Report z turnajového zápasu
informace, jak probíhal již odehraný zápas

Šalomounovy ostrovy (PacAGPG 1) - Adam (Spojenci) x Pepr (Osa)
dohráno 30.09.2012, vítězství Spojenců
Pepr - Osa

Průběh a konec bitvy:
Psát report po 3 letech a 23 dnech o turnajové bitvě s generálem opilcem Adamem je opravdu náročné. Pojďme nyní zavzpomínat na hospodskou bitvu u Šalamounových ostrovů. Sešli jsme se v poledne v hospodě U Smolíků, ihned jsme si objednali pivko. Pivka jsme prokládali ovocnými pivky (grepové) s čímž Adam souhlasil. Myslím, že proběhl telefonát Stromak Tomovi. Odpoledne (po 5 pivech) přišli do hospůdky naši kamarádi, kteří sice Panzera nehrají, ale podporovali a fandili nám. Když u Smolíků zavřely pípu, přesunuli jsme se dál, do hospůdky u Peronu, na rum. Ten rum Adam nezaplatil (pospíchal na vlak) a dluží mi ho do teď. Jak bitva proběhal a? Za japíky jsem to projel, hned z počátku jsem špatně dokoupil u východního města Koerukai. Adam rychle postupoval, dařilo se mu lépe manévrovat s jižní vyloďovací skupinou. Závěrečný tlak na Horaniu bych nevydržel ani za nepříznivého počasí pro útočníka, proto jsem kapituloval v 10. kole.

Hodnocení vlastního velení:
Chyba byla držet krok v pití piva s Adamem

Charakteristika protihráče:
Hrál bravurně Panzera se skore: 10x 10°; 4x ovocné piva; 2x rum

Adam - Spojenci

Průběh a konec bitvy:
Pojďme zavzpomínat na hospodskou bitku mezi mnou a Fenixem alias Peprem, která se odehrála na voštinové mapě Šalamounových ostrovů. Jednoho letního dne jsme se sešli kolem poledne v hospodě U Smolíků a bylo hodně horko, takže ihned jsme si objednali pivko. To do mě nateklo jako nic a měl jsem zase žízeň, jenže jsem si uvědomil, že pokud chci podat dobrý velitelský výkonem, tak se nemůžu zpít jako ruskej mužik. Proto jsem si jako druhý drink objednal ovocný nápoj s pivní příchutí (pivními barbary označované jako ovocné PIVO), jež měl jen dva volty. Každý pivko jsem pak tímhle patokem proložil. Soupeř když to viděl a tak se samozřejmě začal opičit. Pepr zavolal generálu Stromak Tomovi a hned se začal chvástat jak mě vyklepne. Kolem tak šestý odpolední přišel do hostince můj kámoš Zmatloš co sice Panzera nehraje, ale alespoň mi morálně podporoval a fandil mi. Pepr když viděl jakou mám suprovou podporu taky zavolal kámoše aby dorazil a taky mu fandil. Pak jsem si dali na posilněnou dlabanec. Večer než definitivně uzavřely pípu jsem si ještě dal výtečně nachlazenej rumík, což Pepr už nedal. Můj kámoš když viděl jak jasně vítězím po ukončení provozní doby šel domu, neboť už viděl, že nepotřebuju pomoct. Pak jsme se přesunuli do vedlejší restaurace Na peronu, kde byly jindy nepříjemné barmanky velice přívětivé. Peprovi volala přítelkyně, aby už šel domů, ten však zůstal pevný a nepolevoval v pití. Napodruhé se mi podařilo stihnout vlak (nádraží je přes ulici) domů a tak jsme s bitkou zatím ukončily. Pepr, když vystřízlivěl a uvědomil si jak amatérsky vedl své jednotky, tak kapituloval asi tak v 10. tahu. Jo a jak vlastní bitva proběhal a skončila. Za USA se mi podařilo Pepra zahnat do severovzápadního kouta. Před kapitulací byla u západního pobřeží ostova Vella Lavella již připarvena celá jihozápadní výsadková skupina.

Hodnocení vlastního velení:
Vedl jsem si dobře.

Charakteristika protihráče:
Vedl si taky dobře alespoň tedy v pití držel tempo. Perfekní byla rychlost odehrávání.