezi nejlepší soupeře, se kterými jsem se setkal. Jeho postup byl houževnatý. Snažil se i o obchvaty složitým terénem. Hned na začátku mi ukázal, že je bdělý pro případ diverze. Nasadil do boje ve větším množství pro mne neobvyklý StuGIIIb odolný proti ostřelování z lodí, možná pak jen trpěl nedostatkem děl s větším dostřelem. Vytknout lze snad jen málo agresivní nasazení výsadkářů a to, že se nechal zaskočit v námořních bitvách u Alesundu. Zasloužil si uznání nejméně "poloviny bodu" a o jeho kvalitách svědčí to, že jej od vítězství v posledním kole dělil jen výsledek jediného útoku a "rugged defense". Nevydržel bych už ani den.