Průběh a konec bitvy:
V úvodu se v mém případě již tradičně rozjížděla trošičku pomaleji, zato ale bez výrazných ztrát. Rusové se soustřeďovali směrem k Leningradu, dle očekávání v obraně nakupili flaky a dělostřelectvo. Jako jednotky jsem dokupoval houfnice sig, k týlovým houfnicím jsem pak dokoupil transporty a vytvořil si tak u Leningradu převahu v hlavních. Rusové velice zkušeně bránili a ustupovali. K zajištění celého úspěchu bylo nutné obětovat letectvo (1 stuka zničena, 1 těžce poškozena), neboť nepřítel asi jednou či dvakrát nechal část krycích flaků v dostřelu mých děl, já je odstřelil, pak jsem houfnice ničil ze vzduchu, ale stále byly moje bombardéry v dosahu 2 polí od flaků. Dále asi 5 kol před koncem došla jejich dělům munice, a tak byla zničena tanky. Navíc se vyplatilo občas dát sigy i na dostřel ruských děl, neboť soupeř neměl kam ustupovat a sigy v následujícím kole ruské houfnice rozstříleli. Z dalších jednotek jsem nakupoval ještě tanky (Pz IIIh) a panzerjagery. Těsně před koncem se nepřítel pokusil o dvě diverze. První z Novgorodu na Lugu, naštěstí jsem ji zachytil hned při přechodu řeky Volchov a druhá na Pskov, ale nevycvičená ruská pěchota neměla mnoho šancí proti 2* německým. Pro vývoj celé bitvy bylo velice významné to, že Hobart neznal "hartmannovu fintu" s doplňováním munice.
Hodnocení vlastního velení:
Se svým velením jsem spokojen, snad jsem měl možná jen na počátku postupovat o něco odvážněji.
Charakteristika protihráče:
Hrál velice dobře, jen v závěru možná zbytečně několikrát nechal v mém dosahu flaky, po jejichž odstřelu nebyly houfnice dostatečně kryté. Nejvíce asi doplatil na to, že neznal hartmannovu fintu s doplňováním munice.
