Report z turnajového zápasu
informace, jak probíhal již odehraný zápas

Singapur 45 (PacAGPG 2) - mjm169 (Osa) x Viiichor (Spojenci)
dohráno 20.07.2013, vítězství Spojenců
mjm169 - Osa

Průběh a konec bitvy:
Po zhlédnutí mapy a možností, jsem se rozhodl pro souvislou obranu napříč poloostrovem. Počáteční postavení mělo být vystavěno na řekách Perak a Ketantan. Další postup, resp. ústup měl reagovat na snahu protivníka projít skrz s tím, že celistvost a přelévání sil mezi úseky je základ... Protivník tak velmi rychle získal první pozice na severu, včetně obou ostrovních pozic (Phuket, George Town). První komplikace obránců nastaly u Kota Baharu, kde protivník celkem rychle dorazil do potřebných pozic a úspěšně udeřil čelně proti této osadě. Já jsem se pokusil (celkem naivně) hasit tuto situaci nasazením stíhače. Bohužel tento předem marný pokus dopadl, jak musel, což jsem nakonec "vylepšil" další várkou slabomyslnosti a poslal tam další stíhačky! Nakonec pod tíhou takovýchto nevynucených chyb, jsem se rozhodl, že tam pošlu i zbylé stíhače, abych vyprovokoval letecký střet na SV (nad Kota Baharu). Od toho jsem si sliboval uvolnění vzdušného prostoru nad Malackým průlivem, kde vyčkávaly bombardéry, které měly napomoci ponorkám (zničením spojeneckých torpédoborců). Bohužel ani zde se nedařilo, jak bych čekal, a torpédoborce mě stály příliš - ponorky utrpěly také vážná poškození a k mé smůle nečinilo spojeneckým bombardérům žádný problém, je poškozovat (na rozdíl od opačně hraného gardu). Tímto jsem přišel o veškeré letectvo a navíc se otevřel můj bok v jihovýchodní části Malackého průlivu... Nyní jsem byl nucen pozměnit plány a s pomocí rezerv vytvořit obrovskou obranou kapsu okolo Kuantanu, která měla zadržet co nejdéle nepřítele na severu (daleko od Singapuru). Pak následovalo mnoho pokusů nepřítele moje jednotky prorazit a rozdrtit "kapsu". Já jsem se pokoušel, mu v tom časným ústupem a přeskupením zabránit, byť několikrát uspěl a já musel úsek u východního pobřeží znovu poslepit... Od cca 20 tahu, kdy se začala kapsa povážlivě zužovat a první nepřátelské jednotky spolu s lodním dělostřelectvem začaly chystat poslední dějství u bran Singapuru, jsem začal střádat prestiž na těžší jednotky pro Singapur - v průběhu dalších bojů jsem se dopracoval na cca 600 prestiže, takže by z čeho vařit, když i tady začalo přituhovat. Bohužel nepřítel mi nedal nejmenší šanci, napravit své chyby, a tak jsem se musel smířit s tím, že i zde na bod nedosáhnu...

Hodnocení vlastního velení:
Pomalu to začíná být ohraný song - chyby, chyby, chyby, bohužel nevynucené:/ Zkratové jednání v jednom, max. dvou tazích utopí veškerou snahu zbylých 30 kol. Chce-li někdo uspět, musí být "políben" nebo připraven. Kdo nemá ani jedno, nemůže čekat v takové kvalitní konkurenci nic jiného než porážku.

Charakteristika protihráče:
Jak jsem již ohodnotil v druhém reportu, hraje výtečně. Zjevně dobře připraven, prost závažnějších chyb - popravdě i na ty drobné bych marně vzpomínal. Výtečný hráč z řad "divokých rudochů" :D ...gratz a díky;)

Viiichor - Spojenci

Průběh a konec bitvy:
Bitka bola v prvých kolách ako obrátené garde druhej našej bitky, rýchly postup a stopka na línii riek. Nič som nenechal na náhode v George Towne a pripravoval som sa využiť správnu príležitosť na elimináciu súperovho letectva. Nakoľko som nemal dosť letectva na útočné aktivity, krytie loďstva aj bezduché poletovanie, bolo treba vyčistiť oblohu čo najskôr, ale bez rizika, že by som spravil nejakú zbytočnú chybu už na začiatku. Súperových letcov som načal nad Kota Baharu čo som spojil s šancov ktorá sa mi ponúkla keď súper možno nechtiac zle "zarotoval" jednotky v obrane, dopredu vysunul slabé antitank delo, čím mi ponúkol hex za riekou Ketantan a mňa nebolo treba dvakrát núkať. Na začiatku som svoje rady posilnil o delostrelectvo, čo teraz začalo hrať svoju rolu. V "proti-bitke" som pochopil, že môj geniálny nápad na obchvat cez hory dostal aj súper, takže od turistickej výpravy cez kopce som upustil. Cez rieku som sa prehupol aj na juhu, kde po námornom strete ostala sila loďstva zachovaná a delostreľbou do mora som pre výsadok vyčistil okolie Kuala Lumpuru. V tomto bode môj postup predčil plány a nastal typický prípad choroby z víťazstva (v tomto prípade ešte len jeho náznaku) a to že som naraz nevedel ako ďalej a postupoval som pomaly. Jednotky v trojuholníku Kuala Terengganu, Kuantan a Ipoh som síce obkľúčil, ale Montgomeryovské "odrolovávanie" delostreľbou sa dialo veľmi pomaly. Súper ustupoval, preskupoval a množstvom flakov spravil moju prevahu v letectve zbytočnou. Obkľúčenie bolo navyše tak rozsiahle, že aby som udržal súpera vnútri, nemohol som uvoľniť jednotky k postupu na juh k Singapuru a tak sa tam presunulo len loďstvo a začalo búrať pobrežnú obranu. Letectvo si zas neškrtlo kvôli ďalekonosným flakom. Zhodil som síce neďaleko paragánov, ale tí len z úctivej vzdialenosti pozorovali manévre pobrežného delostrelectva. Nakoniec sa situácia v strede začala riešiť a ak by horská pevnosť vydržala ešte kolo či dve, bol by so mnou asi koniec. Začal závod k moru, rýchly presun delostrelectva a ťažkej techniky, pokus od "odmuničenie" pobrežných diel, ktoré ani neviem ako znovu nabili a keď mi začalo byť za klávesnicou ozaj horúco, podaril sa kolo pred koncom prielom do mesta Singapur, nad ktorým zaviala vlajka už nie tak moc hrdého albiónu.

Hodnocení vlastního velení:
Cieľ sa podarilo splniť, to je plus. Aj postup na začiaku pri prechode riek bol dobrý - až prekvapujúci. Loďstvo som uchránil, letectvo zbytočne neobetoval. Ale to je asi všetko. Chýbala mi vôľa trochu letectvom zariskovať vo fáze keď už som mal prevahu a tak postup pri obkľučovaní súpera v strede mapy bol dosť zúfalý. Letectvo som sa bál použiť a skôr som robil prieskum a na juhu som si dosť zavaril, keď rátam, že rozbeh bol viac ako slušný. Spokojnosť s výsledkom by bola, s priebehom už menej, ale kto je dokonalý....

Charakteristika protihráče:
Bránil dobre a kvality ukázal najmä v kritických situáciách. Odolával aj v situácii, ktorú by som ja považoval za prehratú. Jeho obranu narušila strata letectva, ktoré aj keby bolo len schované v rohu mapy by mi viac zväzovalo ruky a keď sa so mnou pustil do boja, hoci asi nie z vlastnej vôle ale vinou toho, ako sa boj vyvŕbil. V tejto bitke som si nevšimol žiadnu chybu, ktorá by stála za zmienku, všetko čo rozhodovalo priniesol boj. Možno mi chýbal pokus o nejakú záludnejšiu diverznú akciu... Ale všetká česť a ďakujem za obe bitky...