Report z turnajového zápasu
informace, jak probíhal již odehraný zápas

Guadalcanal (PacAGPG 1) - Ferdinand (Spojenci) x Vesep (Osa)
dohráno 24.09.2012, vítězství Osy
Vesep - Osa

Průběh a konec bitvy:
Vsadil jsem na jistotu a nakoupil houfnici do města tábora na samotném východě. Západní frontu jsem bral jako loterii. Na úvod se mi celkem zadařilo v letecké bitvě, kdy jsem sice přišel o bombardéry, ale zato jsem měl menší ztráty ve stíháčkách. Jen velká vzdálenost letiště zabránila tomu, aby bylo americké letectvo úplně zmasakrováno. Na východě se soupeř do útoku v podstatě nepouštěl, na západě chvíli ano, ale skončil dobytím Austenova pahorku. Pak se zasekl.

Hodnocení vlastního velení:
V podstatě se podařilo vše nutné, bitva je za osu prakticky vyhraná. Ještě jsem měl trochu štěstí ve vzduchu, což to jen podtrhlo.

Charakteristika protihráče:
Snažil se, hrál odvážně. Nicméně tahle bitva je za osu takřka nehratelná a při smůle ve vzduchu dvakrát tolik.

Ferdinand - Spojenci

Průběh a konec bitvy:
Tuto bitvu nevím jak ji za Američany vyhrát. Chtěl jsem se pokusit o co nejlepší výsledek. Ze začátku jsem se zaměřil na to vyhrát boj o vzduch. Zaútočil jsem proto na severní svaz japonských letadel. Na severní svaz proto, abych ochránil lodě před bombardováním. Na zemi jsem chtěl nejprve rozdrtit Japonce ve výchozím postavení a pak jet na západ. Na východě jsem chtěl nejprve eliminovat 2 pěchoty, aby nechtěli dělat diverzi a pak pokračovat na východ. Na moři jsem chtěl podporovat bitevními loďmi útok, samozřejmně po vyhrané válce na moři nad Japonským loďstvem, ale k jeho eliminaci jsem potřeboval vyhrát vzduch. No letectvo se činilo, ale se střídavými úspěchy. Jednou se dařilo mně jednou soupeři. Spíše mně překvapilo, že když soupeř zaútočil na mé lodě bombardéry, tak si je nekryl stíhačkami. Tak jsem bombardéry sundal. Zato stíhačky jsem nesundal všechny a to byla osudové. Jeho bombardéry mi poškodili lodě a tak jen samotné lodě nemohli opanovat moře a bombardéry zase nemohli mít adekvátní ochranu stíhaček. Mé bombardéry pak podporovali eliminaci pěchot a pozemní útok na západě. Potopili pak ještě jednu loď, ale pak nepřítel překvapil a přiletěl opravenými stíhačkami a zničil mi další stíhačku a tak jsem se musel stáhnout až na své letiště. Na moři bitva neproběhla, Japonské letectvo zdecimovalo mé bitevní lodě a tak jsem je nemohl použít, škoda. Na zemi se mi ze začátku dařilo, Japonské výchozí postavení se mi vcelku dařilo zlikvidovat. Pak jsem pokračoval na západ na široké frontě, s převahou na jihu. No dobil jsem horko težko Austinův pahorek, ale pak jsem se pro nedostatek prestiže zastavil. Na severu nepřítel nezalezl jen za řeku, ale postavil obranu už před městem a řekou Matinakau a tím překvapil. Na severu prorazit nešlo. Byli tam ještě lodě nepřítele. Po dobití Austinova pahorku jsem jakžtakž opravil jednotky, ale na postup už to nebylo. Ke konci bitvy jsem se už na západě bránil a doufal, že Japonci nepodniknou protiútok, byl bych zahnán a zadupán do země. Na východě se mi povedlo překvapit nepřítele, akorát tím, že jsem použil 2 houfnice, 3 pěchoty a bombardér k eliminaci těžkých pěchot u Krvavýho hřebenu. Jinak jsem pak sice překročil řeku směrem na východní Japonské tábory, ale zde se mi opravdu nevedlo. Soupeř mněl dobrou obranu až překvapivě velkou a já táhnul nic moc. Tak, že bitva skončila vítězstvím Japonců. Američané by potřebovali větší útočnou sílu v letectvu a o něco více prestiže. Jinak bitva byla zajímavá a děkuji Vesepovi za hru.

Hodnocení vlastního velení:
Řekl bych, že jsem mněl snahu, ale nějak významně strategicky jsem nepřekvapil, spíš někdy přešlapoval na místě. Tak, že průměrné velení.

Charakteristika protihráče:
Soupeř byl lepší než já. Jeho skvělá pozemní obrana na východě a pak i na severozápadě, mně nedali šanci vyhrát. Hrál dobře a uměl využít dobře jak pozemní síly tak i letectvo, i když ty nekryté bombardéry považuji za zvláštní taktický tah. Výborný generál.