Průběh a konec bitvy:
Štábních cvičení napadení spojeneckého Ruska nebylo v mém případě bohužel provedeno dostatek. Rozdělení armád bylo zachováno dle původního rozmístění. Vojska byla doplněna letkou Fw 190, což značně oslabilo říšskou pokladnu. Skupina armád Sever, podporovaná dělostřelectvem a Luftwaffe snadno překonala pohraniční jednotky a dobyla po 2-3 tazích Grodno. Její obrněná síla však nebyla dostatečná k eliminaci tankových jednotek KV-1, před kterými jen defenzivně hájila most přes Němen. Střední skupina vojsk se setkala jen s menšími obtížemi při přechodu Bugu, přesto však obrana mostu donutila naše jednotky brodit jihem. Nejtužší odpor čekal skupinu Jih, která také dobývala Brest nejdéle (asi kolem 5 dní). Letectvo RA se brzy stáhlo do zázemí, nebo nad Volkovysk, střežený množstvím PVO. Luftwaffe sestřelovala snadno ostatní cíle. Nepřítel stáhl svoje tankové divize k Volkovysku, kde vytvořil velmi silné postavení, s pěchotou a PTK v okolních lesích, množstvím velmi silných tanků, krytých 3 - 4 bateriemi 152 mm houfnic, to vše mezi 4 PVO. To představovalo pro naše vojsko noční můru a asi 15-ti tahové těžké dobývání. Vzhledem k malému odhodlání skupiny Sever napadnout osaměle toto mohutné postavení, využila díky leteckému průzkumu neocenitelných Bf 110 naše 1. tanková divize čekání k překvapivému obsazení Vilny za pomoci taktického letectva. Tento snadný úspěch bohužel podnítil naše velení k riskantnímu postupu osamělých jednotek vpřed ve snaze zopakovat překvapení u Postav, kde jsme bohužel narazili na odpor. Naše tanky neodolaly přesile a letecká podpora byla omezena výskytem nepřátelské PVO. K útoku na Volkovysk se spojily skupina Střed a Jih, podporované na severu dělostřelectvem skupiny Sever. Pokus o úder do týla brigádou PzIV byl zpozorován a zničen přesilou. Skupina Sever tak prakticky redukovala na dělostřeleckou podporu, krytou za Němenem. Vzhledem k váznoucímu postupu na Volkovysk, byl učiněn pokus o nepozorovaný přesun mechanizované pěchoty lesy na jih od města. Ten byl bohužel zpozorován a zničen. Následovalo mnoho dní těžkých ztrát a bojů o každý výmol u tohoto města. Prestiž docházela a na elitní obnovy z počátku bojů jsem mohl zapomenout. Letectvo nepřítele se pokusilo operovat v krytu PLO, naštěstí zaúřadovali naši stíhači, zejména Fw 190. Nabýval jsem dojmu, že kdyby RA přešla u Volkovysku do útoku, prorazí a rozpráší mé postavení. Jedinou ofenzivní naději skýtala 3. mechanizovaná těžká pěchota operující v týlu nepřítele. V lesích mezi Minskem a Postavami byla sice objevena a poškozena náhle se objevivšími bombardéry, ale Luftwaffe svými Fw 190 pořešila vše. Bylo hlášeno i totální zničení bombardérů Petljakov krytých stíhači! Zotaveným infanteristům se podařilo za podpory bombardérů dobýt Borisov, který se stal základnou k obsazování ruského týlu. Nepřítel se mezi tím, patrně v domění, že skupina Sever je zničena, vydal do protiútoku jednotkami soustředěnými u Postav. Vzhledem k naší vzdušné nadvládě byl objeven a poškozován za přesunu. Rovněž byla zbudována obrana Vilny levnými PzJg. Útok RA se tak vyčerpal a byl eliminován. Mezi tím po odražení zoufalého náporu pěšáků na naši základnu v Borisovu, nově zformované oddíly PzJg vyrazily k nejbližším strategickým cílům, které většinou za pomoci letecké podpory, nebo soustředěným náporem dobyly a získaly tak cennou prestiž. Nevím jestli RA byla zaskočena, nebo neměla prestiž k větší obraně. Takto padly do německých rukou Postavy, Minsk, Mogilev a Lida. Nyní už bylo jasné, že závodíme z časem. Kdo mohl spěchal urychleně na východ. Obrana Vitebska naštěstí nebyla silná a Nevel nebyl obsazen. Z postupného přírůstku prestiže byly prvosledové jednotky doplněny po řadě bateriemi 7,5 leFk z Nevelu a 15 sFH zformovaných ve Vitebsku. Na letišti v Borisově byl zformován paradesantní sbor. Na Volkovyskem frontu jsme převzali iniciativu postupným ničením nepřátelských baterií a hrdinstvím pěchoty tlačící se lesy a bylo již jen otázkou času, kdy padne Volkovysk. Baranoviči bylo obleženo pěchotou, která obešla postavení u Volkovyska a PzJg od Minska, nemělo velkou šanci. Největší drama se odehrávalo u Smolenska, střeženého PVO, pěchotou na letišti, 2 jednotkami 76tek a pěchotou na předměstí. PzJg se tlačily severními lesy, ale byly zničeny. Luftwaffe se vrhala do sebezničujících náletů na postavení PVO, transport výsadkářů vystaven jejich palbě. Myslím, že klíčový úspěch zajistila tříhvězdičková pěchota, která předposlední den, bez jakékoliv přípravy (děla přijela až na poslední chvíli) "vystřelila" obránce z předměstí, do kterého pak mohli seskočit výsadkáři, čímž bylo zamezeno posilování obrany. Nechci tím opomenout mravenčí práci PzJg, které se probily až ke Smolensku. Poslední den již hřměly naše 15sFH a dorazila i slavná 3. HW infantérie.
Hodnocení vlastního velení:
Celkově si myslím, že jsem udělal zásadní chyby. Vítězství bylo dosaženo posledního dne dílem náhody v zoufalém závěrečném náporu. I přes prokázný užitek nevím, zda nákup Fw 190 na začátku nevyčerpal příliš mé zdroje. Neměl jsem ve střední fázi dostatek prestiže na výsadkáře. Vzhledem k rozloze mapy jsem se snažil tlačit rychle vpřed i s rizikem určitých ztrát - viz masivní brodění Bugu. Nákup ženistů bych pokládal za významnou prodlevu a ztrátu iniciativy. Začátek byl více méně hladký a bez chyb. Velmi pozitivně hodnotím své včasné dobytí Vilny. Pak jsem se, ale nechal strhnout k avanturismu a ztratil několik osamělých jednotek, které jsem mohl využít k soustředěnému obchvatu, který by mohl přispět k rychlejšímu průlomu u Volkovyska. Kladně hodnotím jediné možné východisko z krize - úspěch motorizované 3. HW pěchoty a dobytí základny v Borisovu. Rychlý postup levných PzJg krytých letectvem byl dobýváním strategických cílů a prestiže jediným možným řešením. Z dobývání Volkovyska si nepamatuji nic než stašná jatka.
Charakteristika protihráče:
Hrál velmi dobře, jeho obrana Volkovyska byla výtečná. Možná se nechal zaskočit u Vilny. Nevím, jestli nepodcenil obranu ostatních strategických cílů v poli (týlu), které jsem dobýval celkem snadno. Chybou byl jeho neúspěšný protiútok na Vilnu, spojený s dlouhým přesunem na severním frontu, kterým si zlikvidoval obranu Postav. A možná se měl odvážit k protiútoku u Volkovysku, dokud jeho síly stačily. Vsadil bych si na jeho úspěch. Patrně neměl zpráv průzkumu a nadhodnotil ve své úvaze mou ofenzivní sílu. Obranu Smolenska sestavil vzhledem k prostředkům dobře.
