Report z turnajové bitvy
informace, jak probíhal již odehraný zápas

Kréta (PGCZ) - Panmarek x Matlock
dohráno 13.11.2002, vítězství Osy
Panmarek - Osa

Průběh a konec bitvy:
Tažení zahájeno seskokem paraoddílů do vnitrozemí ostrova. Cílové plochy vybírány s ohledem na možnost obsazení základen ve vnitrozemí (Melambes a Neapol), diverzní akce k narušení obrany, snahu o překvapivý úder za podpory letectva (Sfakia, Kastelli), možnost dobré obrany a maximální utajení. Schopnosti výsadkářů však byly hořkým zklamáním. Několik brigád bylo totálně zničeno ihned po seskoku, v každém případě útokem nejvýše dvou pěších britských divizí a to prosím v horském terénu! Okamžitě jsem nařídil přílet instruktorů z protektorátní Chrudimské brigády. Luftwaffe jsem posílil pořízením jednotky Bf 110. Letecká kampaň zahájila útoky na nechráněné cíle a lehkou podporou jižní flotily. Kriegsmarine se podařilo uhájit vyloďovací plavidla. Jižní flotila zvítězila nad Royal Navy, severní však podlehla přesile zkušenějších Britů. Po střetu zbytků obou vítězných flotil opanovala moře značně oslabená Royal Navy. Zachránil jsem pouze oddíl rychlých člunů, které se musely vrátit pro munici se kterými jsem úspěšně patroloval kolem řeckého zázemí. Tím námořní boje de facto skončily. Vylodění jsem bylo prováděno ve snaze o co nejrychlejšího provedení před hrozícími britskými torpédoborci. Veškeré čluny přistály na západních plážích kolem Kastelli a k Palaichoře. Na plážích nezaznamenán žádný odpor. Vzhledem k propadu výsadku u Kastelli bylo město dobyto vylodivšími se jednotkami. Neúspěch výsadku u Sfakie zachránili o několik dní později tankisté 17. sboru překvapivým obchvatem. Parašutisté uspěli pouze při obsazení Melambesu a Neapole. Tam se také začaly formovat brigády PzJg. V Melambesu s ohledem na výskyt Matild byly pořízeny i PaK38, jež z pomocí výsadkářů dobyli Moires. Hlavní útok směřoval na západě na Maleme s cílem dobýt rychle letiště, což se brzy za přispění výsadku zkryztého v horách podařilo. Britská PLO byla hustě rozmístěna. Jednotky výškových bombardérů a Bf 110 krvácely při jejich oslabování. Nastal pomalý krvavý postup našich pěších a tankových divizí, který nemohl být dlážděn dělostřeleckou podporou a vzhledem k PLO ani nálety Luftwaffe. V tomto okamžiku mi docházelo, jak chybně jsem vylodil některé jednotky. Veškerá artilérie se vzhledem k absenci přepravy téměř nezapojila do bojů. Bohužel jsem otálel i s dodatečným přesunem loďmi podél pobřeží, což se mi v závěru téměř vymstilo u Sfakie. Mezi tím ve středu ostrova sílil náš tlak u Retima podpořený 2 brigádami PzIV a baterií 10.5 leFH. Později se velmi vymstilo, že nebyly pořízeny ihned s přepravou. Při útoku západního oddílu PzJg, zformovaného u Neapole, došlo k osudově chybnému opuštění města, které záhy obsadili Britové ze Sitie. Tím jsem přišel o blízkou základnu a dopřál soupeři potřebnou prestiž. Někdy v této fázi se objevily i známky o RAF. Jak náhle, tak krátce. Mosquita byla do 2 dní eliminována převahou Fw 190. Prestiže však ubývalo. Retimo padlo a střední skupina při dočišťování okolí pomalu obkličovala ze západu Herakleion. Ten se však zaskočit nepodařilo a nepřítel zformoval prstenec Matyld, krytých 6 artilerií a baterií PLO. Ženisté a těžká pěchota dotvářely obraz tvrdé obrany. Mezi tím na západní části narazili naše tanky na souvislé řady PLO, nebylo z čeho doplňovat jednotky, situace vyhlížela hrozivě. Postup byl na všech frontách podpořen pořízením 10.5 le FH. Začal závod z časem o Caneu, Sudu a Heraklion. U Heraklionu Stuky bombardovaly i v dosahu PLO, na západě krvácely pěší divize. Štěstím se stalo to, že Royal Navy nehlídkovala u pobřeží a tak umožnil nepozorovaný lodní přesun zbytků pěších divizí z přístavu v Maleme, které poslední den rozhodly vyloděním a obsazením Sudy. Dva dny před koncem Britové provedli překvapivý protiútok na Sfakii, který byl odražen jen z posledních sil. Byl jsem velmi zaskočen. Počítal jsem víc s hrozbou na opuštěné Retimo, kam jsem stáhl opravenou brigádu Pz IIIH. U Herakleionu byli nakonec Britové obklíčeni a udoláni. V kritické fázi bylo používáno sebevražedné taktiky útoků na jednotky kryté dělostřelci . Parašutisté zachraňovali svoji pověst, když po transportu z letišť Maleme a Retima seskakovali přímo do předních linií. Vítězství dosaženo horkotěžko posledního dne.

Hodnocení vlastního velení:
Vzhledem k časovému stresu 13-ti denní operace jsem se snažil o rychlý postup. Zpočátku jsem si myslel, že jsem partii rozehrál docela dobře, ale časem mi docházely zprvu nenápadné, ale stále se vršící chyby. Nevím, jestli pořízení Bf 110 nevyčerpalo příliš mou pokladnu. Vylodění sice proběhlo bez ztrát, ale ve strachu z britských lodí jsem některé jednotky vylodil tak, že nemohly vůbec zasáhnout do boje. Nerozvážně jsem při útočení opustil Neapol a nabídl ji zdarma nepříteli. Pořídil jsem v Melambesu 10,5 leFH bez transportu, což výrazně prodloužilo dobu přesunu k podpoře závěrečného útoku. Jinou jednotku 10,5 leFH jsem zase příliš zbrkle přesunul do dostřelu britského dělostřelectva.

Charakteristika protihráče:
Bojoval velmi dobře, sestavil dobře obranu. Snad se jen nechal zaskočit u Sfakie, což si ale 100x vynahradil překvapivým protiútokem v závěru. Myslím, že kdyby své zbylé loďstvo nechal operovat u Sudy namísto výletu do Řecka, mohl zvrátit vývoj zamezením šťastného závěrečného námořního výsadku.

Matlock - Spojenci

Průběh a konec bitvy:
Bitva byla zahájena námořní přestřelkou, z níž relativně vítězně vyšlo Královské námořnictvo, ovšem značně oslabeno a v několika případech i bez munice; proti vyloďujícím se jednotkám nemohlo zasáhnout. Následovalo pronásledování zbytků Kriegsmarine (hlavně jedné jednotky ponorek) a snaha o doplnění munice torpédovek, na což však nebyl čas (vzhledem k potřebě vyklidit pro ně město). Zbytek námořnictva byl proti pozemním jednotkám v podstatě nepoužitelný a vzhledem k pokročilé době jsem se rozhodl poslat námořníky na výlet k pevnině, kde měli nepřítele přimět k plýtvání prestiží na obranu města, kam jsem v tu dobu již neplánoval výsadek (nedostatek prestiže v potřebné době). Mezitím byl již nepřítel dávno vyloděn, čemuž jsem nekladl přílišný odpor, což byla má chyba. Rozhodl jsem se pro silnější obranu několika klíčových míst - především oblasti Canea-Suda a Herakleionu, zbylá města byla bráněna slabě a vzhledem ke vzdušné vládě Němců a faktické nemožnosti postavit ke všem bráněným městům PLO jsem od počátku předpokládal jejich pád. Co mě zaskočilo byl rychlý pád města Canea a tvrdost a vytrvalost, s jakou byl veden útok na Sudu. Z velké obavy z leteckých útoků jsem nakoupil hodně PLO, která však zejména díky rychlosti dobytí města Canea velmi ztratila na smyslu, jelikož proti pozemním útokům se nedokázala účinně bránit (původně měla být až ve druhá linii). Poměrně brzy bylo jasné, že bojovat se bude hlavně o Sudu a Herakleion, a jak se blížil konec bitvy, ukázalo se, že čas bude hrát kritickou roli. Východně od Sudy se podařilo znovuobsadit Neapol; hned u města se však utábořila jednotka PzJg, což znemožnilo nakupování v tomto městě, což bylo též nakonec kritické – měl jsem prestiž na nakoupení poměrně slušného počtu Matild, ale ne místo, kde bych je mohl nakoupit, aby se včas mohly zapojit do bojů na kritických místech. Asi dva tahy před koncem byla situace u Herakleionu dosti mizerná, dělostřelectvu došla munice, další jednotky si moc dobře nevedly, očekával jsem brzký pád města. To jsem očekával i u Sudy, rozhodl jsem se proto pro pokus o dobytí Sfakie (obranné jednotky od Sudy, kde byly ničeny nepřátelským dělostřelectvem, se tam mohly rychle přesunout). Nebýt nepřátelského letectva, asi by to vyšlo (před posledním tahem již město nebylo obsazeno, němečtí výsadkáři z něj ustoupili. Další tah jsem zjistil mylnost mé naděje, že by tento zoufalý krok mohl vyjít, stejně jako mého předpokladu, že bych Sudu určitě neudržel - s těsností dobytí Sudy si myslím, že stažení jednotek odtamtud byla chyba a šance na udržení tohoto města zde byla. Konec - v posledním tahu byla obsazena obě má dosud držená strategická města, Suda i Herakleion, čímž bitva skončila.

Hodnocení vlastního velení:
Zezačátku jsem si myslel, že stihnu postavit slušnou obranu a že Krétu ubráním. Mé počínání bylo silně ovlivněno strachem z náletů Luftwaffe, takže jsem nakupoval PLO a k němu stahoval jednotky; tím jsem však nepříteli umožnil bezproblémové vylodění. Většina mých chyb je myslím dostatečně patrna v popisu bitvy. Dopustil jsem se mnoha menších chyb, které se zdály být neškodné, ovšem v souhrnu ve svém výsledku nepříteli jistě pomohly. Kritické bylo podcenění síly útoku na Herakleion – čekal jsem podstatně slabší útok a tomu také byla přizpůsobena ochrana.

Charakteristika protihráče:
Panmarek je silným protivníkem; dělal přesně to, co potřeboval k vítězství. Několika spíše drobných chyb se sice dopustil, v zásadě byl však jeho postup velmi efektivní. Děkuji mu tímto za velmi kvalitní hru.