Průběh a konec bitvy:
Mým plánem bylo nechat Spojence vylodit, mezitím vybudovat obranu v centru ostrova u města Enna a na řekách Catania a Platani. Pak čekat nepřítele, až se přiblíží, nechat ho rozbít si své jednotky o mé obranné linie a pak zahájit protiofenzívu a zmocnit se zpět celého ostrova. Moc se mi to nepovedlo, 666 byl zdatnější, než jsem si myslel, a ani jeden tah se na mě neusmálo počasí, abych měl pokoj od spojeneckého letectva. Zprvu šlo všechno podle plánu, na řece Platani statečně zdržovali Italové spojenecká vojska, u města Enna byli Spojenci odraženi německými elitními pancéři a obrana na Catanii se také držela. Pak však nepřítel využil mojí pasivity a přišel soustředěný úder na Catanii, nad kterou byla zničena Luftwaffe a zdecimovány veškeré obranné síly. Tím bylo téměř zcela eliminováno východní křídlo obrany Osy, přestože se ještě zbylé omezené síly držely v Messině. Uvolnily se tak spojenecké síly pro druhý tvrdší úder na Ennu, vedený tentokrát většinou spojeneckého letectva a dvěma armádami - silami od Catanie a silami od jihu, které byly předtím odraženy. Tomu nemohla obrana Enny odolat, a tak byla postupně ničena, ale snažil jsem se s ní o efektivní ústup, šlo již jen o čas. To se povedlo, neboť do konce bitvy se na severu dostala spojenecká vojska jen zhruba na půl cesty k Palermu. Mezitím italské továrny v italských městech horečně vyráběly italsráče a přestože se Spojencům za pomoci letectva podařilo překonat řeku Platani, před řekou Belice byli již zastaveni definitivně a protiútokem italským obrněných sil průsmykem pod Palermem se podařilo Spojenenecké síly útočící podél jižního pobřeží izolovat a obklíčit a vzniklou mezerou proniknout do nepřátelského týlu a v samém posledním tahu obsadit strategické město Agrigento.
Hodnocení vlastního velení:
Nesplnil jsem si svůj vlastní plán dobýt celý ostrov zpět, byl zřejmě moc ambiciózní, ale svěřený úkol byl ubránit alespoň některá strategická města, a to se podařilo. Pocítil jsem nevýhodu statické obrany, rychlé zničení sil za řekou Cataniií a Luftwaffe mě překvapilo. Potom jsem již jen bojoval o čas a vsadil na nákup itasráčů. To sice nebylo elegantní řešení, na které bych mohl být hrdý, ale bylo správné. V posledních tazích jsem s nimi mohl vést i protiofenzívu.
Charakteristika protihráče:
Celou bitvu mě tlačil, prorážel mi obranu a výsledek se mu dařilo přiklánět na svojí stranu. Ale když jsem se pak přeorientoval na nákup italsráčů, tak udělal chybu, že se nesnažil mi v něm bránit. Dost by moje výrobní kapacity omezil, kdyby mi bral prestiž neustálým bombardováním klíčových měst strategickými bombardéry, ale to neudělal ani jednou, a tak se o šanci na vítězství připravil.
