Průběh a konec bitvy:
Je to tady, má první turnajová bitva pravě začala. Od velení jsem dostal rozkaz nahradit vrchního velitele H.G. odcházejícího do zálohy, což byla nesmírná čest, ale také zodpovědnost. Navíc proti mě stál jeden z nejlepších a nejzkušenější generálů: g.p.m. Sepp. K bitvě bych ještě poznamenal, že ji považuji za jednu z nejzajímavějších, protože generál Osy má nezvykle velké možnosti při plánování úderu a celkové strategie. Bitva započala náletem Luftwaffe (strategického i taktického letectva) na Brity bráněný ostrov Kréta s cílem oslabit obranu. Němečtí Fallschirmjägeři seskočili u Sfakie, Kastelli, Palaikhory, Melambes, Neapolis a Retima, které bylo označeno jako prvořadý cil vzhledem ke strategické poloze a přítomnosti letiště. Bohužel prvním zklamáním byl vítr, který odnesl padáky výsadkářů dál od města a umožnil tak jeho posílení, což byl jeden z klíčových okamžiků. I přes velkou podporu Luftwafe totiž město nedokazali dobít a spíše se statečně drželi proti spojenecké přesile a znepříjemňovali jí život. Stejně bohužel dopadli výsadky u Palaikhory, Sfakie, Kastelli a Neapolis. V naposledy zmiňovaném případě byl výsledek nepříjemnější o to, že se bránícím ženistům v rozhodující chvíli dvakrát povedla tvrdá obrana a tím zpečetili osud paragánů. V námořní bitvě se mi během několika kol podařilo vytvořit převahu ke které přispěla nová letka strategických bombardérů vybavená torpédy. Avšak výsadky byly zbrklé, roztříštěné a předem odsouzené k nezdaru. Ty uspěšnejší jednotky se vylodili až před Retimem a podpořili ofenzivu od Melambes, které se stalo jedinou základnou wermachtu na ostrově a odkud se valily smečky PgJageru. Bohužel byla bitva již v polovině rozhodnutá a třetí říši nezbýval ani čas ani zdroje na ovládnutí celého ostrova. Náplastí snad mohlo být pouze dobytí Alexandrie. Retimo bylo dobyto 28.května Spojenecké letectvo se podílelo na vyřazení paragánů (na zemi) a na zničení silného PzIV na poloostrově nad Maleme a bylo zničeno za cenu boje nad flaky, což vedlo k devastaci stíhacího letectva a strategických bombardérů. V závěrečných kolech jsem věděl, že vítězsví je již daleko, ale podařilo se mi aspoň dobýt Sudu, Sfakii a přiblížit se na dostřel k Heraklionu.
Hodnocení vlastního velení:
Z popisu bitvy je zřejmé, že se zde příliš vychvalovat nemohu. Za nejtragičtější bych označil svůj námořní výsadek - nebyl vubec promyšlený a neprávem mu byla přisouzena druhořadá role, a do bojů v podstatě téměř nezasáhl - maximálně zdržoval některé nepřátelské jednotky. Další chybu vidím v neschopnosti ničit obranu budouvanou člověkem - to pramení zejména z mojí nezkušenosti. Například v této bitvě jsem se poprvé učil používat strategické bombardéry k trvalému rozprášení jednotky - dříve jsem o této schopnosti vůbec nevěděl. Jako poměrně dobré bych označil velení vzdušných a výsadkovych operací. Myslím, že analýza postavení před bitvou byla správná a výsadky dobře rozvrženy. Celkově je v bitvě docela málo času a tak je za osu potřeba riskovat, obzvláště pokud máte tak zkušeného protivníka u kterého nelze spoléhat na to, že udělá chybu. Bohužel klíčový výsadek u Retima a Neapolis nevyšel a tím jsem hodně ztratil. Důsledkem bylo, že jsem se pouštěl do ještě odvážnějších akcí, abych ještě udržel šanci na vítězství. To již však byly jen marné pokusy. Do budoucna by to chtělo také zlepšit odhad situace. Měl jsem pořád pocit, že mám málo času a musím spěchat. Možná, že pokud bych byl opatrnější mohl jsem dojít dále (otázkou zůstává zda k vítězství). Co se týče taktiky, ta snad docela ušla, avšak nevyvaroval jsem se chyb jako třeba poslat pěchotu do dostřelu houfnice, která by se jinak nudila, ci zapomenout znicit torpédoborec, který se pak zakousl do konvoje. Celkově bych své velení označil za průměrné.
Charakteristika protihráče:
Musím s lítostí přiznat, že g.p.m. Sepp opět ukázal své kvality a dokázal, že si svou hodnost a velení modrým zaslouží. Ať pátrám pamětí sebevíc, nemůžu nalézt žádnou zřejmou chybu, kterou bych mu mohl vytknout. Na začátek nakoupil velké množsví PLO a já nemohl nikde beztrestně využít leteckou převahu. Nenechal mi žádné město, kde bych mohl začít s produkcí PzJagerů - přesně to, čeho jsem se obával. Většinu výsadků zničil nebo zahnal do moře pomocí dělostřelecké převahy kryté dvojicemi PLO a pomalým postupem. Ani ve chvíli kdy jsem měl iniciativu mě nepřestával přinejmenším otravovat a znovu napadat dobité cile, nic jsem nedostal zadarmo. Příkladem budiž Melambes, které snad čtyřikrát změnilo vlastníka. Mezi Sudou a Maleme vytvořil opevněné centrum se třemi divizemi 6" houfnic, čtyřmi PLO a záplavou pěchot, ATG a Matild I, na které jsem byl krátký. Nerozumím jen tomu, proč často nechával volná strategická města v západní časti ostrova. Do Sudy se mi dokonce podařilo vplout. Po prvním tahu bych také nenechal možnost seskočit k Retimu (což se bohužel nepovedlo) - mohl jsem tak získat hodně rychle toto důležité město. Na zdejší dělo a flak se snesla má letadla a výrazně je poškodila. Vysledek však mluví jednoznačně, skládám Seppovi poctu, děkuji a za hru a budu se těšit na další střetnutí.
