Report z turnajové bitvy
informace, jak probíhal již odehraný zápas

Cobra (AGPG) - mjm169 x Lord Mystic
dohráno 06.10.2008, vítězství Spojenců
mjm169 - Osa

Průběh a konec bitvy:
Za normálních podmínek (standardní nastavení) není za Osu o čem diskutovat, to se musí jen povinně „odklepat“. Ovšem mi měli značně pozměněný počáteční poměr sil, což už vybízí k zamyšlení, „jak urvat ten druhý bod“… Faktem je, že na toto jsem se soustředil mnohem více než na to, jak ten svůj povinný bod uhájit. No jo, kdo chce všechno nemá nic:/ Ale nepředbíhejme! Nabízí se hned několik variant: - „klasické“ – 1) Pokoušet s uhájit první línii (čemuž nové rozložení sil může být příznivě nakloněno). Podržet spojenecká vojska v „kapse“ a pokud možno vyčerpat jejich síly natolik, že jakkýkoliv průnik by pro druhosledové jednotky neměl představovat vážné nebezpečí. Zkrátka po průlomu by se z toho pro spojence stalo postupné otupování ostří na jednotlivých opěrných bodech. Ovšem na to, aby člověk vůbec nad něčím takovým začal vůbec uvažovat, by mu musel protivník nahrát svým prvním tahem (o tom lze celkem bez obav pochybovat;) 2) Hrát klasickou zdržovačku s rozmělněním sil Osy, a jejích prostředků, na jednotlivé body. V žádném případě není zaručena dlouhodobější nezdolnost jednotlivých opěrných bodů. Tedy „pokrývá to“ velice málo tahů (asi polovinu, nanejvýš dvě třetiny). - „extrémní“ – 3) Sázka na Jagdwaffe, tak jak to udělal Lord Mystic v opačném gardu, a někdo vám vyjde vstříc svým neuváženým tahem (jako třeba já;) - „zlatá střední cesta“ – 4) Hazard i klasika zároveň. Varianta posledního vzdoru. Pro ní jsem se rozhodl. Cílem bylo stáhnout kvalitní jednotky, zejména obrněnce a „přezbrojené 88-flaky“, k Tours, kde měly být seskupeny podle předem připraveného schématu, jehož sestavení jsem věnoval převážnou část přípravy (v podstatě celou…). Měla tak vzniknout koncentrovaná, vysoce mobilní (umožňující obměnu a opravy jednotek) a navzájem několikanásobně jištěná obrana., jejíž jedinou klíčovou rolí bylo zlomit spojenecké strategické letectvo (předpokládal jsem utopení většiny prestiže na posílení strategického letectva…). Likvidace měla probíhat podle následujícího schématu: a) Nad rozmístěnou a seskupenou obranou (flaku) měl být umístěn stíhač (či dva). b) Útok strategických bombardérů není možný pokud není stíhač vyřazen, tedy nejprve zaútočí stíhací složky spojenců a napadají (likvidují) stíhací letadla Luftwaffe. c) Flaky vrací úder a zneškodňují spojenecká letadla. Za získanou prestiž a ušetřené prostředky obnovena Jagdwaffe… Celý scénář se opakuje do té doby než bude nucen vyčerpaný soupeř nasadit i strategy. Po eliminaci vzdušné hrozby budou posíleny pozemní složky… Pro tuto variantu hovořila i nejistota, kterou vnese do protivníkových řad nulový vzdor. Bohužel však nedostalo se potřebného času dokončit přípravy před samotným úderem spojenců na Tours, chyběl tah (nejvýše dva), s kterým jsem kalkuloval jako jistým! Avšak agresivní a rychlý útok Lorda Mystica, podpořený vynikajícím (a proti předpokladům značně rychlejším) průnikem z nástupních pozic, vše zhatil.

Hodnocení vlastního velení:
Ono není ani co hodnotit, jelikož odpor jeho postupu k Tours jsem nekladl, tedy žádný boj. A když pak došlo k boji, tak bylo po chvíli po všem. Osobně si za svou volbou stojím. Přestože nedošlo na boj dle plánu, tak konečný stav strategického letectva i těch pár tahů pozemních bojů ukazuje, že to celé má racionální a celkem reálný základ. Jestli jsem mohl udělat něco lépe, tak zkusit více riskovat a nestahovat jednotky s takovým „jištěním pohybu“ (tady se ty tahy, co chyběly, daly vykřesat – ovšem kdo to mohl vědět, že Lord Mystic vám nedaruje nic, a čas už vůbec ne!).

Charakteristika protihráče:
U něho zcela platí ono otřepané „veni, vidi, vici“. Žene se neskutečnou rychlostí vpřed – ví jak a ví proč. Jestli byla tahle porážka k něčemu, tak snad jedině k tomu, abych všechny Modré varoval: „Jestli budete hrát s Lordem Mysticem, tak předem ve svých plánech zapomeňte, že by jste měli mít na něco čas!“. Děkuji mu za lekci, jíž mi udělil – v současné době mu nejsem rovnocenným soupeřem. Gratuluji, více než jen zasloužené dva body!

Lord Mystic - Spojenci

Průběh a konec bitvy:
Díky dlouhému čekání na Vlka, mého protihráče se tato bitva hodně protáhla a nakonec jsem jí musel odehrát s náhradníkem mjm169. Již s Vlkem jsme byli domluveni na úpravu počáteční prestiže a s mjm169 jsme tuto úpravu ponechali. V základu je tato bitva pro osu nehratelná. Proto jsme ose přidali +3 prestiž a +1 zkušenosti, spojencům naopak snížili prestiž na -3 a zkušenost na -1. Tím se trošku vyrovnala materiální dispozice, i když spojenci byli stále ve velké převaze. Zkušenost u nových jednotek byla na obou stranách dvě hvězdy. Před bitvou jsem si dal cíl - maximálně rychle postupovat vpřed, i když je k dispozici hodně moc času. Chtěl jsem tím znemožnit nepříteli stáhnout elitní jednotky z první linie na lépe chráněná místa v týlu a také nedovolit mu si řádně zformovat obrannou linii. Základem k dodržení této strategie bylo vydařené první kolo. Tuto bitvu jsem začínal již dříve několikrát v přípravě a myslím, že jsem dosáhl maximální efektivity. Soustředil jsem se na zničení soupeřových tanků. To se za vydatné pomoci str. bombardérů podařilo jak na východě, tak i na západě. Zbytek letectva jsem následně soustředil na podporu armády střed, která postupovala na město Vire a pronásledovala stahující se německé jednotky. Zde jsem vrhnul hlavní síly pozemního útoku. Na západě jsem během několika kol vyčistil zbylé německé jednotky za pomoci části letectva a bez větších problémů postupoval s částí armády až k městu Rennes, které jsem bez problémů dobil. Nepřítel zde nesoustředil žádnou obranu. Na východ jsem nejprve poslal k městu Rouen i několik tankových jednotek, ovšem ty jsem později stáhl. Operoval jsem zde s pěchotami v autech, které tak byli velice mobilní a dobře prozkoumávali terén. Trochu jsem riskoval, ale ukázalo se, že soupeř nikde neposiloval žádné obranné pozice. To mi umožnilo s minimem jednotek za drobné pomoci letectva obsazovat jedno město za druhým a získávat tak dostatek prestiže. Armáda střed také nenarazila na vážnější odpor, města Alencon i Le Mans s letištěm byla bez větších obtíží v našich rukách. Zde se mi podařilo díky letectvu a rychlejším tankovým jednotkám zlikvidovat některé ustupující německé obrněnce. V následujících kolech šlo vše dle plánu a postupně jsem obsadil na západě Nantes, na východě Dreux a Chartres a s armádou střed Blois a Orleans. Situace byla ulehčena o to, že nepřítel nikde neposiloval obranu a vše nasvědčovalo tomu, že všechny své jednotky soustředí u města Tours, tak jak jsem to plánoval za osu i já. Proto jsem v průběhu přesunu jednotek na jih postupně stáhl elitní jednotky z křídel a připojil je k armádě střed, která měla Tours obsadit. V případě problému na křídlech jsem měl připraveno letectvo a větší rezervu prestiže. Nakonec se mi povedlo v relativně krátkém čase (8 kol) dorazit až k řece Loiře, těsně k poslednímu městu Tours. To se mimochodem podařilo vhodným umístěním brigády přes řeku jižně od Le Mans a mohl jsem tak rychle přesunout všechny důležité jednotky do cílového koridoru. Finální útok mohl začít. Směr útoku byl jasný - přímo přes řeku rozprášit Panthera v Tours, toho odrazit či donutit ke kapitulaci a obsadit vlastní jednotkou z řeky poslední strategické město - a to za cenu jakýchkoliv ztrát. Tento plán jsem kolo před tím podpořil dokoupením nejlepších tanků a Lancasterů. V osmém kole začala ofenziva, podařilo se zničit Panthera, ale za poměrně velkou cenu. Musel jsem pomocí str. bombardérů rozprášit mnoho flaků v okolí, abych následně co nejvíce oslabil Panthera a houfnici která ho kryla. To se podařilo, navíc jsem také našel a zneškodnil jedinou letku Fw, ale páteř mého letectva se nacházela přímo nad více jak 10-ti flaky a navíc jsem neměl už žádnou jednotku, kterou bych do města dostal. mjm169 mi v dalším kole sestřelil stíhače, zničil dva tanky na řece a do první linie postavil mému náporu dva JagPanthery. Naštěstí jsem měl nad bojištěm z předchozího útoku str. bombardéry, které mohli rozprášit velkou a důležitou část bojiště, navíc další čerstvé str. bombardéry jsem poslal v druhé vlně a čelní nepřátelské jednotky tak rozprášil totálně. Dále jsem využil čerstvých tankových posil a již zformovaných houfnic, které až nyní dorazili na bojiště do svých palebných pozic. To vše stačilo k tomu, abych v desátém kole úspěšně obsadil i poslední str. město Tours.

Hodnocení vlastního velení:
Řekl bych, že jsem zvolil dobrou strategii maximální rychlosti útoku někdy i za cenu ztrát. Cením si také vhodného použití brigády, která umožnila přesun armády střed přes řeku. Tím jsem ušetřil hodně času, který by měl mjm169 na formování obrany. Také jsem vhodně dokupoval jednotky a jejich skladba mi umožnila rychlé vítězství. Soustředit se na str. bombardéry mě opět utvrdilo v tom, že je to jedna z nejsilnějších jednotek v PG vůbec! Slabší chvilku jsem si naopak vybral při obsazování letiště u Le Mans, kde jsem zbrkle toto letiště obsadil britskou pěchotou a v závěru bitvy tak nemohl dokupovat americké kvalitnější str. bombardéry.

Charakteristika protihráče:
mjm169 vsadil vše na jednu kartu - a to stáhnout veškeré síly na jih k Tours a zde zahustit prostor pomocí pevných i mobilních flaků proložených houfnicemi a pancéřovou technikou. Ve finální fázi když jsem útočil na Tours možná nečekal, že bych se pustil do útoku ze severu přes řeku a toto místo možná trochu podcenil - soustředil se na zahuštění obrany jihozápadně od Tours, kde také nechal JagPanther, který tak nemohl efektivně bránit útoku spojencům ze severu. Na druhou stranu zde mohl těžko vymyslet něco jiného, kvantita spojeneckých jednotek a masivní letecká podpora mu nedávala jinou možnost.