Report z turnajové bitvy
informace, jak probíhal již odehraný zápas

Crusader (AGPG) - Sepp x Valsidal
dohráno 15.02.2007, vítězství Osy
Sepp - Osa

Průběh a konec bitvy:
Relativně malá bitva s na první pohled dost špatnou situací vojsk OSY. Můj první dojem byl umocněn ztrátou Fw a oslabením svých nejlepších tanků. Rozhodl jsem se nehrát hezky, ale účelně, což znamenalo zakoupení většího množství lehkých tanků PzIa. Jejich cena – 12 je absolutně neadekvátní, s výhledem 3 mohou klidně zastupovat i průzkumná vozidla, za jejichž cenu 60 mohu mít 5 PzIa, byť s menším dohledem. Nelze doufat v příliš velké úspěchy jednotlivých PzIa, ale v poušti má občas velký význam ztráta munice u soupeře. Prvním cílem bylo ztížit soupeři jeho úkol bráněním všech dostupných měst v blízkosti Tobruku. Obrana byla velmi aktivní, k čemuž přispívá neuvěřitelná mobilita PzIa. Bir Hacheim a El Adem vyzdobeny těmito vozítky. V mém druhém tahu ještě soupeř nedošel na kontakt Bardije, Solumu a Bir Hacheimu, což jsem považoval za velmi dobré. Začaly se mi množit trosky PzIa, které se po útoku na soupeře rozplynou. V mém třetím tahu jsem stále držel tato města, ale začal jsem s odsunem „kvalitních“ jednotek na západ – italské houfnice, PzIVd, ptk. Na jejich obranu během transportu jsem dokoupil mobilní flak. Ve čtvrtém tahu ztracena Bardija a El Adem. Jižním směrem jsem poslal jeden PzIa na záškodnickou výpravu. V šestém tahu překvapena HW pěchota v El Ademu, která po ztrátě munice musela ustoupit. Kvanta PzIa útočí a za nimi jsem připravil do boje jagery. V sedmém tahu mohutný protiútok u El Ademu, kde se již odmuničené britské jednotky příliš nebrání. Zničena též jedna britská houfnice. V osmém tahu polevuje můj protiútok na východ od El Ademu, ale cennější jednotky zachovány, některá města obsazena ptk. U Benghází soustředěna skupina sestávající z několika flaků, italské 105mm houfnice, PzIVd a pěchoty. Od severu přesouvány jednotky jagerů. Šest kol před koncem soupeř vzdal.

Hodnocení vlastního velení:
Vybral jsem dobrou taktiku a dodržoval ji. Zdržováním jsem docílil vítězství.

Charakteristika protihráče:
Podcenil pohyblivost PzIa, nepodařilo se mu jít rychle na kontakt měst, ztrácel dost jednotek po odmuničení, též si nezajistil kvalitní průzkum bojiště.

Valsidal - Spojenci

Průběh a konec bitvy:
Tak a je to tu. Po neúspěchu generála Wawella a jeho operace Battleaxe jsem byl povolán já, abych ukázal, že i Wehrmacht se dá porazit a že 8. armáda není placená jen za poražené Italy, znásilněné Arabské ženy a vypitou jemnou egyptskou whisky. Sil jsem dostal relativně dostatek, pancéřové formace byly na plných stavech a výzbroj byla vynikající. Taktéž pěší formace byly dobře vyzbrojeny a vycvičeny… jaký to nepoměr proti té chásce, proti které budou stát, v níž za něco stojí pár formací a zbytek je jen potrava pro děla. Onoho rána se rozdunělo dělostřelectvo a tanky vyjely kupředu rychle prorážející zoufalou obranu nepřítele. Churchill už přijímal v Londýně se skleničkou brandy gratulace k vítězství v Africe… když tu nepřítel nasadil nejobávanější Wunderwaffe: Po špatných zkušenostech z Evropy byly tančíky Panzerkampfwagen I vyřazeny z výzbroje a uloženy většinou do skladů. A tak když generál Sepp požadoval tisíc tanků pro své Africké tažení bylo mu s úsměvem vyhověno a vysláno tisíc těchto kusů šrotu. Zdánlivě bezcenných, avšak zkušený harcovník Sepp objevil jak je využít ku vítězství – jakoby z ničeho se náhle z měst začala vynořovat plně mechanizovaná pěchota! Do každého tanku posadil dva panáky – ať už Němce, Italy či domorodce (jistý seržant od 7. tankové dokonce tvrdil, že v jednom zahlédl dokonce i cvičeného šimpanze z Tripoliského cirkusu) a vyslal je vstříc britským tankům. Britští tankisté se jen zachechtali a začali tančíky rozmetávat ve velkém… ovšem jedna vlna byla zničena a přijela druhá. Najednou se začalo nedostávat střelivo a Britové začali panikařit. Občas se stalo i to, že příliš blízký výbuch nepřátelského tanku poškodil poblíž se vyskytující britský. Nastala frontová krize – muniční sklady se vyprázdnily a tanky zůstaly stát bezmocné v poušti. Netrvalo dlouho a stovky plecháčů se převalily přes britské pozice u Sidi Rezegh a už nebylo o co hrát - prostě došly náboje a ani rychlá improvizace s množstvím Atg kanonů neuspěla.

Hodnocení vlastního velení:
Není co hodnotit, tohle prostě uhrát nešlo. Možná kdybych neztratil první tah kontakt se Sollumem, tak by se mi nevytvořila v zádech druhá fronta a nějak by se to ošéfovalo, ale takhle prostě došly náboje a bylo po srandě.

Charakteristika protihráče:
Všechna čest, čekal jsem hodně, ale tohle ne. Trochu mne ale mrzí že od protihráče takového formátu, jakým Sepp jistě je, jsem se nedočkal krásného taktického souboje, ale pouhých vln tančíků za dvanáct bodíků…