Report z turnajového zápasu
informace, jak probíhal již odehraný zápas

Kwajalein (PacPG 1) - Raduz (Osa) x Heki (Spojenci)
dohráno 27.09.2013, vítězství Osy
Raduz - Osa

Průběh a konec bitvy:
Po prozkoumání mapy mi přijde, že jediná funkční taktika by měla být zdržovací, překážecí a spoléha na ubránění Mola Nob (49-15), čemuž jsem veškerou svoji strategii a taktiku podřídil. Z duvodu zdržovacích jsem ani nerozpuštěl bunkry na pobřeží a nechával nepřítele, at si s nimi poradí, i když to pro něj znamenalo pravidelný přísun prestiže. Cenrální molo jsem ani nebrálnil a naopak se snažil jednotky z vnitrození spojit v jednu armádu s pravidelnými nákupy levných jednotek v Molu Nob, což se podařilo. Bohužel nepřítel nebyl hloupý a brzy pochopil o co mi jde, takže na útok po souši chyte rezignoval, nakoupil paragány a mně bylo jasné, že ted to bude pouze o štěstí. To se v posledním kole, kdy mu výsadek vzal dvakrát vítr (neskutečné!), přiklonilo ke mně a já utrpěl vítězství jako ČSSD v letošních volbách

Hodnocení vlastního velení:
Zmatené, splašené, vše vsazeno na jednu kartu - to že to vyšlo není mým velením, ale obrovskou smůlou Hekiho. Místo pár nejlevnějších jednotek, jsem měl koupit do města něco s větší výdrží proti bombardování.

Charakteristika protihráče:
Hrál agresivně, chytře, precizně a právě ta jeho preciznost jej stála jasnou výhru. Kdyby zničil jen osádku města, výsadkáři by se do něj trefit museli..

Heki - Spojenci

Průběh a konec bitvy:
Doporučuju nejdřív číst můj report za Japonce, tam se vyjadřuji k aspektům mapy. Na začátku bylo třeba rozstřílet pár bunkrů, což nebyl problém, akorát na samotném jihu se jeden můj výkonný AT příliš zdržel bojem s nedůležitými bunkry a pak chyběl tam, kde by byl užitečnější. Hned v prvních kolech se rozhodla letecká bitva. Vyrazil jsem na útok a neměl zcela chráněné bombardéry. Japonský protiútok mi pak dokázal 2 zničit. Vypadalo to jako moje velká chyba, ale po zkušenosti s paralelní mapou jsem za to pak byl rád, protože jsem přilákal všechna Japonská letadla a během následujících kol je zničil včetně Betty. Takže za cenu dvou bombardérů jsem se stal neomezeným pánem vzdušného prostoru, a to, že jsem se pak nemusel dál starat o vzdušné krytí hodně pomohlo. Ztráta letadel nebyla tak hrozná taky z toho důvodu, že stále pršelo. Nejdůležitější pro vývoj pozemní bitvy byly kola 3-6. Podařilo se mi zničit Japonské elitní pěchoty a zabíjení bunkrů bylo pak už jen rutina. Důležitější než letadla byly plamenometné tanky, bez kterých by to opravdu nešlo. Pak bylo třeba rozhodnout co dál a rozplánovat si už zbytek bitvy dopředu. Věděl jsem, že první letiště obsadím brzo, ale než dobudu molo, tak to může trvat. Viděl jsem, že sever ostrova je pomalu zaplevelován tunami levných Japonských jednotek, takže moje tanky zabřednou v rybnících jejich krve. Ovšem pro paravýsadek bude třeba zabít jen pár levných jednotek. Rozhodl jsem se tedy nakoupit si parašutisty už v základním táboře asi 4. kolo i s autama, které pak nechám na letišti. Kdybych čekal až dobudu molo, nemusel bych to pak stihnout. Všechny lodě jsem pak po dobytí mola poslal nahoru, aby připravily půdu pro invazi ze vzduchu. Letadla jsem měl na podporu postupu po zemi a nahoru je poslal až v posledních kolech bitvy. Cca 3 kola před koncem jsem měl obsazena všechna letiště a molo a parašutisti už byli blízko místa výsadku. Pozemní armáda byla asi 10 nebo i víc hexů daleko, přesto, že postupovala relativně rychle. Ovšem pršelo a nedalo se bombardovat. Pak pršet přestalo a poslední kolo to bylo velmi napínavé. 2 jednotky paratrooperů kroužili nad městem. Ve městě byla čerstvě vyrobená Sumida s tím, že soupeř doufal, že odolá námořnímu bombardování lépe než pěchota. To měl samozřejmě pravdu. Proto jsem věděl, že jí musím zabít bombardéry, které průzkumákům strašně nakládají. Ovšem na sousedních hexech byla 2 20mm AA děla (šitky za 36), které kryla další 2 stejná děla na následujících hexech. Já měl k dispozici všechny lodě (kromě jednoho torpédoborce, který umřel při souboji s pěchotou :D) a všechny letadla (1 bombardéra jsem postavil, 2 umřely). Část lodí tedy napadla děla s tím, že jsem si dvě nejlepší nechal v rezervě. Pak jsem stíhačema a horšíma bombardérama napadl nejprv dvě vzdálenější a pak i dvě bližší děla, která už byla velice slabá. Obě bližší děla (ty co kryly město) padla po vzdušném útoku. Napadl jsem tedy město 2ma bombardéry a 9 Sumid padlo a tu poslední zabila bitevní loď. Řekl jsem si hurá, vyhrál jsem. Pak přišel do pokoje spolubydlící a zeptal se co dělám. Já, že vyhrávám turnaj, že jen obsadím tohle poslední město. Vzal jsem paragány a dal jim rozkaz k výsadku do města. Fííí a přeletěli. Řekl jsem, no tihle to netrefili, proto mám taky v záloze ty druhé. Jenže vítr byl moc silný a ani oni to nezvládli. Pak jsem začal nadávat a spolubydlící mě ještě štval blbými poznámkami...Vjel jsem tedy do města letadlovou lodí, to bylo jediné co jsem mohl udělat, jinak mi zbyly jen oči pro pláč. Kdybych ale nezabil děla obě, tak by se paragáni nevešli jinam než do města a obsadili by ho. Jenže to mě opravdu nedošlo, že zabití soupeřovi jednotky může být chyba, navíc pak by to bombardování nebylo tak efektivní, takže mi asi nic jinýho nezbylo a prostě jsem měl pech. Nebo mi ho přinesl spolubydlící. Tak, to on za všechno může :D

Hodnocení vlastního velení:
Na začátku bitvy jsem si na papírek vypsal souřadnice všech bunkrů Osy, což mi pak velmi usnadňovalo postup a mohl jsem se neohroženě vydávat i do oblastí kryté fog of war. Protže strategické body bráněné Japonci jsou letiště, tak není možné na nich stavět pozemní jednotky. Takže pokud jsem viděl všechny jednotky, které měly v daném místě být, věděl jsem na 100%, že kromě bunkrů už mi nic nehrozí. Dostatečně brzy jsem si uvědomil, že bez parašutistů se tato mapa vyhrát nedá.

Charakteristika protihráče:
Po ztrátě letadel už neměl moc co vymýšlet a obranu vedl dobře. Jak se ukázalo 4 malé AA děla na severu nestačily. Koupě velkého AA děla byla sice možnost, ale moc by mu nepomohla, protože jsem tam nasadil všechny lodě.