Průběh a konec bitvy:
Bitva začala souboji lodí, při kterých se mi za pomoci téměř všech letadel Osy podařilo zničit zanedlouho nepřátelskou flotilu. I pozemní síly rychle postupovaly, podporu jim poskytly právě lodě, které pomohly zničit flaky a děla u Jeruzaléma. Nepřítel se zde pokusil zpomalit mé jednotky koupí Matildy II, ale byl to pro něj debakl, neboť se jí podařilo zničit ještě dříve, než s ní mohl začít manévrovat. Pak už zde postup v podstatě nic nezpomalovalo, soupeř zde použil pouze síly zde rozmístěné od začátku. Až u Damašku proběhla větší bitva, kdy německé tanky musely prorážet silnou linii dělostřelectva a flaků. Ale za pomoci děl typu sIG se podařilo i zde záhy zvítězit. V době postupu k Damašku došlo k velké diverzní akci na jihozápadě, kde se silné a početné svazky nepřítele pokusily dobýt německý a italský výchozí tábor. Vzhledem k podcenění situace z mé strany se nepřítel dostal až k samotným táborům a obsadil tamní letiště. Jádrem zde nasazených spojeneckých sil byl obrněný vůz Daimler, britská pěchota 39HW a flak, který bránil masivnějšímu nasazení letadel. Obranu táborů zpočátku tvořila jen italská armáda, která zde byla ponechána pro svou imobilitu a nízkou bojeschopnost. Velmi rychle však byly zdejší jednotky posíleny několika PzJägery, které zničily obrněný vůz i flak. Italští Bersaglieri pak postupně ubili i britskou pěchotu. Ovšem to se jim povedlo jen díky nasazení lodí, které se sem přesunuly hned po zpozorování nepřítele a v podstatě zde boje svojí palbou rozhodly. Tato nepřátelská akce podle mého úsudku nepřítele vyčerpala, co se prestiže týče, což mělo za následek menší možnost obrany na jiných úsecích fronty. Záhy byl rychle obsazen i nehájitelný Bejrút. Pak už proběhl jen rychlý postup hlavních německých sil až k městu Anah. Zde rozmístěná obrana rovněž nevydržela příliš dlouho, problém nastal v podstatě jen, když jednotkám došlo po dlouhém postupu pouští palivo a munice. Ani obsazení města Hit nebylo problémem, obrana sestávala jen z jednotky protitankových děl bránící samotné město. Pak bylo otázkou bytí a nebytí obsazení letiště za řekou Eufrat, které umožňovalo letecké útoky. Zde už bojoval proti mě generál Valsidal, ale těžko říct, jak moc pozměnil systém obrany po generálu Bennym (ale asi moc ne, neboť mi psal, že moc změn dělat kvůli prestiži nemůže). Každopádně se zde strhla o letiště poměrně slušná bitva, ve které za aktivní pomoci děl přeci jen silnější německé jednotky postoupily. Důležitým koncovým bodem bitvy se stalo obsazení města Samarra bez boje, díky čemuž mohly mé jednotky napadnout zezadu nechráněná děla u Bagdádu a rychle je zničit. Zepředu jsem dobyl město Al Kazimayah, důležitou předsunutou obranu Bagdádu. Poté už stačilo jen přisunout dostatečné dělostřelectvo a rozstřílet bagdádskou obranu. K tomuto bombardování se připojila i letadla, neboť nepřátelské flaky ke konci neměly munici. Zde se nepřítel už pouze pokusil útoky Matild I na děla připravit tyto o munici, ale nebyl úspěšný, neboť jsem Matildy rychle zničil a munici u děl doplnil. Jinak ke konci bitvy jsem bez boje obsazoval nepřátelská nestrategická města na jihu (jen o města Amann a Karak jsem musel tvrdě bojovat) a získával jsem tím lacino prestiž. Samostatnou kapitolou bylo nasazení mých letadel v bitvě. Hned zpočátku jsem upgradoval dvě Bf 109 na Fw 190, což mi zajistilo převahu ve vzduchu. Nepřítel mi sice v průběhu bitvy sestřelil Ju 88 a Stuku, ale jinak krom menších poškození v podstatě neměl šanci proti mé vzdušné přesile (přiznávám se, že už si detaily těchto bojů nepamatuji, neboť jsem tuto bitvu hrál asi půl roku...). Jinak nasazení mých parašutistů nedopadlo nejlépe, při snaze o dobytí města Al Najaf (kvůli jeho letišti) byli odraženi a následně zničeni.
Hodnocení vlastního velení:
Myslím, že jsem odehrál tuto bitvu celkem dobře. V podstatě jsem neudělal vážnější chybu, snad kromě zbytečné ztráty Ju 88 na letišti před opravou. Zlomem se ukázalo být odvrácení diverze na jihozápadě, kde jsem za pomoci lodí odvrátil hrozící pohromu. Zde jsem situaci podcenil tím, že jsem "nemonitoroval" území před tábory a byl jsem tedy nemile překvapen na poslední chvíli. Při použití letadel jsem pak spíše dbal na ochranu pozemních jednotek. Jsem si jistý, že vylepšení stíhaček na Fw 190 mi vyhrálo vzdušnou bitvu.
Charakteristika protihráče:
Benny nehrál špatně, i když měl momenty, které asi mohl zvládnout lépe. Myslím tím např. zbytečnou koupi Matildy II. u Jeruzaléma, která si "ani neškrtla", ale stála mnoho prestiže. Diverzní útok nebyl špatně vymyšlený, ale myslím, že při něm podcenil sílu lodí jakožto téměř nezničitelných silných děl. A obrana ke konci mě přišla až příliš slabá, sestávala často z jediného protitankového děla bránícího město. K velení generála Valsidala mám jednu zásadní výtku. Zcela zbytečně mi umožnil obsadit bez boje město Samarra, které přitom umožňovalo obejít obranu Bagdádu zezadu a zničit ji. Toto mi zkrátilo dobývání Bagdádu možná i o několik kol, přitom nějaký protitank není zas tak drahý (když měl na nákup Matildy I). Nápad s parašutisty pak přišel pozdě, neboť tito seskočili u Jeruzaléma až předposlední kolo a stejně by nic nerozhodli.
