Report z turnajového zápasu
informace, jak probíhal již odehraný zápas

Buin (PacAGPG 2) - Maximus (Spojenci) x Heki (Osa)
dohráno 02.12.2012, vítězství Spojenců
Heki - Osa

Průběh a konec bitvy:
Tah 1 - Soupeř použil jinou taktiku než já a zničil mi stíhač, místo pozemního postupu. Zůstal ale nad flakem, takže mělo jeho jedno letadlo jenom 3 síly. Moje je kryté flaky a koupil jsem velkej s dosahem 3. Na severu jsem neopatrně vlezl na řeku a pěšáky to bude bolet. Taky jsem asi měl stáhnout moje zatím intaktní město na západě, ale ústup do řeky není moc lákavý. Tah 2 - Opět moje letadla vymazána a jeho bez škrábnutí, což mi poněkud vzalo chuť do dalšího hraní. Pokud se rozhodne během dvou kol, možná jsme si mohli radši zahrát v kostky. Tah 3 - Koupil si bombarder venegance a má ještě 2 stíhače. Další kola - Díky tomu, že měl vzdušnou převahu, mohl svůj útok více rozptýlit a postupovat i severně přes hory, kde byl ale nakonec zastaven. Postup nakonec rozhodl útok z JZ. Vyvinul jsem zajímavou taktiku útoku aut za 48 proti pěchotám, kde jsem využíval silnici z jihu na sever k přepadovým útokům. Ovšem hlavní chyby byla v tom, že jsem se zbytečně nechal vyprovokovat k bojí mimo ochranu AA děl na SV. Cílem bylo zabránit dvěma pěchotám překročit řeku a zabít je v řece. To se ale nepovedlo a ve výsledku mi to přineslo velké ztráty zúčastněných pěchot v důsledku bombardování. Kdybych se jen zakuklil, mohl jsem vyšetřit nějaké 2-3 pěchoty navíc, které by mi v pozdní fázi ubránily. Jak se ukázalo samotné dvě pěchoty i se vzdušnou podporou by zakopené město kryté děly stejně nedobily a tak jsem se měl tomuto útoku raději jen pasivně bránit. Takto soupeř získal zdroje, které využil k nakrmení ofensivy ze západu, pak dobil objective a šlo to až dál do konečného vítězství spojenců. I tak to měla ale hodně těsné a vyhrál až v posledním možném kole.

Hodnocení vlastního velení:
Svoje chyby už jsem uvedl výše. Dále jsem se dopustil několika taktických chyb, jelikož je mapa hodně těsná, tak se mi občas stalo, že jsem si vlezl špatně do cesty jiné jednotce, takže logisticky jsem to neměl úplně zvládnuté a v bojích mi chyběla koncovka a nedokázal jsem dorážet jeho jednotky s 1 a 2 síly. Ale nebyla to taková katastrofa jako když jsem velel spojencům.

Charakteristika protihráče:
Dobře manévroval a dbal na doplňování elitou u svých klíčových jednotek. Radši je na delší dobu stáhnul a až pak je doplnil. POrotože mi svými vedlejšími útoky a hlavně ze vzduchu působil ztráty, tak měl dost prestiže. Ač Mathildy utrpěly hodně poškození, tak v závěru si mohl dovolit je doplnit na tabulkové stavy a měl u rekrutů 200 - 300 expů. Vzhledem k tomu, že jsem prva ztratil dost pěchot, vedl jsem protipěchotní boj pomocí aut, což bylo docela úspěšné, ale jakmile se na scénu doplazily Mathildy, byla moje vozová hradba propálena jak kus papíru. Závěr bitvy pak byl o boji děl a pěchot, kde měl problémy s municí do obléhaček, ale nakonec mu to jen tak tak stačilo. Zde bych ještě uvedl, ze 200 expová těžká zakopaná pěchota na 7 je opravdu tvrdý oříšek. Ale díky tomu, že město sousedí s řekou, tak jsem nemohl mít obránce v řece, takže část jich byla až za bojovou linií a tedy celkem k ničemu. On si mohl dovolit z řeky vest pár sebevražedných útoků a nakonec oříšek rozlousknout. Postupu generála Maxima v obou bitvách není tedy co vytknout, ale já bych rád v budoucnu uvítal ve vzdušných soubojích vyrovnanější hody.

Maximus - Spojenci

Průběh a konec bitvy:
Úkol: Spojenecká armáda čítající 3 tanky Matilda II (nejkvalitnější tanky na bojišti), 3 děla (slušná útočná sílá), 5 pěchot na západě a 2 na východě, 2 stíhačky a po jedné jednotce flaku a AT kanónu. Má za úkol získat do 17 dnů získat 3 strategické pozice umístněné v džungli a horách, kam vede jedna cesta. Situaci pro spojence komplikuje občasné deštivé počasí a silný Japonec dobrých pozicích s přísunem pravidelných kreditů. Dále, v západní části mapy má spojenec jen 2 pěší jednotky, které nemají moc šancí podniknout útok podél východního pobřeží. Bojiště: Popisuji bojiště ve směru útoku spojenců. Město Boku je na dosah spojeneckých jednotek a je slabě chráněno flakem, pěchotou a 75mm dělem (pro útočníka to je otázka 1-2 dnů). Za městem Boku je řeka Puriata a první strategické město Aku. Pro útočníka celkem oříšek, překonat řeku a prosekat se džunglí plnou Japonců. Za Aku, je řeka Mivo a za ní druhé strategické město Buin a letiště Kara, také zde je boj o přechod řeky a průchod džunglí. Nakonec poslední strategické město Tabago, ležící v kopcovité části, která se dá celkem dobře bránit. Spojenecké jednotky jsou rozmístěny na severovýchodě a hlavní kontingent na severozápadě. Japonci od jižního pobřeží až ke středu mapy kontrolují celou tuto oblast. Maximus spojenci: Příprava: Dlouho jsem studoval mapu a jednotky nepřítele a jejich pozice, došlo mi, že pro výhru je nutné splnit tyto body, 1) získat vzdušnou převahu, která mi pomůže podpořit pozemní útok, budu vidět kde je nepřítel a nebudu muset řešit ochranu pozemních jednotek před útoky vzdušných sil nepřítele. 2) zachovat 3 děla pro útok, je to jediná síla, která je schopna rozdrtit obranu nepřítele a zároveň ochránit vlastní jednotky před útoky nepřátelské pěchoty a částečně i tanků. 3) neztratit žádnou pozemní jednotku, i za cenu doplňování nováčky a pomalejšího postupu 4) tanky použít jako čelo útoku po jediné cestě 5) našetřit na taktický bombardér, který by byl schopen decimovat nepřítele v zázemí a v kritických situacích. Útok, první útok byl letecký na letiště Kara, kde bylo rozstříleno celé Japonské stíhací letectvo za cenu poškození obou spojeneckých stíhačů, nic méně od té doby bylo nebe bez Japonců. Pozemní útok na Boku, v prvním tahu jsem přesunul veškerá děla k městu na dostřel, po dělostřelecké přípravě, útoku tanků a pěchoty padlo město Boku bez větších problému. Následovalo přemístění armády k řece Puriata, kde se rozhořela nelítostná bitva na řece (po bojích to byla řeka s železným dnem) a v džungli před městem Aku. Boj zde byl nejdelší a nejtvrdší. V čele útoku po silnici jela tanková skupina složená z Matild II, která si zde klestila cestu skrze japonské tančíky, souběžně na křídlech postupovala v džungli pěchota, která čistila Japonskou pěchotu a AT kanóny. Útok byl podporován 3 děly, stíhači a nově zakoupeným taktickým bombardérem. Nepřítel zde hodně vykrvácel, přišel o většinu tanků a hodně pěchoty. Vlastní ztráty jsem nahradil branci bez zkušeností, tak aby bylo možno vůbec pokračovat v útoku. Nakonec byla cesta do Aku vyčištěna a boj město trval několik málo dnů. Japonská skupina v džungli na východ od Aku nebyla při útoku na město zničena, ale po obsazení Aku byla tato skupina zničena, nebo se sama stáhla. Boj o město Buin již nebyl tak tvrdý, většina jednotek nepřítele se stahovala směrem k letišti Kara. Útok dvou pěších jednotek po východním pobřeží, který byl podporován stíhači a taktickým bombardérem, skončil více méně fiaskem. Pěchota sice překročila řeku a dostala se pole před Tabago, ale to bylo vše, Japonský protiútok zahnal celou skupinu do džungle a hor na východním pobřeží, kde skupina čekala na příchod západní skupiny, který podpořila v útoku. Tři kola před koncem fronta dospěla na dotek Tabaga, děla měla dostřel do města a okolí, což umožnilo relativně nerušenou přípravu na poslední útok na město. Bohužel zakoupený těžký flak Japonců s dosahem 3 pole, rozcupoval mé letky při útocích na letiště Kara na sílu 2-4. Letectvo bylo schopno jen na odkopávání, nebo lehké poškození pozemních jednotek. Nic méně, po odmuničnění Japonského děla za městem, dvou denní dělostřelecké přípravě a asi 4 pozemních útocích, město padlo do rukou spojenců.

Hodnocení vlastního velení:
Dodržel jsem základní body, podle kterých jsem vedl celé tažení. Podcenil jsem flak nepřítele, naštěstí to nemělo velký vliv na konec bitvy.

Charakteristika protihráče:
Přišlo mi, že své jednotky u západní části mapy nechal vykrvácet a pak nestáhl pro doplnění. Ale v japonském duchu to bylo v pořádku. Moji získanou leteckou převahu dokázal úspěšně ke konci eliminovat flakem.