stanny - Spojenci
Průběh a konec bitvy:
Tato bitva se mi vůbec nepovedla. Hned na začátku jsem udělal závažnou chybu, která do značné míry ovlivnila výsledek - rozhodl jsem se nakoupit strategický bombardér Lancaster, abych po dosažení vzdušné převahy mohl soupeři ubírat prestiž a zamezit tak nadměrnému rojení levných jednotek. Bohužel soupeř mi nehodlal vzdušnou převahu darovat a nákupem Fw 190 výrazně změnil poměr sil. Ale popořadě. Hned v prvním kole jsem sestřelil Bf 109 a lodní dělostřelbou a útoky pozemních jednotek zlikvidoval dělo, recon, dvě pěchoty a obsadil Nofiliu. Bohužel protiútokem ji Bukovec dobyl zpět a prestiž investoval do několika jednotek StuGIIIF kolem Sirte. To jsem zatím ale tušil jen částečně a pomalu jsem se probíjel přes houf jednotek, které soupeř stahoval záměrně jen o jeden hex tak, aby se dostal z dostřelu děl a přitom neuvolnil moc prostoru. Překvapivě mnoho práce dala západně od Nofilie kombinace IT Sem M-40 a 7,5PaK 40, na kterém ztroskotal Sherman a dvě pěchoty. Došlo to tak daleko, že italský dělostřelec odolával pokusům pěchoty (při avizované "úspěšnosti" útoku jsem se neodhodlal zaútočit) a spolu s ATG postupoval směrem k Nofilii a Merdumě, kam musely být dokoupeny britské ATG a společným úsilím těchto ATG a dvou pěchot byly tyto jednotky až v sedmém tahu eliminovány. I tyto problémy způsobily, že na obchvat pouští nebylo dlouho ani pomyšlení a když se cesta otevřela, boje u Sirte vyžadovaly naprosto všechny síly. Mezitím se situace vyvrbila tak, že ve vzduchu mi zbylo pouze Mosquito, které se snažilo likvidovat poškozená letadla nepřítele, a pozemní jednotky se postupně přiblížily Sirte na dostřel. Město bylo obehnáno vozovou hradbou v podobě Marderů III, které jsem sice relativně snadno ve spolupráci s kanonádou lodí likvidoval, ale jakýkoliv pokus o dotyk města a zamezení dalšímu nákupu těchto levných hajzlíků končil katastrofou. Asi v šestém tahu se nad Benghází objevili Italové v letadle, takže jsem musel další vzácnou prestiž dát do Matildy I a dvou ATG - jedno na letiště u Benghází, druhé k El Agheile a Matilda odjela na druhé letiště u Benghází. V desátém tahu bylo dobyto Sirte, ale to již jsem věděl, že bitva je ztracena, měl jsem již pouze několik jednotek a na dohled stále bylo dost Marderů. A když nebylo na Mardery, soupeř kupoval ultralevné 3,5PaK35/36, ty taky stačily na mé oslabené jednotky. Sirte ještě 2x změnilo majitele, až ve 12. tahu se mi konečně podařilo je pevně získat. Ve 14. jsem dobyl i přilehlé letiště a v 18. a 19. tahu jsem dokonce opakovaně obsadil Buerat, s čímž jsem již nepočítal. V 15. tahu jsem jako výraz zoufalství poslal do vzduchu ATG z letiště u Benghází a nalétl s ním nad Tripolis, kde jsem se zdecimovaným Mosquitem ve 13. tahu sestřelil chcíplé Me 210C, které, jak jsem správně předpokládal, pomalu nabíralo síly. Tento výsadek měl pouze odlákat stíhačky nepřítele, aby Mosquito mohlo na letiště doplnit palivo a střelivo. Díky nedostatku paliva jsem ho nakonec po asi dvoutahovém vyčkávání musel v 17. tahu stáhnout nad letiště u Sirte, i když jsem tušil, že někde poblíž bude Bf-ko. A taky že ano, sebevražedně (v dosahu dvou flaků) zaútočilo, sejmulo Mosquito a v dalším tahu za to pykalo. Nicméně tím soupeř vyřešil vzdušnou hrozbu a mohl zbylým Fw 190 otravovat. Ale ono už skoro nebylo co. Jenom z toho důvodu, že nesnáším kapitulace jsem se dotrápil těch pár tahů do konce, na závěr jsem ještě musel Matildou osvobozovat letiště u Benghází, kam se vysemenili Taliáni.
Hodnocení vlastního velení:
Špatné. Nákup Lancasteru byla neomluvitelná hloupost, v případě nákupu stíhačky, nebo Mosquita, jsem mohl ve vzduchu převzít iniciativu a ne jen prchat a skrývat se. Podcenil jsem i to italské dělostřelectvo a můj plánovaný obchvat pouští nejenže ztroskotal, ale byl jsem ještě nucen investovat do dvou ATG, které byly v dalších bojích k ničemu. Pouze k jednomu jsem potom dokoupil transport a využil ho k dobytí Bueratu. Pochválil bych se snad jen za systematické vyhledávání bombardérů a jejich likvidaci, díky tomu mne soupeř nemohl vyřídit daleko dříve. A vůbec zacházení s Mosquitem v období 8. - 18. tah bylo myslím výborné. Také v útocích torpédoborci na ponorky se dařilo, ale to je spíš otázka štěstí.
Charakteristika protihráče:
Hrál výborně. Přestože kolem 6.-7. tahu bědoval, že po prolomení fronty potáhnu bleskově dál, ukázalo se, že hromady StuGů, Marderů a PaKů mne zcela vyčerpaly. Přestože v průběhu bojů tvrdil, že by to příště hrál jinak, nakonec se ukázalo, že jeho strategie byla asi jediná možná. V průběhu bojů jsme totiž rozjeli trénink stejné bitvy, každý s odlišnou strategií a výsledkem bylo mé drtivé vítězství. V tréninku Bukovec ustupoval mnohem výrazněji než v turnaji a to se ukázalo jako nesprávné. Hromada jednotek kolem Nofilie totiž při setrvání na místě, nebo jemném ústupu natolik vyčerpala hlavně mé tankové jednotky a blokovala přístup k prestiži za obsazování měst, že na pořádnou ofenzívu vlastně nezbyly síly. Jedinou chybičku udělal asi jen v okamžiku opětovného dobytí Nofilie, kdy do města umístil elitní jedenáctkový Pz III, se kterým tak moje pěchoty snadno zúčtovaly.
|