Průběh a konec bitvy:
Byl jsem rád, že když už jsem měl hrát v těžké bitvě Sealion, že je to alespoň bitva Sealion plus, kde německé invazi do Británie pomáhá italské loďstvo. Po přečtení reportů z prvníhoo turnaje, kdy byly ve dvou bitvách v pár tazích vojska Osy rozsekána už na plážích nebo dokonce bristkým námořnictvem ještě na moři, jsem si řekl, že s pomocí italského loďstva si v této bitvě alespoň trochu zahraju. S vítězstvím jsem nepočítal, nicméně jsem byl odhodlán podat slušný výkon a nenechat se zahnat do moře. Strategický plán byl jsem sestavil podle podmínek v bitvě. Cílem Osy je dobýt všechna klíčová města, největší problém je však dosáhnout těch nejvzdálenějších z nich, Birminghamu a Norwiche. U Birminghamu je situace ještě o to komplikovanější, že se nachází mimo dosah palby bitevních lodí. U Norwiche tu možnost podpory bitevních lodí je, i když díky jeho vzdálenosti až v závěru bitvy a za předpokladu, že námořnictvo Osy ovládne moře v této části mapy. Založil jsem tedy plán na tom, že mám-li se alespoň pokusit zvítězit, musím zabránit tomu, aby moje vyčerpaná vojska na konci bitvy dorazila k silně opevněnému Birmingamu, který nebudou schopna dobýt. Dosáhnout toho jsem chtěl klamavým postupem, kdy jsem chtěl soupeře utvrzovat v doměnce, že na opevňování severních měst je dost času a že je slušná naděje ubránit se i na jihu a investovat tak i do obrany na jihu. Tento postup spočíval na začátku v soustředění všech dostupných leteckých i námořních sil na nepřátelské loďstvo a v co nejkratším čase mu způsobit rozhodující ztráty. Trosky soupeřova loďstva dorazí jednotky nevyužitelné a pro podporu pozemních bojů - ponorky, topédoborce a torpédovky. Bitevní lodě pak co nejdříve odvelet k dělostřelecké podpoře na zemi, kde se mezitím opatrně vylodí mé jednotky a vyčistí menší izolované ohniska odporu v okolí Londýna. Pak na obklíčení Londýna soustředit jen takové množství jednotek, které posádku Londýna izolují. Ne však natolik silné, aby ho byly schopné ho samy dobýt, takové vázání pozemních sil v jedné části mapy vzdálené od posledních měst jsem si nemohl dovolit. Část armády tak zanechá Londýn nedobytý a okamžitě se začne přesunovat tajně mimo dohled nepřítele k Birmingamu a oddělí předvoj na dobytí Britstolu, kde jsem nepředpokládal silnější nepřátelské uskupení, protože jeho poloha je nevhodná k obraně. Zároveň využít čtyři výsadkové divize k rozáhlé diverzní akci, která přinese prestiž, možnost nákupu a útoku z jiných než hlavního směru a bude omezen výhled nepřítele, což do jeho řad přinese nejistotu a zamaskuje přesuny německých armád. Pokud by plán vyšel, tak v závěru bitvy by měla být likvidována již jen izolovaná centra odporu v Norwichi a Londýně, kde budou útoky mít maximální dělostřeleckou podporu připlutých bitevních lodí, a Birminghamu. Otázkou bylo, jestli se to dá stihnout dobýt před vypršením časového limitu. No a to se nakonec povedlo 2 tahy před koncem. Hned v prvním tahu bylo napadeno Italským loďstvem a Ju 88 uskupení Royal Navy. Mimo poškození některých těžkých lodí bylo připraveno o oba torpédoborce, čímž bylo vydáno na milost připlouvajícím ponorkám. Bitevní lodě podnikly v dalším kole ještě jeden útok a pak se přesouvaly k Londýnu. Likvidaci jižního uskupení pak dokončily torpédovky a ponorky, které nakonec se svvým dohledem 3 objevily i diverze. Jedna bitevní loď dlouho unikala, ale nakonec podlehla, a tak byly rozpuštěny jednotky menších plavidel, které pozbyly na významu. Severní skupina lodí britského námořnictva nebyla vystavena tak velkému útoku, a tak odolávala déle. Nakonec z ní zbyla jedna bitevní loď, která ustoupila na sever a ze které neustálými útoky vysál strategický bombardér palivo i munici. Ve čtvrtém tahu jsem dokoupi ldva Bf 110, které se velmi dobře se svým dohledem 5 užily v průzkumu. Díky nim jsem rychle přišel na to, že soupeř stáhl posádky téměř všech nestrategických měst k těm strategickým, a tak byla cesta k diverzím a přesunům volná. Část armády postoupila bez většího odporu k Birminghamu z jihu a tlak ze severu zajistily jednotky nakoupené do měst obsazených diverzemi. Bristol byl dobyt úsměvným způsobem, poslal jsem sem jen dvě houfnice. Ty rozstřílely ze vzálenosti, odkud nebyly viděny, pěchotu ve městě a pak během několika kol najížděly autama na zbylé nemobilní flaky. Ať flak ustoupil tam nebo tam, v dalším kole to schytal od houfnice, která vystřelila a zase na něj najela na dotyk autem. Zároveň byl udržován dotyk s Bristolem, který nebyl záměrně obsazen. Střídaly se tu totiž dva strategické bombardéry v kobercovém bombardování a každé kolo tak braly soupeři prestiž. V pokročilém stádiu bitvy se u ústí Temže shromáždilo neskutečné uskupení bitevních lodí, jež pomohly zdolat obranu Londýna, která byla posilována zejména tanky Matilda I. Lodě zlikvidovaly flaky a houfnice, Stuky a strategické bombardéry pak mohly útočit na nechráněné cíle. Nad Londýnem byla také vybojována letecká bitva. Menší část loďstva také zasahovala při dobývání Norwiche, kde byla obrana podstatně slabší než u Birminghamu, ale sám jsem tu také měl málo jednotek. Prakticky se sestávaly z jednotek dokoupených a pak tří jednotek, které jsem v Cantebury a Cathamu opětovně nalodil, překonal s nimi Temžský záliv a vylodil je na jeho severní straně. Nakonec se však nejdéle udržela právě obrana Norwiche. Nepřítel totiž v posledních tazích soustředil veškerý nákup Matild I právě sem. I zřejmě proto, že dobytí Birminghamu a Londýna se blížilo ke konci a nákup byl už v těchto městech blokován nebo nebyl vhodný prostor. Ale i tak byl opět za mohutné dělostřelecké palby zdolán odpor i v posledním strategickém městě a bitva skončila vítězstvím invazních vojsk.
Hodnocení vlastního velení:
Vydělal jsem spoustu prestiže, která mi dovolila v krizových situacích rozpouštět relativně velký počet jednotek na přeexponovaných úsecích a dokupovat je čerstvé do místa potřeby. K jejímu vydělávání jsem použil nový způsob - nasazením PzIA za 12 prestiže v týlu nepřítele. Nejdřív výsadkáři obsadili město a pak byl okolo nich nakoupen kordón PzIA, které se rozjely do všech směrů obsazovat nepřátelská města. Jakmile už v dosahu daného PzI nebylo co obsazovat nebo to bylo daleko, okamžitě byly rozpuštěny a nakoupeny do dalšího města, které mezitím obsadil jiný výsadek. Přestože většinou takto nakoupený PzIA do svého rozpuštění obvykle obsadil jen jedno město a zvyšovaly se tak náklady, pořád to bylo 40 bodů prestiže za nákup PzIA za 12 bodů. Důležitější byla rychlost přísunu prestiže, která při obratu 100 bodů prestiže házela dalších 100 bodů zisku každé kolo, což pro mě bitvu dost pozitivně ovlivnilo a dovolilo ji ukončit s obsazenými všemi městy. Chybu jsem udělal hned v prvním tahu, kdy jsem dal ponorku na dohled pěchoty na pobřeží a kterou by jinak soupeř hned tak neobjevil a nezaútočil na ní. Také jsem dost riskoval s nasazením Bf 109 v prostoru, odkud už nemohly doletět domů na vlastní letiště. V jednom případě se mi povedlo v Exeteru obsadit letiště právě ve chvíli, kdy k němu doletěl jeden Mezek vyčerpáním veškerých pohonných hmot, v jiných případech i některá letadla popadala, ale to už bylo naštěstí po vybudování nadvlády ve vzduchu. Jiné chybičky už nijak výrazně průběh bitvy neovlivnily.
Charakteristika protihráče:
Jelikož to byla jeho první turnajová bitva, podal uspokojivý výkon. Podle mě i zkušenější hráč by se nachal zlákat pomalým postupem u Londýna k posílení jeho obrany (i když ji stavěl dobře) nákupem na úkor zdánlivě dosud neohroženého Birminghamu. U Londýna však takto nakoupené jednotky na rozdíl od Birminghamu čekala dřív nebo později palba bitevních lodí. Kladně hodnotím to, že se pokusil o diverze, i když neuspěly. Nováčkovská nezkušenost byla vidět, když jsem mu obklíčil bombardér nebo letecký transport dvěma letadly, stíhačkou a bombardérem. Když už jednotku nerozpustil, čímž by mě připravil o prestiž za jistý sestřel, mohl se alespoň o jeden hex odpoutat od stíhačky a ne od bombaréru, protože tahle stíhačka zaútočila a mohla letět po útoku tam, kam jsem chtěl. Také jsem mohl ztrostkotat se svou ekonomickou dojnicí, kdyby mi alespoň do některých měst postavil do cesty ATG, to by mé PzIA zastavilo a také by nabízelo možnost rozvinout zpětné obsazování oblastí, kde jsem již rozpustil jednotky, o což se soupeř nepokusil. Ale nutno dodat, že neměl prostředky na průzkum, a tak nemohl vědět, že jsou místa, kde je spousta prázdných měst s německou vlajkou a nikde žádná moje německá jednotka. Tato bitva byla pro Gambrinuse sbírání zkušeností pro další bitvy, ve kterých nám to jistě natře.
