Report z turnajové bitvy
informace, jak probíhal již odehraný zápas

Cobra (AGPG) - Lord Mystic x mjm169
dohráno 17.10.2008, vítězství Osy
Lord Mystic - Osa

Průběh a konec bitvy:
Díky dlouhému čekání na Vlka, mého protihráče se tato bitva hodně protáhla a nakonec jsem jí musel odehrát s náhradníkem mjm169. Již s Vlkem jsme byli domluveni na úpravu počáteční prestiže a s mjm169 jsme tuto úpravu ponechali. V základu je tato bitva pro osu nehratelná. Proto jsme ose přidali +3 prestiž a +1 zkušenosti, spojencům naopak snížili prestiž na -3 a zkušenost na -1. Tím se trošku vyrovnala materiální dispozice, i když spojenci byli stále ve velké převaze. Zkušenost u nových jednotek byla na obou stranách dvě hvězdy. A hlavní obrannou strategií bylo získat vzdušnou převahu. Tím by se eliminovala síla str. bombardérů a kvalitní německé jednotky by neměli konkurenci. Proto jsem také na nic nečekal a hned první kolo jsem nakoupil čtyři nové Fw a snažil se je následně doplnit na sílu 12. Frontová obranná linie na západě byla rozprášena během dvou kol, na východě hned první kolo kromě několika pěchot stahujících se na severovýchod k městu Rouen. Armáda střed se ovšem statečně držela a pomalu ustupovala. Zde nepřítel nepoužil smrtící letectvo. Toho jsem využil nejen ke strategickému ústupu, kdy jsem doplňoval poškozené jednotky od nepřátelských houfnic, ale také se mi podařilo stáhnout a zachránit PzIV a JagPanthera. Během několika dalších kol jsem postupně stahoval armádu. Na západě bylo cílem stáhnout všechny jednotky v okolí a pokusit se bránit město Rennes, velice vhodně položeno za řekou. Ostatní jednotky jsem zde stáhl na jih k městu Nants a později k Tours. Na východě se dlouho nic nedělo, mjm169 si dával hodně na čas, než se odhodlal překročit řeky Dives a Touques. Výbornou práci odváděla armáda střed. Ještě páté nebo šesté kolo se zde bránila pěchota vhodně umisťovaná do lesů s 88mm ATG kryté houfnicí a další jednotky, o které jsem postupně přišel. Mezi tím jsem dále utrácel veškerou svou prestiž za Fw. Letka čtyř Fw operovala kousek od fronty a byla připravena ulovit každý nepřátelský neopatrný letoun – hlavně bombardér. Nepřítel také nemohl efektivně používat bombardéry na likvidaci mých ustupujících jednotek z první vlny, právě díky těmto mým Fw v dosahu. A zhruba kolem pátého kola přišla jejich chvíle. mjm169 možná trošku lehkovážně předsunul své stíhače a to byla ta pravá chvíle pro útok. Podařilo se mi zničit jeho dvě stíhačky pomocí mých čtyř jen s menší ztrátou na jednom stíhači. Současně jsem tušil, že bude mít tato situace dohru a předpokládal jsem, že mjm169 pošle posily, aby ztrestali tento útok. Proto jsem z letiště ze severu nechal stáhnout pátý Fw který se zde doplňoval (měl zatím sílu 11) a za získanou prestiž jsem dokoupil k Le Mans šestý Fw. V následujícím kole se mé obavy vyplnili. mjm169 vrhl téměř veškeré letectvo do útoku. Ze čtyř Fw mi sestřelil dva a třetí těžce poškodil na sílu 3. Navíc mi tento stíhač totálně obklíčil i za pomoci bombardérů. Nyní vypadala situace kriticky. Ovšem za tyto sestřely mjm169 zaplatil rozhodující daň v podobě poškození vlastních letadel. V následujícím kole se mi podařilo pomocí dvou elitních Fw zničit jeho jediný konkurenceschopný letoun Spitfire se 3* a poničit zbývající nebezpečné stíhače. Tím měl sice nepřítel optickou převahu, ale vesměs samé bombardéry či poškozené stíhače. Od této chvíle mjm169 stáhl své letectvo a již nikdy nevybudoval stíhací letku, která by byla schopná znovu získat vládu ve vzduchu. Mezi tím jsem zareagoval na vzniklou situaci a mimo plán vytvořil dva opěrné body místo jednoho. Tím hlavním i nadále zůstával Tours na jihu, kam jsem stáhl všechny elitní jednotky. Tím druhým byl relativně špatně přístupný Chartres, kam jsem dotáhl houfnici, druhou dokoupil, před to postavil stahující se Elefant a PzIII a zbytek doplnil pěchotou. Měl jsem výhodu, že jsem nemusel řešit protivzdušnou obranu, tu zajišťovali mé Fw. V patnáctém kole měl mjm169 zformovanou útočnou formaci u města Chartres a využil mé nedbalosti. Zničil mi nejslabší z trojice Fw a rozbombardoval obranu u Chartres. V dalších kolech se mu podařilo zničit Elefanta a dokončit průlom. To vše ho stálo ale hodně času. Mezi tím jsem na jihu u města Tours dále budoval precizní obranu, v patnáctém kole čekal na spojence tankový obranný klín ve složení JagTiger, Panther, Tiger II, Elefant, PzIV, StugIII, několik houfnic, pěchot a flaků. Na konfrontaci u Tours již nedošlo, mjm169 vzhledem k situaci na bojišti kapituloval.

Hodnocení vlastního velení:
Vyšla sázka na Fw a od toho se odvíjela celá bitva! Dobře a dlouho se mi také povedlo stahovat frontovou armádu střed z bojiště. U města Vendome jsem překvapil spojence vysunutým JagPantherem, který zde zničil několik jednotek překračující řeku. Naopak jsem podcenil vzdušnou obranu Chartres. Zde jsem nechal hlídkovat pouze nejslabší Fw, o který jsem přišel. Ostatní Fw jsem vcelku zbytečně vyslal jako podporu pozemním jednotkám.

Charakteristika protihráče:
Hlavní chybou bylo podcenění situace ve vzduchu. mjm169 jsem totálně zaskočil investicí veškeré prestiže do Fw. Jinak hrál velice obezřetně a bez chyb, ovšem bez podpory str. bombardérů to měl velice těžké.

mjm169 - Spojenci

Průběh a konec bitvy:
Když jsem se dověděl, že jsem byl nominován jako náhradník za gen. Vlka, tak se mě zmocnily dost smíšené pocity… Na jednu stranu jsem byl nesmírně potěšen, že mohu zastoupit Vlka právě já, ovšem méně radosti mi činilo vědomí, že budu mít za protivníka doposud ve 4. turnaji nikým neporaženého Lorda Mystica:( Zpočátku to vypadalo na standardní postup náhrady, avšak vzhledem k tomu, že vše bylo na samém počátku a nepodařilo se zajistit savy rozehrané hry, došli jsme k společné dohodě, s níž byli srozuměni velitelé, že zahájíme znovu. Tímto aktem ze mě spadl obrovský šutr, jelikož jsem mohl přistoupit k problému po svém… Při základním nastavení mají spojenci jednoznačnou převahu, čili aby byla hra alespoň nějakým způsobem rovnocenná bylo upraveno počáteční nastavení (prestiž a zkušenosti – výsledek dohody generálů L. M. a Vlka). Osobně jsem s tím žádnou potíž neměl, ostatně za takovým upravováním stojím, sám jsem napomáhal hledat optimum při volbě těchto podmínek (bohužel jsem snad vyzkoušel všechny ostatní varianty, jen ne tuto:/ V každém případě síla spojenců stojí na strategickém letectvu – „vylepšené nastavení“ pouze činí cestu k vítězství nebezpečnější. Takže strategické letectvo jako rozhodující prvek, avšak je třeba mít se na pozoru a důsledně se připravit! No a tady asi bude kamen úrazu – za spojence jsem strategii a celý postup přelétl jen rámcově (vždyť i tak je to „jasnačka“, nebo ne?). Nyní již k bitvě… Začátek není třeba nijak komplikovat. Zkrátka vyřadit s pomocí letectva nejtěžší jednotky a pak semlít, co zbude! To vše jsem se snažil učinit rychle, avšak s co nejmenším poškozením vlastních sil, i za cenu rychlosti – času je dost (za bezproblémových okolností, ale o tom dále). Takže mezitím co jsem se „vyprošťoval“ z předmostí, přezbrojil jsem stíhací squadrony „poníků“ na poslední verzi H (zdálo by se to být neefektivní nakládání s prestiží, ovšem tihle byli „vícehvězdní“ oproti nově sestaveným útvarům o pouhé jedné hvězdě – dost málo na „tříhvězdovou“ Osu;) Počítal jsem s tím, že nejlepší pozemní svazky poženu po ose Alenčin – Le Mans (strategicky důležité letiště) – Tours, čímž rozdělím mapu na dvě části, získám přehled o „posledním odporu“. Na takto lokalizované(á) místa vzdoru nepřítele bych se pak zaměřil a všemi prostředky pokusil zneškodnit (strategické letectvo jsem chtěl ušetřit na místa vzdoru – do té doby neměli jít do akce ani moji stíhači). Vše jsem chtěl vrhnout do boje „až na závěr“. Předpokládal jsem navýšení počtů Jagdwaffe, ale čistou sázku jen na ně nikoliv (příliš riskantní). Lord Mystic mě přesvědčil, že „risk je zisk“. Ve 4. - 5. tahu se totiž rozpoutala rozsáhlá letecká bitva, ze které vzešla vítězně Luftwaffe:( Vše díky mojí zbrklosti a taky dost ošidné štěstěně, která se mnou tentokrát pěkně vyběhla… Poté co jsem objevil při průzkumu, pozemním jednotkám, Hurricanem Doru (v dosahu viditelnosti) dopustil jsem se zbrklého kroku, když jsem nasunul „mimo dohled“ (jak jsem se mylně domníval) do „zálohy“ elitní Mustangy a o kus dále i Spity, abych mohl kontrovat případný výpad Luftwaffe. Bohužel ve snaze, případně chytnout i vzdálenější, kryjící, stíhače Osy, nasunul jsem Mustangy až příliš blízko, čímž se dostaly na dohled německému průzkumáku, a byly smeteny z nebe hordou Dor. Sice jsem s vypjetím všech sil zakontroval tak, že dvě se odporoučely k zemi a třetí zůstala na třech, ale Lord Mystic jich měl ještě jednou tolik! Uprchnuvší pocuchané jednotky (některé na minimálních stavech paliva) dohnal nad letištěm… Tím se vše začalo hroutit. Jelikož můj postup byl zezačátku hodně rozvážný, mohl nepřítel stáhnout některé cenné jednotky do týla, čímž ještě více zpomalil můj postup (riskovat jediné kvalitní obrněnce v lokálních srážkách s „bezcennými silami nepřítele“ by byl poslední hřebík do rakve). Nakonec všudypřítomné Dory, kolo od kola se upevňující pozice nepřítele a drobné neshody v závěru mě definitivně ve 14. tahu dohnala ke kapitulaci…

Hodnocení vlastního velení:
Jednoduše propadák! Dost jsem to podcenil a hlavně kvůli času si celou věc značně zjednodušil, když jsem opustil osvědčený herní systém, který jsem začal praktikovat při hraní Market – Gardinu. Možná nebýt toho vyvaroval bych se hrubých chyb, jakými bylo umístění pé-jednapadesátek. Navíc jsem hrál až moc opatrně a spoléhal na čas… Letectvo je v této etapě mým prokletím:(

Charakteristika protihráče:
Agresivní. Jeden by řekl, že je naprosto průhledný a to, jak hraje, je zcela jasné. Ten člověk nemůže přece ničím překvapit, tak kde je problém? Jenže chyba lávky! Lord Mystic hraje sice „průhledně“, ovšem prostě, nekomplikovaně (to neznamená, že by to neměl promyšlené, ba naopak, do puntíku!) a agresivně. To vše vás naprosto zaskočí, a než se z toho otřepete a rozkoukáte, tak je vlastně po všem. Vsadil na Dory a vyčkával – ne však pasivně, ale sám si hledal aktivně příležitost (průzkumák za první líní), a když naskytla příležitost, tak jí bezezbytku zužitkoval… Právem mu patří vítězství, když si vymohl mou kapitulaci.