Průběh a konec bitvy:
Vstupoval jsem do této bitvy zhruba s tímto plánem : Spojenecká invaze do Norska má za cíl obsadit značné množství strategických měst. Jelikož na straně Wehrmachtu není dost prostředků k obraně všech, soustředí se na obranu Narviku a pak zejména Osla a Elverumu, kde jsou nejvýhodnější podmínky pro defenzivní boje, což zajišťují především řeky Lagen a Glomma. Ostatní strategická města musí být bohužel vydána téměř bez boje ( včetně Trondheimu ), jelikož obranu budou zajišťovat pouze nemotorizované jednotky. Tedy ve výsledku - SkA "A" se od pobřeží bude stahovat směrem k Oslu za řeku Lagen, kde vytvoří spolu se SkA "Oslo" kompaktní obranou linii. K Oslu budou směřovat též všechny jednotky ze západního pobřeží (Stavanger), pokud se jim podaří odpoutat se od nepřítele. Druhé obranné centrum bude vytvořeno SkA "B" u Narviku, jelikož je nedále od Osla a způsobí rozštěpení nepřátelských úderných sil. Proto se všechny jednotky ze západní části severního pobřeží (Mo-i-Rana, Namsos) pokusí stáhnout k tomuto městu. Soupeř podle očekávání bez problémů obsadil málo chráněná či prázdná města na pobřeží, ale překvapilo mě rychlé zlikvidování mých ponorek snad dokonce beze ztrát na straně Spojenců, čímž padl i můj plán na výraznější oslabení křižníků a bitevních lodí. Jako naprosto zbytečné se též ukázalo obětování bombardérů pro útoky na lodě, při nichž RAF všechny sestřelilo. Domníval jsem se, že útoky ponorek a letadel ochromí námořní sílu Spojenců, avšak z důvodu rychlého zničení ponorek se tak nestalo. Mezitím se dařilo stahování vojsk k Oslu a Narviku dle plánu a za řekou Lagen vznikala obranná linie. Nepřítel však měl dostatek prostředků, mohl si dovolit určité ztráty a tak i za cenu několika letadel vtrhl na stíhače Luftwaffe kryté flaky, všechny je sestřelil a měl volnou cestu pro bombardování německých pozic. Od této chvíle bylo o osudu bitvy prakticky rozhodnuto. Nejmenší část spojeneckých vojsk postupovala na Narvik, a zbylé části směřovaly na Oslo a Elverum od severu a západu. Dařilo se sice působit nepřátelským vojskům různě těžká poškození, málokterou jednotku se mi však podařilo úplně zničit. Spojenci krok za krokem postupovali k Oslu a stále uhlodávali z obrany další a další německé jednotky. Díky terénu a počasí se v závěru postup trochu zpomalil, takže má vojska odolávala nakonec 17 tahů z celkových 20ti. O vítězství Spojenců však již dobrých 6 kol nebylo pochyb. Ztroskotaly též všechny pokusy o výsadek v týlu nepřítele. První objeven a zničen na zemi, druhý již nestačil doletět k cíli, jeho vyslání bylo spíše symbolické.
Hodnocení vlastního velení:
Chybou bylo nešikovné "pro nic" obětování bombardérů. Vytvoření pouze dvou obranných pozic jako chybu nevidím, podle mě nelze bránit každé město. Možná budu působit i nekriticky, ale v bojích na zemi žádnou dramatickou chybu, která by výrazně přispěla k mé porážce nevidím.
Charakteristika protihráče:
Hru mého soupeře lze označit jako bezchybnou. Jsem názoru, že Norsko lze ubránit, nikoliv však proti takovému soupeři jakým mi byl Matlock.
