Report z turnajové bitvy
informace, jak probíhal již odehraný zápas

Minsk (AGPG) - Johny_ZED x stanny
dohráno 15.08.2008, vítězství Spojenců
Johny_ZED - Osa

Průběh a konec bitvy:
Po zvážení rozložení sil a možnostem obrany, jsem se rozhodl severní úsek bojiště kolem města Dvina bránit jen slabšími jednotkami, které měly soupeře spíše zdržet, než zastavit. To samé se ve své podstatě týkalo i jižní strany bojiště u města Pinsk. Hlavní jádro obrany včetně elitních tankových jednotek a jednotek Luftwaffe pak bylo roztaženo mezi městy Borisov a Minsk se snahou zabránit překročení řeky Bereziny. Bohužel podle hesla člověk míní, „Красный дьявол“ mění, se obrana od začátku potýkala s nesmírným tlakem ze strany stannyho, klíčová města Borisov, Mogilev a Bobrujsk padla mimořádně rychle. Od začátku jsem nezvládal plánovaní, které se podepsalo na neúplných stavech, které jsem předpokládal, čímž pozemní obrana utrpěla. Zásadním problémem, bylo nedodržení předpokládané taktiky nasazení jednotek Luftwaffe, které stanny brilantním(čí spíše BRUTÁLNÍM) způsobem využil a rozhodujícím způsobem zlomil obranu Minsku. Nyní k jednotlivým částem bojiště: Severní úsek: Zdejší obrana spočívala na jednoduchých jednotkách(Hetzer, StuH IV a pár jednotek pěchoty a PT děl), které po dobu bojů nebyli doplňovány a pro generála stannyho kvalit nepředstavovala významnější překážku. Větší boje probíhaly pouze kolem města Dvinsk, kde stanny klešťovým manévrem sevřel město do obklíčení a postupně dobil. Poté provedl útok na Vilno, jehož slabá obrana se vzmohla jen na slabý odpor. Dobitím Vilna boje v této oblasti utichly. Střední úsek: Střední úsek měl být klíčovým bojištěm. Jak jsem zmínil výše, v této oblasti byly soustředěny elitní jednotky(2x Panter, Pz IVH a StuG IIIG s podporou dělostřelectva a to jak houfnic(Hummel, Vespe a baterie 10,5cm houfnic), tak i protiletecké obrany(2x88mmFlaK, 4x20mm(Q) FlaK a FlakPz IV), navíc zde operovaly veškeré jednotky Luftwaffe. Bohužel, zdejší obrana byla nakonec mnohem slabší, než jsem očekával a po chybách v nasazení Luftwaffe, došlo k masivnímu nasazení strategického bombardovacího letectva VVS RKKA, které naprosto rozklížilo pozemní obranu, která následně neustála tlak ze strany rudé armády. Rozebírat zdejší úsek již nemá smysl, protože pádem Minsku zde padl veškerý organizovaný odpor. Poslední boje proběhli u měst, ale jednalo se již jen zoufalý odpor zaměstnat aspoň část soupeřových sil a odlehčit tak jižnímu úseku. Jižní úsek: Jižní úsek byl v plánech koncipován jako místo poslední záchrany a skutečně zde utichly boje jako poslední. Bohužel od začátku se mě nedařilo plnit plány množství a rozmístění jednotek. Zdejší obrana byla nakonec tvořena pouze několika jednotkami pěchoty, baterií 10,5cm houfnic a pár jednotkami lehkých protitankový děl, které nestačili lavící se rudou armádu zastavit, navíc trvalo velice dlouho, než zaujaly příslušná postavení a některé tak nestihli učinit vůbec. Vojska v Gomelu a Bobrujsku nevydržely moc dlouho a stanny se velice rychle dostal k řece Ptic, která měla podle původních záměrů představovat tvrdou překážku, místo toho nebyla skoro bráněna. To už byl ale začátek konce, obrana města se totiž zhroutila v rekordním čase a nepřidělal jsem stannymu zrovna moc starostí.

Hodnocení vlastního velení:
Hledat na mém velení v této bitvě něco negativního, by bylo poněkud zdlouhavé, tak vyjmenuji pozitivní věci: 0 , opravdu v této bitvě se mě nepodařilo naprosto nic, od celkové strategie, přes dislokaci jednotek až po vlastní velení v boji. Po celou dobu jsem prováděl naprosto chaotické a nekoncepční tahy, které měly za následek katastrofální výsledek bitvy.

Charakteristika protihráče:
Brilantní velení od začátku do konce, nemohu si vybavit nějaké i jen trochu větší chyby. Stanny mě v této bitvě uštědřil velice tvrdou, možná až krutou, lekci.

stanny - Spojenci

Průběh a konec bitvy:
Na základě jedné tréninkové bitvy jsem stanovil jednoduchou strategii – hnát se vpřed co to půjde, zajistit si rychlou vzdušnou nadvládu a dokupovat výhradně strategické bombardéry. Svá vojska jsem rozdělil na tři skupiny – skupina Sever mířila přímo k Dvinsku, část severně, část jižně od řeky Západní Dvina. Do čtvrtého kola se Dvinsk podařilo bez větších problémů obsadit, v šestém jsem na letiště k městu koupil Pe-8, který pak pomohl s obsazováním Vilna. Vilno bylo obsazeno v devátém tahu, vyčkal jsem až bude nebezpečné 8.8 ATG rozprášeno a odmuničeno. Skupina Střed vznikla spojením hlavních sil od Nevelsku a Smolensku a čekal ji těžký úkol v podobě Minsku, kde jsem předpokládal vystavění silné obrany. A taky že ano. Soupeř k Minsku stáhl spoustu jednotek z okolí a postavil obranu, která vypadala opravdu zle. Nezbylo mi nic jiného než se brodit přes řeku, i když mi bylo jasné, že mne to bude něco stát. A taky ano, v dalším kole jsem byl bez IS-2, ale Johny_ZED musel vysunout Panthera a zapojil i stíhačky. Dvě slabší, BF-109 se mii podařilo hned sestřelit, obě FW jsem obklíčil. Bylo evidentní, že další kolo nepřežijí, takže jsem už bez obav vyslal bombardéry na všechny strany. Panther byl bombardérem těžce poškoze, dorazily jej další tanky, které se severně od Minsku brodily. Další dva, které přebrodily jižně zaútočily na oslabené jednotky u řeky, čímž vyzvořily prostor pro přejezd dalších mých obrněnců a obsazení Minsku bylo již jen otázkou 3 tahů. Poté vojska skupiny Střed obsadila slabě bráněné Baronovich a Novogradok a dorazila zapomenutého Panthera, který se zjevil na západě a tím jejich účinkování skončilo. Skupina Jih měla před sebou nejtěžší úkol – Pinsk. Zde jsem předpokládal předsunutou „zdržovací“ obranu a kvůli jeho umístění v bažinách jsem očekával největší problémy. Ve třetím tahu byl obsazen Borisov a jednotky se začaly připavovat na rychlý přesun k Pinsku. Pěchata, která prošla bažinami objevila za řekou Ptic číhající flak, který byl spoluprací několika jednotek za cenu těžkých ztrát zlikvidován, další obrana byla pak až v bezprostřední blízkosti Pinsku, který byl překvapivě slabě bráněn – soupeř evidentně vsadil na obranu Minsku. Na Pinsk jsem ale mohl vyslat kompletní letku strategických bombardérů (osm kusů) a tomuto masivnímu náporu nebylo možné odolat. V osmém tahu byl Pinsk na dotek, v jedenáctém pak zlikvidována poslední jednotka ve městě a bitva tak byla ukončena.

Hodnocení vlastního velení:
Dodržel jsem přesně to, co jsem si stanovil, neútočil jsem zbrkle, ale s rozmyslem, zabezpečoval jsem si týl Partyzány kvůli velkému dohledu (i díky tomu jsem zlikvidoval pokus o diverzi v podobě pěšáků v transportu nad letištěm u Smolensku). Sázka na strategické bombardéry se vyplatila, nakoupil jsem postupně 8 kusů Pe-8, díky nim nebyl problém v útocích na zakopané pěšáky, nebo otravné flaky. Co vysály strategáče, to dorazily Il-2M3. V závěru bitvy jsem měl tolik prestiže, že jsem si mohl dovolit koupit zcela zbytečnou La-7 jen kvůli tomu, abych „obklíčil“ pěšáky v transportu nad letištěm u Smolensku. Soupeř mi však nedopřál vychutnat si jejich sestřelení, protože je rozpustil. Domnívám se, že mé velení bylo velmi dobré a bez větších chyb.

Charakteristika protihráče:
Překvapivě vsadil na obranu Minsku, tam vystavěl hrozivou obranu, která mi dala zabrat. Pokud jsem si všiml dobře, stáhnul tam mobilní jednotky z okolí, od Vilna a Baranovichi, dokonce snad vybavil flaky transportem a dopravil je taktéž k Minsku. Obrana vypadala skutečně velmi nepříjemně. V okamžiku, kdy jsem se dostal přes řeku však nemohl odolat náporu přesily sovětských obrněnců a po poškození jediných jednotek, které mohly ohrozit mé strategické bombardéry (s výjimkou stíhaček, ale ty už v té době byly sestřeleny) – 8.8 flaků byl bez šance. Na obranu Pinsku mu již nezbyla prestiž, v podstatě tam dokoupil jen ATG a jeden flak, což proti strategickému bombardování nemohlo stačit. Na druhou stranu, pokud bych nepoužil strategické bombardéry, obávám se, že bych u Minsku mohl snadno vykrvácet, nebo ztratit rozhodující množství času.