Průběh a konec bitvy:
Protože jsem přijal místo velitele jako náhradník, nebyl čas si tuhle bitvu vyzkoušet jinak, než urychleně proti počítači a vrhnout se do bojů. Na druhou stranu, můj soupeř je absolutním nováčkem a tedy měla být výhoda stále na mé straně. Celou bitvu sem zahájil tradičním postupem po pobřeží. Vyřídil sem nepřátelský torpédoborec a starost o zbytek loďstva přenechal letadlům a ponorce. Počítal sem totiž s tím, že můj soupeř rezignuje na boj na pobřeží. A on to neudělal. Proto sem se na pořeží zdržel poměrně dlouho na druhou stranu soupeř zde použil síly, které mu jinde chyběly a jejich trosky raději následně ustoupily za řeku směrem k Ammanu, kde mne přestaly zajímat. Po vyčištění pobřeží jsem se posunul k Damašku, na jehož obranu už soupeř neměl příliš sil a proto dlouho neodolávala. Souběžně s operacemi na pobřeží jsem rozjel operaci k výsadku v oblasti Perského zálivu. Po střetnutí s přisunutými leteckými svazy spojenců, které jsem postupně téměř vyhladil, jsem přisunul na podporu výsadkářů obě 110, které měly najít vhodné nechráněné město a spolu s nimi letěl i Fw 190, což se ukázalo jako správné, protože sem na letišti v předpolí Bagdádu zlikvidoval pošramocený Spitfire a Moskito. Poslední letoun Spitfire si pak soupeř schovával pod ochranou flaku u Ammanu. Sázka soupeře na pobřeží zajistila , že výsadkáři bez problémů obsadili Aj Najaf i s letištěm, kde sem následně nakoupil množství Pz I k obsazení okolních také nechráněných měst, a vytvořil skupinu Panzerjaegeru s podporou 2 houfnic, která se vydala k Bagdádu. Tomuto tlaku soupeř nemohl odolávat, i když sem ho už vedl s vidinou brzkého vítězství a neopatrně. Blížící se konec se soupeř pokusil odvrátit diverzním útokem na výchozí tábory Osy, do kterého se zapojil i Stuart a Daimler a poslední Spitfire, ale protože jeho jednotky dorážely postupně, s letectvem a nakoupenými Panzerjaegery sem bez větších problémů tento pokus zpacifikoval. Další diverzí obsadil i nechráněnou Haifu, neboť sem si byl vítězstvím už příliš jistý. K obsazení Annahu postačily dva strategické bombardéry a dvě pěchoty s průzkumákem a následně jsem vstoupil i na klíčové políčko v Bagdádu.
Hodnocení vlastního velení:
Podal jsem svůj standardní výkon, který se nevyvaroval chyb. Opět se ukázalo, že návyky z tréninku s počítačem spíše škodí než pomáhají. Tak sem přišel třeba o Fw 190, který operoval během prvních kol za frontou u Damašku, protože počítač vždy přisunoval letadla na letiště k Ammánu.
Charakteristika protihráče:
Bylo vidět, že hraji s nováčkem. I přes mé upozornění odmítal například sahat k rozpouštění jednotek, což mne u obklíčených letadel jen těšilo. Zbytečně budoval obranu u Karraku či Ammanu, které mne nezajímala a chyběla mu pak jinde. Jinak je však zdatným soupeřem a věřím, že jeho pokrok ve velení bude mnohem rychlejší než u mne.
