Průběh a konec bitvy:
Bitva Minsk, původně určená pro Allied Generala je koncipována jako typická bitva pro konec války - naprostá převaha spojeneckých vojsk, kdy kvalita sovětských sil již není výrazně nižší, než je kvalita sil německých. Na první pohled vypadá bitva jednoznačně. Totální vítězství Rudé Armády se zdá být jisté. Leč přesto má bitva zvláštní kouzlo - je tu totiž poměrně dlouhá trasa v bažinách, které jsou průchozí pouze pro jednotky s větším dojezdem. Stačí tedy zdržet nepřítele v postupu, zaplnit úzkou cestu vhodně volenou obranou, nezanedbat leteckou obranu a pak by neměl být problém porazit nepřítele na čas. Strategie byla tedy jasná, zdržovací taktika, vázání letectva, investice do obrany Pinska a zamezení přístupu rychlých jednotek ze severu na Pinsk bažinami. Pozor je nutno si též dát na výsadkáře z týla, ale to není hlavní hrozba. Začátek byl přesně podle očekávání. Chomski využil plně množství a kvality jednotek, které měl k dispozici a zatlačoval na všech frontách moje jednotky, které neměly moc šancí na úspěch. Při obraně jsem se snažil maximálně využívat přírodních překážek, jako např. průchod mezi dvěma řekami, a též jsem místo statické obrany raději volil při zdržování ústup mimo dostřel ISU. Tím jsem chtěl dosáhnout při jistém zničení vlastních sil odtržení tankových a protitankových sil (převážně IS-2, ISU-122) od samohybných děl (ISU-152), což by mohlo protivníkovi připadat nebezpečné. Takto jsem bránil bránitelné cíle a myslím, že se mi to dařilo podle propočtu. Do okolí Pinsku jsem nakoupil velký počet protiletadlových kanónů, vesměs ráže 20mm, které sice účinností neoplývají, ale ve skupině jsou dostačující a hlavně jsou levné. Kupoval jsem též pěchotu 39. Přístup k Pinsku jsem budoval cca 5 kol, kdy jsem postavil hada v podobě hetzer, houfnice, PLD, pěchota, kanon, pld, ptk.... No, byla to linie, která se musela nepříteli překonávat s vypětím sil, vzhledem k omezené manévrovatelnosti v bažinách. Severně od Pinsku se držel kontingent se zdržovacími úkoly. Po útoku nepřítele zhruba v osmém kole se však obrana zhroutila a s poslední tankovou jednotkou, 21. pancéřovou divizí, jsem volil útěk přes bažiny. V té době, tzn. kolem osmého kola, se jevila moje situace jako velmi vážná a vyhlídky se mi jevily jako nulové. Poté však se postavilo na moji stranu i štěstí a podařilo se mi dojet s 21. pancéřovou do Pinsku, což mi jednak zvýšilo morálku, jednak jsem cítil i zvýšení šancí a vůbec to vypadalo velmi nadějně. Taktéž se mi podařilo sestřelit značnou část výsadkářů jižně od Pinska a za získanou prestiž jsem konsolidoval obranu. V předposledním soupeřově tahu jsem zaznamenal zoufalou snahu nepřítele o výsadek. Dvě divize výsadkářů i ženistů jsem rozstřílel flaky a získal tolik prestiže, že jsem si mohl dovolit koupit JagdPanthera. V následujícím tahu, posledním možném, mi nepřítel obsadil Pinsk, díky čemuž jsem prožil vážný šok. O příčinách a důsledcích se zmíním v hodnocení svého velení.
Hodnocení vlastního velení:
Neschopnost, nekompetentnost, nezodpovědnost a pocit falešného bezpečí. Hloupost a nedodržení vlastní, do té doby správné strategie. Ve válce bych za to byl po zásluze popraven, pakliže bych měl tolik zbabělosti, že bych se předtím nezastřelil. Oč jde? Tah po tahu jsem během postupu nepřítele vypočítával, kam a jak dojedou nepřátelské jednotky a kolik má která jednotka střeliva. Tah jsem nikdy neuspěchal a snažil se vybrat v rámci možností i nejvýhodnější řešení. Nejsem neomylný a ani geniální, ale podle mého názoru jsem neudělal v průběhu 10 tahů výraznější chybu. V posledním tahu, kdy nepřítel byl opticky mimo dojezd, jsem si nezkontroloval možný dojezd všech jednotek, nezkontroloval střelivo, nedbal na přeskupení, nenakupoval skutečně potřebné jednotky a nesnažil se zorganizovat obranu do maximální efektivity. Pod pocitem falešného bezpečí a s vítězstvím na dosah jsem si za těžce vydřené peníze koupil do Pinska zbytečný JagdPanther, místo kterého jsem měl koupit jiný protitank a třeba obyčejnou pěchotu a tím ucpat přístupové cesty do Pinsku. Nepřítel v té době asi osm možností výstřelu a dvě na obsazení města, já počítal pouze s cca pěti výstřely a dvěma dojezdy. Nutno podotknout, že Chomski jich využil velmi dobře a i s patřičnou dávkou štěstí i efektivně. Nahlodal morálku strategickým bombardováním, využil Il-2m3, zničil slabý kruh PLD a z vzniklého místa, kam se dostal s tanky, vytlačil z města Panther i JagdPanther a obsadil město jedinými dvěma jednotkami, které byly v dojezdu. Vzhledem k svému špatnému výkonu se omlouvám svým spolubojovníkům za porážku.
Charakteristika protihráče:
Chomski bezesporu patří mezi zkušené hráče. Zaznamenal jsem minimum chyb, které však byly způsobeny nutností hrát rychle. Plně využíval svých možností a po zásluze zvítězil. V posledním tahu měl i kus štěstí, ale to přeje, jak jsme se všichni již mockrát přesvědčili, pouze připraveným. K jeho výkonu mi nezbývá než mu pogratulovat.
