Průběh a konec bitvy:
Vrchní velení před začátkem bitvy vytyčilo následující plán: Hlavní strategickou ideou budou výsadky parašutistů, kteří dobyjí města Neapolis, Melambes, Sfakia a Palaiokhora, jež budou nástupištěm pro nákup PzJaegrů a další jednotky působící na ostrově. Námořní výsadek bude až druhotný, přičemž těžiště námořních operací se soustředí na získání převahy na moři, což dovolí omezenou podporu proti heřxům při pobřeží. Pro získání námořní převahy budou předhozeny některé kvalitnější jednotky v transportu a nakoupen protilodní strategický bombardér. Po seskoku parašutistů, kteří záhy dobyli plánem stanovená města, začala produkce PzJaegrů. Hladký průběh výsadků byl způsoben taktikou soupeře, který se soustředil na bránění měst Maleme, Canea a Suda s pravděpodobným cílem znemožnit namořní výsadek. Mírně opevněn byl Heraklion. V probíhající námořní bitvě jsem postupně získal převahu s tím, že mi zbyly cca 3 torpédoborce za cenu potopeného veškerého dělostřelectva, něco pěchot a vážně poškozeného tanku PzIIIH. Bohužel v důsledku zmatků na velitelství se část jednotek vylodila na poloostrově severozápadně od Maleme. Soupeř vytušil šanci a zahájil hromadný útok Matild (verzí I a II), který odnesl PzIVD a měl za následek celkovou stagnaci na této části bojiště. V té době bylo totiž veškeré strategické a taktické letectvo odveleno na doplnění nad letiště u města Retimo a nasledně nad Heraklion. Tam jsem dost neš ťastně provedl nákup PzJaegrů u Neapolis, jenže tam mi byly k ničemu, protože cestu blokovala posádka Heraklionu. Po příletu letectva dokázalo město vzdorovat 2 tahy. To už mě tlačil čas nebo ť pevnost Maleme-Canea-Suda (s využitím pohoří na jihu) stabilizovala obranu a vypadalo to, že to nestihnu. Asi 4 tahy před koncem začal poslední útok. Slabé jednotky byly v první vlně obětovány a spolu s náletem str. bombardérů učinily nepřátelské dělostřelectvo neefektivním v důsledku nedostatku munice. Po tomto manévru již nemohla obrana dlouho vydržet. Pod náporem hord PzJaegrů se nepřátelské jednotky kvůli nahloučení na malém prostoru houfně vzdávaly. V posledním tahu zůstalo pouze město Caena s téměř odmuničenými ženisty (kvůli útokům torpédoborců). Nad město jsem pověsil paragány a směřoval tam s dalšími v namořním transportu. Namořní transport jsem ale raději v přeposledním tahu vyložil na poloostrově severozapadně od města, abych soupeři zmenšil manévrovací prostor. Poslední tah ženisti bez munice nevydrželi dva útoky torpédoborců, dvounásobné ostřelování z děla a dva nálety Stukou, tudíž do města seskočili parašutisti.
Hodnocení vlastního velení:
Vzhledem k náročnosti mapy za Osu hodnotím své velení průměrnou známkou 3. Udělal jsem zasadní chybu při vyloďování, kdy mě nepřátelský útok zcela zaskočil a rozdělil síly. To byla naprosto kriticka chyba. Dále jsem učinil drobnou chybku, kdy mi soupeř téměř sestřelil Stuku, což bylo maximum, co Briti mohou v této bitvě s letectvem udělat. Domnívám se ovšem, že celková koncepce s důrazem na dokoupení jednotky na ostrově v součinnosti s přeživšími námořními silami byla správná.
Charakteristika protihráče:
Zdá se, že generál Valsidal nepostřehl můj zaměr získat námořní převahu za cenu oběti některých jednotek v námořním transportu. Obrana Heraklionu byla dobrá. Proč ale nebyla podobná obrana u Retima? Kdybych nedržel žadné letiště na ostrově, rozhodně by to moje operace ztížilo. Pokud bych si v jeho situaci měl vybrat, raději bych držel Retimu než Heraklion, protože pro Němce je výhodnější držet letiště v centru než na východě. Idea protiútoku na vyloďovací síly byla dobrá. Provedení ovšem polovičaté. Kdyby soupeř jednal s větší rasancí, mohl mě, podle mého názoru, zahnat do moře. V takovém případě by se snad neocitl v obklíčení. Přesto však general Valsidal zaslouží ocenění za houževnatost, se kterou vedl závěrečnou obranu. Přesila PzJaegrů však byla příliš drtivá...
