Report z turnajového zápasu
informace, jak probíhal již odehraný zápas

Guadalcanal (PacAGPG 1) - Ferdinand (Osa) x Vesep (Spojenci)
dohráno 24.09.2012, vítězství Osy
Ferdinand - Osa

Průběh a konec bitvy:
Bitva za Japonce byla z mého pohledu nervóznější a napjatější, protože jsem nechtěl zklamat a chtěl jsem to ubránit. Po předchozích zkušenostech jsem věděl, že lidský protivník je jiné kafe než počítač. Obranu jsem zamýšlel vystavět na tom, že na východě ubráním Japonské tábory. Na západě jsem samozřemně chtěl ubránit severozápadní město a pak na jihu Austinův pahorek, Mořskýho a Cválajícícho koníka. Bitva začala náporem USA na mé letectvo a pak na výchozí postavení pozemních sil u letiště. Oproti mně soupeř zaůtočil na jižní svaz a tak jsem neváhal a severním svazem jsem zaútočil na US lodě a poškodil je. Po několika tazích už, ale z mých letadel moc nezbylo a tak jsem 2 stíhačky a bombardér stáhnul. Jednu stíhačku jsem pak opravil a pak jsem s ní na konci překvapivě přiletěl a zaškodil. Musím ale uznat, že soupeři se ve vzduchu dařilo více než mně. Pozemní bitva se vyvíjela zpočátku uspokojivě, ale po první třetině tahů to přišlo. Např. jsem blbě přišel o těžkou pěchotu u Krvavýho hřebenu, ale aspoň ta druhá mi tam zůstala. Která ke konci proběhla okolo hřebenu došla do přístavu a pak jsem mohl pokračovat dále v diverzi, kdyby bylo více času a prestiže. Být to jiná bitva, asi by se to soupeři vymstilo více. Obranu jsem na východě u Japonských táborů vystavěl celkem dobrou, ale soupeř zaútočil dobře a odhodlaně a zapojil do to útoku i křižník, nicméně obrana odolala, i když jsem cca 2 tahy myslel, že to nezvládne, ale naštěstí soupeři došel dech a prestiž a tak jsem odolal. Nicméně na západě se soupeři dařilo více. Celkem dobře postupoval a hlavně i rychle a to tak, že v půlce stáli US jednotky u Austinova pahorku a na severu pár hexů před řekou. To mi opravdu zatrnulo, jestli nebudu za neschopného generála a bitvu neprohraju. No bylo to napínavý. Ještěže, Austinův pahorek byl celkem tvrdý oříšek a odolával asi déle než soupeř zamýšlel a potřeboval prestiž na opravu jednotek. Já moc neškodil, akorát na severu jsem se snažil znepříjemňovat život soupeři loďstvem. Soupeř napřel většinu svých sil na jihu a přes Austinův pahorek se probíjel na Cválajícího a Mořskýho koníka, zde jsem jen zdržoval. Naštěstí zbylo jen málo tahů, protože pak už by soupeř zaútočil na severní město, ale k tomu nedošlo. To jsem si oddechl. No ubránil jsem to, ale bylo to napínavý a to hlavně v prostřední části. Kdy soupeř postupoval na západě a východě celkem svižně. Uf ale dopadlo to. Tímto moc děkuji Vesepovi za hru.

Hodnocení vlastního velení:
Moc jsem toho nepředvedl, až na diverzi. Zdržovat jsem asi mohl lépe. Nicméně obrana vydržela a bylo to hlavní.

Charakteristika protihráče:
Soupeř dobrým útokem hlavně na západě udělal bitvu napínavou. I když nevyhrál tak byl o dost lepší než já. Tvrdý soupeř, bacha na něj.

Vesep - Spojenci

Průběh a konec bitvy:
Zahájil jsem masivním útokem s tím, že jsem značné síly (dva křižníky) vyčlenil na východní frontu. Předpokládal jsem totiž, že soupeř udělá totéž co já a opevní východní město. Měl jsem vcelku i štěstí ve vzduchu, takže jsem postupoval svižně. Potíže nastaly na moři, kdy něco udělalo japonské letectvo, chyběli dva křižníky stažené na východě a tak po chvíli v podstatě přestalo americké loďstvo na západě existovat. Načež japonské lodě působily ztrátu US pozemním jednotkám, zejména těm v náklaďácích. Lodě jsem nakonec zničil či poškodil letadly, ale stálo mě to dost času a prestiže při opravování poškozených jednotek. Dlouho dobu to vypadalo alespoň trochu nadějně, pak bohužel pře Austenovým pahorkem došla prestiž, což značně zpomalilo postup. V podstatě cca 3 kola jsem kvůli tomu přešlapoval na místě. Nakonec se postup zase rozběhl, prestiž byla. Těsně před koncem jsem útočil na mořského koníka a cválajícího koníka, na Matanikau jsem však neměl šanci. Shrnuto, měl jsem iniciativu, nehrozil přechod japíků do protiútoku, ale chybělo mi nejméně 5 tahů. Soupeř mě nepříjemně zaskočil ještě diverzí na provizorní přístav 49/12, který dobyl těsně před koncem. Pokud by hra pokračovala dále, pravděpodobně by mě tam odsud pěkně ohrozil.

Hodnocení vlastního velení:
Postupoval jsem rychle a dle možností. Zbytečně jsem si nechal zmasakrovat lodě a zmasakrovat si svoje pozemní jednotky jeho lodˇmi. Také byla chyba, že mi došla prestiž, což mě na pár kol hodně přibrzdilo.

Charakteristika protihráče:
Hrál logicky to, co potřeboval. Bylo fajn, že neplevelil levnými jednotkami.