Report z turnajové bitvy
informace, jak probíhal již odehraný zápas

Debrecen (AGPG) - H.G. x Badoglio
dohráno 12.07.2003, vítězství Osy
H.G. - Osa

Průběh a konec bitvy:
Když jsem se ujímal vedení, neměl jsem, jako již tradičně v bitvách z Allied Generála představu o bitvě. Teprve před samotným začátkem bitvy jsem si udělal obrázek o možnostech obou stran a podle mého názoru je to bitva, kde mohou vyhrát jak Spojenci, tak Osa. Důležité však pro Osu je, aby též přálo operacím počasí. Do bitvy jsem vstupoval s odhodláním odčinit svou nešťastnou porážku, tedy spíše selhání v Minsku. Vzhledem k operační situaci jsem vycházel z těchto faktů při sestavování strategického operačního plánu obrany: Obrana Cluje a Oradey je vzhledem k situaci nerealizovatelná, dlouhá dislokace jakýchkoliv vojsk je v těchto městech zbytečná a povede jen k rozdrcení jednotek. Zde je tudíž nutno ponechat jen levnou obranu pěších divizí a atg k vázání nepřítele a cenné mobilní jednotky, v případě Cluje se jedná pouze o dvě dělostřelecké jednotky Wespe a Hummel spolu s 32. pancéřovou divizí (Konigtiger). Za řekou je však velmi nevýhodné postavení, jedná se o zátočinu v řece. Tudíž s účinnou obranou jsem počítal až za řekou Beretaul, posledním ústupovým místem se pak měl stát Debrecen. Vzhledem k nepřítomnosti PLD měl ústup nejcennějších jednotek krýt svaz 4. Luftflotte v čele s Fw 190D9. Bylo nutno počítat s operacemi nepřátelského letectva s kvantitativní převahou a kvalitě porovnatelné s naším letectvem. Část této armády západ měla hlídkovat na přístupu do Zalau ze směru Oradea. Uprostřed mapy se nachází město Zalau, které bylo obsazeno maďarskou armádou s podporou několika divizí Wehrmachtu v čele s 26. pancéřovou divizí. Toto místo bylo vybráno kvůli nedostupnosti mimo dvě cesty k obraně a většina prostředků měla být směrována sem. Obrana města Dej byla ponechána jako zdržovací, protože zde dislokované jednotky neměly možnost se stáhnout včas k našim jednotkám. Zvláštní přístup byl volen při obraně Cluje. Zde bylo nutno stahovat pěší jednotky a ustupovat s nimi do směru Zalau a to tak, že jejich umístění mělo co nejvíce zdržovat nepřítele, ubírat mu munici a zamezit obchvat. Severovýchodně od Cluje byly zcela bez šance na přežití jednotky pěší, průzkumné a jedna tanková, vybavená Tigry. Podle předpokladů se nepodařilo zachránit tuto divizi, leč průzkumná jednotka sehrála důležitou roli při pokusu o diverzi. Ta se sice nepovedla, ale alespoň zabírala jisté množství nepřátelských divizí. Plány vydrží, jak známo, do prvního výstřelu. Nepřítel zaútočil nečekanou silou a s odhodláním, které by vyrazilo dech i nejlepšímu veliteli, natož mě. Obrana Oradey se během dvou tahů zcela zhroutila, i přes maximální snahu byla 32. pancéřová divize těžce decimována a musela ustupovat za maximálních bezpečnostních opatření za Berataul. Při ústupu za tuto řeku jsme ztratili dělostřeleckou brigádu, nepočítaně pěších divizí, divizi StuGů a hlavně 50% letectva. Během pěti tahů tak nepřítel stál před linií obrany, kam se měl dostat podle odhadů tak v osmém kole. Situace v tomto tahu byla nejhrozivější za celou dobu bitvy. Avšak obrana byla velmi pevná a po doplnění 32. pancéřové se vyznamenala při odrážení nepřátelských pokusů přejít řeku. V devátém tahu došlo k ústupu do poslední obranné linie kolem Debrecenu, chráněné 3 brigádami Flaků, Brigádami Sturmtigrů a Wespe, 32. pancéřovou a StuGy, s několika pěšími divizemi ve vzájemné ochraně. Ve vzduchu vládla Luftwaffe. Nepřítel byl velmi oslaben a nedokázal přes tuto obranu projít. Stejně tvrdě nepřítel udeřil na Cluj a velmi rychle se zmocnil i Deje. Přesně podle plánů se však podařilo zorganizovat rozmístění pěchoty po cestě na Zalau. Začal jsem též nakupovat levné pěší divize v Zalau a přisunovat je na frontu. Mnohdy i sebevražednými útoky jsem odčerpával nepříteli munici a nutil ho doplňovat v týlu. Na rozdíl od původních předpokladů se nepříteli nepodařilo dostat na dohled Zalau. Bitva tedy skončila vítězstvím Osy udržením dvou strategických bodů.

Hodnocení vlastního velení:
Pochválil bych se za plán - ne vždy postupuji podle rozmyšleného postupu, občas pouze improvizuji a podle toho to pak dopadá. Při obraně jsem zúročil zkušenosti z celého turnaje, zejména z bitvy operace Market Garden, při obraně Debrecenu, při obraně Zalau jsem pak použil taktiku z Pinsku. Jsem rád, že se mi podařilo vrátit Ose bod, který jsem zbytečně ztratil sobě i Ose v Minsku.

Charakteristika protihráče:
Badoglio je dobrý hráč a v první polovině mi velmi zatápěl a vypadalo to na jeho vítězství. Dobře organizoval letecké bitvy, na konci však musel riskovat a použít letectvo i v akcích, kde bylo velké riziko a přišel o spoustu letadel, já bych však neučinil jinak. Prováděl i klamné útoky a obchvaty, jeden z nich málem stál život 32. pancéřovou, která byla pro mou obranu rozhodující. Při útoku na Zalau bych však malinko zkritizoval jeho útok - snažil se o frontální útok místo klínu. Jinak soudím, že by byl užitečným velitelem Spojenců, škoda, že odehrál jen dvě kola. Děkuji mu tímto za partii.

Badoglio - Spojenci

Průběh a konec bitvy:
Po prozkoumání scenaria jsem uviděl kopcovitý a hornatý terén s rozsáhlými lesy a vyvýšeninami. Celá oblast je protkána pěti řekami, většinou přemostěnými. Jednotlivá strategická města jsou spojena relativně úzkými silničními koridory. Samotný Debrecen, nejzápadněji položený strategický bod je pevností, navíc od jihu chráněn pár políček vzdálenou řekou Berataul. Začal jsem jedinou možnou taktikou - blitzkriegem. Jednotlivé úderné skupiny se pohnuly svým směrem. Přes moje obavy z maďarské pěchoty, která v cvičné partii proti počítači, i přes papírově nanicovaté parametry, v otevřeném terénu hravě likvidovala těžké tanky, se počáteční útok vyvíjel skvěle. Po pošimrání nepřítele ze vzduchu se tanky dostaly do těsné blízkosti města Kluž, následované obří samohybkou ISU 152, 15,2cm dělem a pěchotou. Tu bylo nutno napřed vybavit auty. Po hrdinském odporu hlavně německých dělostřelců v pouličním boji bylo město s letištěm v mých rukou. Heinz zlikvidoval jeden BT-5. Po konsolidaci skupiny jsem vyčlenil 1dělo, pěchotu a IS-2 nahoru na Dej, zatímco zbytek pomalu postupoval na západ na Zalau narážejíc na pěchotu podél silnice. Severněji postupující samostatná tanková skupina dosáhla řeky před Dejem a postupnými kleštěmi po těžším boji město vyčistila. Podařilo se zahnat i "nechutný" osmaosmdesátkový flak v horách a Sturmovik zázračně vymazal zatoulaný Tiger I poblíž Kluže. Německý průzkumník však unikl a potuloval se za zády armád v prostoru Kluž-Targu Mures, kde později došlo k diverzi Maďarů a obsazení skladu skupiny B(34,23), jež naštěstí nebyl strategickým cílem. Na západě byl postup rychlejší. Po vyčiątění lesů dorazila velká skupina k cíli Oradea. Tam se mi bohužel nepodařilo definitivně zlikvidovat TigerII. původně bránící letiště. Uniknul spolu s posádkou, která vyklidila město bez boje a později hrál klíčovou a odstrašující roli při obraně Debrecenu. Ten Heinz vyprázdnil a soustředil všechno za řeku Berataul, jejíž most jsem byl nucen zdlouhavě obejít zprava a přebrodit kus dál. Přitom se opět vyznamenala samohybka ISU, která snadné cíle na řece ochránila. Přesto jsem si neodpustil klamný útok tankem IS-2 zcela zleva, jež se rychle přebrodil pomocí ženistů jihozápadně od města a vypudil z lesa PAK 7.5. Byl však zřejmě ihned brutálně zlikvidován Tigrem II. Po průzkumu stíhačem nad kanony třech flaků jsem si uvědomil, že na Debrecen, který Heinz znovu obsadil, mohu asi zapomenout. I přesto skupina pokračovala v tlaku, končícím opět u KoenigTigera s Hummelem za zády, tentokrát východně u města. Šturmoviky se tedy raději věnovaly obrovskému uskupení maďarské pechoty jižně od Zalau. Hunské hordy natolik zaměstnávaly ubohé muniční kapacity IS-2(4) a ISU 152 (3), že postup nahoru byl příliš pomalý, kde navíc čekal čerstvý Panther, s houfnicemi 10.5cm a mechanizovaným protiletectvem, nemluvě o zakopané pechotě ve městě a podél něho. Nakonec ještě došlo k zoufalému taktickému odstranění bunkru ženisty u Debrecenu za ztráty samohybky, ale definitivní ztrátě inicitivy se už zabránit nepodařilo. Útok se zastavil před branami obou zbývajících cílů a jejich obrana zůstala nedotčena.

Hodnocení vlastního velení:
No musím říct, že tuto misi mi byl čert dlužen :-) . Už po shlédnutí terénu mi tato bitva připadala jako ráj obránců, ale dělal jsem, co se dalo.

Charakteristika protihráče:
Heinz byl skvělý soupeř a učinil vše, co bylo potřeba, aby mi v postupu zabránil, zejména se dobře stahoval za řeky.