Report z turnajové bitvy
informace, jak probíhal již odehraný zápas

Kavkaz (PGCZ) - Serutino x Sepp
dohráno 20.11.2002, vítězství Osy
Serutino - Osa

Průběh a konec bitvy:
V prvom rade som sa sústredil na likvidáciu súperovho letectva a loďstva. Čo sa podarilo v priebehu 2 kôl. Potom bolo moje loďstvo už zbytočné :o(((. Pri prezeraní mapy, rozmiestnenie KV-1 a KV-2 a iných jednotiek vzbudzovalo rešpekt. Ale skutočne účinne sa dokázal super brániť iba pri jednom meste (Rostov). Tu mala moja armáda síce delostrelectvo 3 ks ale proti KV dosť neúčinné. Prítomnosť jeho PLO mi znemožňovalo v plnej miere využiť v tejto oblasti letectvo a navyše som mal v tejto oblasti "iba" PzIV. Ale preorganizovaním mojej armády som do tejto oblasti prisunul PzIII a tankové stíhače Marder III ktoré už zjednali nápravu :o))). Súper vsadil všetko (prestíž) na KV-2 a na ich schopnosť odolávať do istej miery útokom. Tie to jednotky doplnil PLO a sem tam delostrelectvom. Ale vyspelosť mojich jednotiek bola taká vysoká, že nedokázal dlho vzdorovať. Takto sformovaná obrana vydržala "iba" 2-3 kolá. Vždy som sa snažil dostať sa do jeho tyla nejakou jednotkou. Vo väčšine to bola pechota, ale aj tá úplne postačovala na úplnú likvidáciu delostrelectva alebo PLO. Po zničení alebo oslabení KV sa frontová línia úplne zrútila. Po tomto už bolo iba o živelnom presúvaní a obsadzovaní voľných miest. Moje letectvo bolo doplnené na takú silu, že bolo schopné bez problémov čistiť cestu pozemným jednotkám.

Hodnocení vlastního velení:
Veľkú chybu som neurobil. Možno až na to, že som jednotky presúval po veľkej Rusi dosť chaoticky bez ohľadu na možné straty.

Charakteristika protihráče:
Nedá sa mu vytknúť žiadna veľká chyba. Stal pred riešením veľmi ťažkej úlohy, ktorá teraz čaká na každého generála OSY. Bola pre mňa česť bojovať proti nemu. Z tejto bitky si odnášam skúsenosti, ktoré dúfam uplatním v ďalších bojoch.

Sepp - Spojenci

Průběh a konec bitvy:
Do této bitvy jsem vstoupil jako do zlého snu. Prakticky všechna letadla napadena (v této bitvě jsou letecké síly Rusů jakoby v útoku, poblíž fronty, vše v dosahu Luftwaffe), proti skvělým Fw 190A a slušným Bf 109E stojí ruské šunty, které jsou dobré pouze pro rozvědku. Rozhodl jsem se rozmístit svoje dokoupené síly hlavně u Rostova, Voroněže a Millerova, na začátku jsem velmi hrubě přecenil schopnost se bránit u Tbilisi. Počasí přálo letectvu, decimace tanků Stukami byla asi mým zásadním problémem. Takže už ve třetím tahu se u Tbilisi končilo, ve čtvrtém padlo. V tomto tahu dokončena decimace loďstva, Groznyj zůstal bez slušné obrany, protože jsem neměl prestiž a nepočítal jsem s tak rychlým pádem Tbilisi. V pátém kole se plně otevřela cesta do nížin za Kavkazem, která umožnila soupeři obsazováním měst získávat prestiž k dalším nákupům. V šestém kole padla Voroněž, v sedmém padl Groznyj a končilo se u Millerova a Rostova. V tomto kole jsem připravil dva výsadky do týla nepřítele po vodě a jednu divizi po souši. V jejich možnostech bylo pouze oddálit termín porážky, ale ne ji změnit na vítězství. Ale dříve, než mohli výsadkáři začít dělat dusno, padl poslední výstřel i u Stalingradu.

Hodnocení vlastního velení:
Základní chybu jsem udělal výběrem špatné strategie. Možná jsem měl soustředit nově nakupované síly na jednom místě a pokusit se o útok většími silami, ale nevím. Proti PC to šlo, ale proti člověku už si tak jistý nejsem. Jestli jsem se dopustil taktických chyb (tzn. jestli jsem zanedbal ještě nějaké věci při konkrétním "tahání"), tak to už asi nebylo vůči té základní strategické chybě podstatné.

Charakteristika protihráče:
Ze všeho na mě koukala velká zkušenost soupeře, který ke svému vítězství vůbec Tigry nepotřeboval a s minimálními ztrátami drtil mé divize, ať to byla pěchota nebo KV-1/42. Zkušenost, dobrá "znalost" bojiště a bezvadný taktický a strategický úsudek. Pokud mi přiznáte právo na jeho kritiku (prohrál jsem po 1/3 tahů). tak bych si dovolil kritizovat zcela nekrytý týl.