Průběh a konec bitvy:
Zpočátku jsem začal běžným postupem a vše vypadalo jednoduš. Ve třetím či čtvrtém tahu mě soupeř zaskočil leteckým a tankovým protiútokem. V západní části (na sever od Leigh Creeku) to vypadalo velice nebezpečně. Nicméně prohrál bitvu ve vzduchu, a z toho důvodu nakonec i v tancích. Jak už to u riskantních protiútoků bývá - pokud nevyjdou je bitva v tahu a tak to bylo i v tomto případě. V závěru mě soupeř málem zaskočil diverzí u Cammoweal, projel tam poškozeným tankem Stuart. Víceméně náhodou jsem si toho před dohráním kola všiml a jelikož jsem měl zrovna nadbytek prestiže, nakoupil jsem do strategického cíle poblíž (jap. předmostí) dva tanky Type 1 a bylo po diverzi. Soupeř se ji snažil podporovat letecky B 17, což jsem ocenil příletem vlastního letectva. Ještě před zlikvidováním všech diverzujících jednotek se mi podařilo dobýt poslední strategické cíle a ukončit tak bitvu.
Hodnocení vlastního velení:
Počínal jsem si dle možností, jednotky rozdělil na tři proudy. Podcenil jsem situaci ve vzduchu. Z počáteční prestiže jsem nakupoval Betty, kterých jsem měl následně přebytky, více by se hodily zera. Dále jsem nakupoval tanky Type 1, te se ale náramně osvědčily.
Charakteristika protihráče:
Bojoval srdnatě, odvážně, šel do protiútoků. Ty mu nevyšly, tak vzala bitva rychlý konec. Nechybělo ale moc k tomu, aby to dopadlo úplně jinak. Jsem rád, že se nesnažil postavit les PTK.
