Průběh a konec bitvy:
Počáteční rozestavení a charakter mapy, koneckonců i předpokládaný průběh bitvy mi nedal na výběr. Dál tedy budu hovořit o třech hlavních směrech. Směr Dieppe - Rouen - Le Havre je u pobřeží, na levém křídle obránce. Zde se nacházela vojska Britského expedičního sboru, tudíž jsem zvolil taktické přeskupení sil, upgrade slabého PzIB na PzIIIG a pomalý postup vpřed, podporovaný letectvem. K tomuto účelu jsem jediné volné místo a zbytek počáteční prestiže (300!!) jsem utratil za Stuku. Vzhledem k jedinému místu v armádě to byla nejlepší volba. Nepřítel však ustupoval s nejsilnějšími jednotkami a zanechával za sebou pár slabších jednotek, které zdržely můj postup a daly tak nepříteli čas vybudovat obranná postavení. Ta udělal v okolí Rouenu, co bylo o kousek dříve, než jsem je čekal, výhodnější se mi zdála až za Seinou. Navíc postavení s třemi kanony, z toho jeden 155mm, a třemi flaky byla tak dobře chráněná, že se jimi nedalo proniknout, obzvlášť po překvapivém výpadu do protiútoku Matildou a zničení PzIIIG. To byl rozhodující moment střetnutí. Ve směru Amiens - Beauvais - Paříž protivník zdržel postup taktickým obětováním prvosledových jednotek a kolem Paříže vybudoval velmi dobrou obranu z flaků, kanonů a protitankových zbraní, spolu se staženými Char1-bis. Tato obrana byla velmi silná a prakticky neproniknutelná. Ve směru Reims - Thierry - Montargis - Orleans byl postup průlomových jednotek poměrně hladký a pravděpodobně pro nepřítele nejnebezpečnější, i když po posledním tahu nepřítele bylo jasné, že vzhledem k materiální převaze by si mohl dovolit tento postup po čase zastavit.
Hodnocení vlastního velení:
Už před samotnou bitvou bylo jasné, že při dobrém velení je situace ve Francii za podmínek v misi prakticky neřešitelná, tudíž jsem se pokoušel provést obchvat a překvapit tak protivníka. Ve směrech očekávaného odporu jsem postupoval opatrně, ale jak vidno nedostatečně opatrně. Velmi mě zklamala neschopnost žádného z tanků účinně ničit tanky protivníka, které neměly problém se stáhnout k doplnění. Nejsem si vědom výraznější chyby ve velení, vzhledem k podmínkám, které jsem měl.
Charakteristika protihráče:
Lord Patrik je jednoznačně velmi zkušený velitel, který umí využívat terénu, schopností svých jednotek, momentu překvapení, i improvizace. Dokonale rozdělil svoje prostředky a vytvořil velmi dobrou obranu s využitím všech prostředků obrany s ohledem na možnosti protivníka. Myslím, že v obranných bojích bude k neporažení. :-))
Pozn.: Při nastavení hry na této úrovni je nepravděpodobné, že při souboji dvou srovnatelně kvalitních protihráčů se podaří zvítězit útočníkovi. Něco takového je snad možné v útočných akcích ke konci války za použití opravdu masové letecké převahy.
