Průběh a konec bitvy:
Plán vycházel z jednoduché myšlenky, že nejúčinnější boj proti invazi bude, když spojenecká vojska zastavím rovnou na plážích. A tak jsem hned od prvního tahu hrnul veškeré zálohy z vnitrozemí k pobřeží, s výjimkou posádek ve měsetch jako ochrany před diverzemi. Nepřítel se vylodil ve třech svazech. První byli Britové na plážích Gold, Juno a Sword nalevo, druzí Američané na pláži Omaha a třetí Američané na pláži Utah. Každý tento spojenecký svaz měl svůj směr útoku. Britové se snažili dobýt strategický Caen, Američané z Omahy Bayeux a z Utahu útočili Američané s podporou výsadkářů, kteří již před začátkem bitvy měli zajištěn St. Mere Eglise, dokonce dvěma směry, na Carentan a Cherbourg. Jak se později ukázalo, bylo to více směrů, než na kolik měla spojenecká vojska síly. Britové a Američané z Omahy se k Caen a Bayeux stačili jen přiblížit, ale byli zcela zničeni ještě před tím, než tato města mohli ohrozit. Stejně tak dopadli Američané z Utahu u Cherbourgu, povedlo se jim pouze dobýt na jeden tah Carentan. Od prvního tahu zuřily boje na plážích, ztráty byly velké na obou stranách. Nepřítel během tří tahů vylodil všechny své síly a od prvního tahu mi ubíral prestiž bombardováním strategických měst, zvláště Argentanu. Mezitím jsem neustále přisunoval zálohy z vnitrozemí. První francouzské město Ouistreham dobyli Britové, kam hned začali kupovat Světlušky (tanky Firefly). Dále pak v 6. tahu obsadili Aromanches. V tomtéž tahu bylo možné pozorovat nejzažší postup spojeneckých vojsk, které se přiblížily k Caen, Bayeux, Carentan, na poloostrově dobyt Valognes, město před Cherbourgem, které několikrát během bitvy změnilo majitele. V dalším tahu však dorazila z vnitrozemí hlavní část posil a zároveň poklesla akceschopnost spojeneckého letectva, které muselo postupně odlétat do Anglie doplňovat munici a palivo, což pro velkou vzdálenost trvalo nepřátelským eskadrám dlouhé čtyři tahy. V osmém tahu byly zcela zničeny veškeré síly, které se na začátku vylodily na Omaze, v dalším tahu potkal podobný osud zbytek britského sboru a zpětně obsazena města Ouistreham a Aromanches. Zůstali tedy jen Američané z Utahu, kterým se podařilo dobýt Carentan, ze kterého však byli okamžitě vytlačeni vítěznými silami od Omahy. Před Cherbourgem byla rovněž rozdrcena část amerických sil od Uthau a protiútokem Tigera II byl dobyt St. Mere Eglise, čímž přišli Spojenci o poslední město na kontinentu a nepřátelská strana kapitulovala. V posledních tazích jsem též zaznamenal výskyt výsadkářů hluboko v týlu u Domfrontu, ale stačilo tam koupit postupně 2 Tigery I (kvůli špatnému počasí zrovna v posledních tazích nemohly strategické bombardéry bombardovat) a netroufli si zaútočit.
Hodnocení vlastního velení:
Šlo jen o to přisunout včas a v pravý okamžik nasadit zálohy, což se povedlo a to vítězství zajistilo.
Charakteristika protihráče:
Dobýt všechna strategická města je v této bitvě příliš velký bochník, ale přece jen možná mohl svoje úsilí a síly koncentrovat ještě více na dobytí Caen (např. připlout s částí sil, které se měly původně vylodit na Omaze na pomoc Britům) s jeho letištěm a získat tak možnost lepšího využití svého letectva a také udržet se na pevnině alespoň na jednom úseku. Ještě mi dost pomohlo, že lord Patrick při svém postupu neničil bunkry. Ty mají velkou viditenost, takže jsem věděl o každém pohybu nepřátelských jednotek a dopředu jsem tak už věděl, kam mám směrovat posily z vnitrozemí.
