Report z turnajového zápasu
informace, jak probíhal již odehraný zápas

Indie (PacPG 1) - Mikenor (Spojenci) x stanny (Osa)
dohráno 12.08.2011, vítězství Osy
stanny - Osa

Průběh a konec bitvy:
Indie je bitva rozlehlá, umožňuje několik způsobů obrany/útoku, dává možnost manévru, umožňuje diverzi. Prostě má vše, co bitvu řádně okoření a učiní ji neskutečně zábavnou. Vzhledem k časovým možnostem jsem rezignoval na trénink a spokojil se s dávnou testovací bitvou proti Vesepovi. Strategie byla jasná – bleskově zabezpečit Kalkatu, vylodit jednotky, zachránit Francouze a najít a zlikvidovat soupeřovy námořní a letecké síly. V prvním kole jsem na Andamanech zakoupil dvojici Hampů a na zem průzkumák pro případ pokusu o diverzi. Osobně se domnívám, že generál, který se v takovéto bitvě o diverzi nepokusí, by měl být bez ohledu na výsledek bitvy okamžitě pověšen. Mé jednotky jsem v podstatě rozdělil do tří skupin: Sever, Střed a Jih. Skupina Střed měla za úkol po vylodění zajistit pobřeží od Cuttacku po Machilipatnam a obsadit Hyderabad, přičemž v pozdějších tazích byla plánována námořní podpora od lodí skupiny Jih, k tomu však došlo jen částečně, když se ke křižníku a torpédoborci od Kalkaty přidala bitevní loď. Tyto jednotky pak v samém závěru bitvy odpluly na sever pomoci eliminaci enklávy u Jamshedpuru. Postup skupiny Střed byl kromě počátku, kdy Mikenor blokoval pobřeží a dlouho se nedařilo všechny jednotky vylodit, v odstatě bez problémů, jednotky které stály v cestě byly smeteny a to i za podpory převelených letadel skupiny Sever. Přelety letounů, hledajících hlavní nepřátelský letecký svaz byla zjištěna minimální obrana Hyderabadu, takže jsem jednotkám čistil cestu tak, aby k městu dorazily co nejdříve. To se podařilo ve 12. tahu, kdy byl Hyderabad zajištěn. Několik jednotek bylo posláno do okolí obsadit blízká města a na pomoc skupině Jih, nejlepší jednotky pak byly vyslány přes Nizamabad a řeku Godavari na pomoc stagnujícímu útoku skupiny Sever na Nagpur. Skupina Jih, ve které byly zahrnuty kromě francouzských jednotek též lodě a drtivá většina letectva, měla nejdůležitější úkol – bleskově najít a potopit anglické lodě a dorazit k Pondicherry dříve, než se spojencům podaří zlikvidovat Francouze. Následně jsem plánoval vystřílet Madras, obsadit jej pěšáky z Andaman a společně s Francouzi dobýt Kolarské zlaté doly. Tento úmysl mi vyšel naprosto dokonale – vyrazil jsem, vyjma jedné letadlové lodě a několika letadel ponechaných skupině Střed rychle na jih a během několika tahů našel spojenecké lodě chráněné pouze trojicí letadel, které byly okamžitě sestřeleny. Následovaly letecké útoky, ale než jsem dorazil s loděmi, zaparkoval Mikenor loďstvo u pobřeží a kryl je dokoupenými flaky. Tento tah otupil ostří leteckých úderů, přestávka však trvala pouze tah, než jsem se dostal na dostřel těžkými loděmi a během chvilky poslal vše ke dnu. Francouzi, kteří ustoupili do Salemu se udrželi, doplnili stavy dvěma 105mm děly a Cizineckou legií, následně opět obsadili Pondicherry. Pěšáci přepravení leteckým transportem obsadili Madras a po dokoupení Betty a Helen jsem pomalu začal postupovat, kdytý děly a flaky ke zlatým dolům. Než stačily dorazit jednotky ze severu bylo město na dotek, takže posily byly hned poslány nazpět, resp. na pomoc skupině Sever. Další jednotky byly na sever vyslány leteckými transporty, na jihu zbylo pouze několik pěchot, flaky a tank, kteří postupně dočistili okolí a pak obsadili města na jihu mapy. V průběhu bojů o zlaté doly jsem rozmístil poškozená letadla a letadlové lodě podél jižního okraje mapy tak, aby mi neunikl letecký transport, o kterém jsem věděl, že se někde ve vzduchu pohybuje, společně s Blenheimem a Hurricanem. Opatření se vyplatilo, do jednoho z hlídkujících letadel transport narazil, byl prozrazen, ostřelován, po vysazení bombardován a nakonec rozpuštěn. Stejně dopadl i Blenheim poblíž, jedině Hurricane nebyl nalezen, pravděpodobně pro nedostatek paliva havaroval. V závěru bitvy jsem pak několik lodí stáhl k Andamanám, kdyby mi nějaký další diverzant unikl. Skupina Sever měla zajistit Kalkatu a Nagpur. Přes počáteční rychlé obsazení Kalkaty a rychlé zajištění Raipuru s letištěm se zde vyskytlo několik problémů. Za prvé – Mikenor soustředil dělo, pěchotu, dvě Matildy II a několik flaků u Jamshedpuru. Jelikož se toto uskupení dalo objet, neplýtval jsem časem a jednotkami k jeho eliminaci, v Kalkatě, Kharagpuru a za mosty jsem ponechal jednotky na stráži s tím, že se problému budu věnovat později. Za druhé – obrana Nagpuru byla vystavěna velmi dobře, Matilda krytá dělem a milionem flaků za řekou, přímý útok byl nemyslitelný. Zastavil jsem se proto před řekou, ostřeloval flaky a čekal až budu moci soustředit většinu letadel pro drtivý úder. Bohužel jsem se však dopustil poměrně závažné chyby. Až do osmého tahu jsem vyjma pár letadel nezahlédl nepřátelské vzdušné jednotky. Tušil jsem, že Mikenor vytvořil monstrózní svaz, proto jsem několikanásobně kryl bombardéry a místa, kde se svaz mohl skrývat postupně propátrával. S postupem času možností ubývalo, až v osmém tahu byl chuchvalec objeven a ihned začalo ohlodávání. Po objevení jej Mikenor přesunul nad Hyderabad, kam dokoupil množství flaků, takže přímý útok by byl sice drtivý, ale ztráty by byly velké. Přestože jsem si je mohl dovolit, nechtěl jsem dotovat soupeře prestiží. Proto jsem vždy chuchvalec obklíčil, částečně tak, aby jednotky byly vidět, částečně jednotkami mimo dohled. Asi ve třetím kole takovéhoto obkličování jsem však ponechal v obklíčení díru, kterou sice soupeř neviděl, ale přesto tam byla. Všiml jsem si toho až po odtahání téměř všech jednotek, takže jsem díru zalátal umístěním poslední stíhačky. Bombardéry, které útočily na poškozené flaky u Nagpuru tak zůstaly zcela bez krytí. Mikenor však zkušeně poslal na sever bombardér, který se zarazil o stíhačku, ale objevil únikovou cestu pro stíhačky, které mi sestřelily dvě Betty. V dalším kole jsem sice s Mikenorovými letadly skoncoval, ztráta dvou Betty však byla velmi citelná. Naštěstí Hyderabad, kde byly jen nekryté flaky moje tanky rozstřílely a ihned se vydaly na sever, po dobytí zlatých dolů na jihu jsem na sever vyslal i francouzské houfnice a celkem tři jednotky pěchoty, včetně Cizinecké legie byly v leteckých transportech dopraveny na letiště u Raipuru. Tam jsem zároveň dokoupil dělo a poté i Ho-Ni 1. Několika jednotkami pěchoty a tankem jsem přelezl řeku a jihem postupoval přes hory, totéž jsem provedl na severu. Mikenor se však bránil dobře a přestože jsem každé kolo zničil 3-4 flaky, další kolo tam byly nové, tudíž letecké útoky byly v podstatě vyloučeny. Teprve po několika kolech, kdy jsem se postupně a pomalu blížil k městu a nebylo už tolik místa pro bránící jednotky a též po příletu Betty a Helen z jihu, bylo možné osmělovat se i ve vzduchu – zvláště když ostatní Helen byly doplněny nad plný stav. Ještě než se podařilo zajstit Nagpur začal Mikenor zlobit u Jamshedpuru – vyrazil vpřed do útoku. Já tam však měl stažené lodě a poslal jsem tam i několik letadel, která zatím u Nagpuru neměla příležitost. Nákupem TK a TeKe jsem ohlodal flak, útoky Chi-Ha a ATG jsem odmuničil dělo a pak už přišly na řadu útoky pěšáky a letectvem a postupně a pomalu byla celá enkláva zničena. Mezitím se podařilo přiblížit se k Nagpuru na 2 hexy a ze západu dorazily jednotky ze skupiny Střed od Hyderabadu a po dvou kolech byla obrana Nagpuru v troskách a město bylo tedy obsazeno ve 23. tahu.

Hodnocení vlastního velení:
Můj plán vyšel tak, jak byl naplánován. Výborně jsem nakládal s loděmi, správně jsem rozdělil jednotky, v závěru je vhodně přeskupil a poslal na pomoc tam kde bylo třeba. Také ve vzduchu jsem si až do hlouposti s Bettynami vedl velmi dobře. V závěru jsem si stále opakoval „trpělivost, trpělivost“ a to se vyplatilo, útok na zaflakovaný Nagpur jinak než jak jsem jej provedl by byla sebevražda. Též veškeré nákupy byly výborné, to je asi poprvé, zatím jsem snad v každé bitvě nakoupil něco, co mi nakonec bylo k ničemu. Celkově bych své velení ohodnotil jako velmi dobré.

Charakteristika protihráče:
Vytvoření mohutného leteckého chuchvalce byl výborný nápad, který se při troše štěstí mohl stát pro letecký svaz na severu smrtícím, protože množství stíhaček v chuchvalci by bylo schopné za cenu sebeobětování zničit nejen dvě Betty, které jsem mu nakonec svou chybou dovolil sestřelit, ale i obě Helen. Takové ztráty bych nahradit nemohl a jemu by to přineslo několik tahů k dobru. Překvapil mne tím, že tento chuchvalec neumístil nad lodě a ty kryl jen trojicí stíhaček, myslím že kdyby nad loděmi nechal letadel víc, nemohl bych mu je hned poškodit bombardováním a stihl by téměř nepoškozené lodě stáhnout k pobřeží a krýt flaky. Tím pádem by byl i výrazně nebezpečnější pro Francouze a kdo ví, jestli by je nedokázal zničit. Dobývání jihu by se pak mohlo protáhnout. Nicméně jeho nápad se stažením lodí k pobřeží a krytí flaky považuji za vynikající. Také obranu Nagpuru vystavěl velmi dobře, les flaků byl neskutečný – celkem jsem jich zničil přes sedmdesát! Bohužel pro něho investicí do flaků na severu a jihu mu nezbylo na obranu Hyderabadu, kam bylo dokoupeno jen několik flaků v poslední chvíli a samotné flaky proti mým tankům neměly nárok. Avšak je mi jasné, že Hyderabad nebyl hlavním střediskem odporu. Nicméně – pokud by zde obrana byla kvalitnější a já se zde zdržel, přišly by později posily pro útok na Nagpur a tady už by se chleba lámat mohl. Prestiže však evidentně nebyl dostatek. Hrál dobře, účelně a velmi nebezpečně.

Mikenor - Spojenci

Průběh a konec bitvy:
Na počátku bitvy jsou japonské síly rozděleny do dvou seskupení. První z nich tvoří invazní jednotky vyloďující se na severovýchodním pobřeží Indie a podporované bombardéry se stíhacím doprovodem. Jednotky se již počaly vyloďovat jižně od řeky Mahanadi a na poloostrově jižně od strategického města Kalkata. Druhé seskupení je tvořeno námořními jednotkami, od torpédoborců přes křižníky po bitevní lodě a lodě letadlové. Tyto jsou doprovázeny stíhacími jednotkami a taktickými a strategickými bombardéry. Na jihovýchodním pobřeží Indie, ve městě Pondicherry, je základna vichystické Francie. Japonské síly ovládají Andamanské ostrovy a mají zde malou základnu s letištěm. Proti invazním silám stojí britské a indické jednotky. Obrana je soustředěna na pobřeží a kolem velkých měst. Letecké síly jsou nepočetné. Britové dále disponují dvěma menšími námořními svazy s leteckou, stíhací a bombardovací podporou a jednou ponorkou. Severně od Kalkaty se nachází malá základna Svobodných Francouzů. Britové disponují jednotkami stejně kvalitními jako Japonci. Ovšem v Indii se nachází zastaralé typy a nedostatek finančních prostředků omezuje pořízení lepších typů. Bitva o Indii začala náporem japonských sil na invazních plážích a leteckými útoky na blízké cíle. Britská ponorka byla potopena hned v úvodu bitvy. Námořnictvo zamířilo k jižnímu pobřeží Indie, aby se vyhnulo počáteční konfrontaci se silnějšími japonskými silami. Letectvo se stejně stahovalo na vnitrozemská letiště. V tuto chvíli mohou japonské letecké síly doplňovat střelivo a palivo a provádět opravy jenom na svých letadlových lodích (andamanské letiště je daleko) a než Japonci obsadí pár letišť ve vnitrozemí, je jejich letecká aktivita omezená. Pozemní jednotky umístěné na pobřeží se pokusily o stažení do vnitrozemí mimo dolet japonských letadel a mimo dostřel japonského námořnictva, pokud by podpořilo pozemní invazi. Obrana měst byla posílena o protiletadlová děla. Na jihu se britské jednotky pokusily o obklíčení Francouzů u Pondicherry a do oblasti byly převeleny těžké jednotky od Hyderabadu. Jednotky stahující se na severu do vnitrozemí byly napadeny letectvem a musely se ukrýt pod ochranu blízkého města Jamshedpur, kde vytrvaly dlouhý čas. Na pobřeží se dále drželo město Brahmapur, jehož obrana ustupovala do hor. Japonci nenasadili na podporu invaze své loďstvo. Britové sice obsadili město Pondicherry, ale Francouzi obsadili město Salem a zřídili si tu novou základnu. Stahující se britské námořnictvo bylo napadeno japonským letectvem a výrazně poškozeno. Bylo zřejmé, že útok proti Francouzům nebude možné britským námořnictvem výrazněji podpořit. Část britského námořnictva se uchýlila k přístavům a na pobřeží pod ochranu protiletadlových děl a část se pokusila o únik na jih. Japonci útočili na lodě na volném moři. Útoky japonského letectva na těžké jednotky na pobřeží a ve vnitrozemí výrazně přispěly k úspěšné obraně Francouzů. Do oblasti přibylo japonské námořnictvo a pod hrozbou námořního ostřelování se jednotky stojící proti Francouzům stahovaly do oblasti kolarských zlatých dolů. V této oblasti není letiště, proto britské letectvo vyčkávalo na letištích u Hyderabadu, kde bylo napadeno japonským letectvem. Japonci nadále pronásledovali a ničili britské lodě za pomoci taktických bombardérů a nepřenechali tuto práci námořnictvu. Ukázalo se, že těmito útoky značně oslabovali jednotky taktického letectva a tedy britské námořnictvo se prosadilo nikoli proti japonskému námořnictvu, ale proti japonskému letectvu. Obrana měst byla posilována podle potřeby, a to protiletadlovými děly. Japonci pořádali hon na unikající britské letectvo, a zdálo se, že toto potká podobný osud jako námořnictvo. Kombinací dobré práce protiletadlových děl - Japonci podceňovaných, a poškozených stíhacích letadel, která na sebe poutala palbu posledními japonskými náboji a zbylých stíhačů, bylo sestřeleno několik japonských stíhacích strojů a za odměnu byla pořizována další protiletadlová děla. Nadále byla posilována obrana všech důležitých měst, aby se Japonci nemohli soustředit na jeden cíl. Na druhou stranu, tímto byla obrana rozdělena a oslabována. Začalo být zřejmé, že pro útok na Nagpur, strategické město v hornaté oblasti na severu, Japonci vyčlenili málo pozemních jednotek. Toto město je indické, ne britské, je bez letiště, a přirozená obrana kolem města zpomaluje útočníka, na druhou stranu ztěžuje pružnou obranu. Pokud se britské a indické síly nestihnou zakopat, aby vydržely dělostřelecké ostřelování a bombardování, může být toto město poměrně hladce dobyto. To byly důvody, proč nebylo toto město zvoleno jako jediný obranný bod. Po likvidaci britského letectva u Hyderabadu se obrana oblasti přesunovala přes řeku Godavari na sever k Nagpuru, aby cestou zdržovala japonské pozemní síly snažící se o obchvat. Obrana kolarských zlatých dolů na jihu se jevila jako dobrá, pokud by bylo možné ji posílit o protitetadlová děla chránící týl, a pár těžkých jednotek. Do bojů u dolů výrazně zasáhly francouzské jednotky, zejména dělostřelecké, které ostřelovaly obranu dolů a umožnily japonskému letectvu pohodlnější bombardování. Do bojů zasáhly i britské jednotky vyčkávající na severovýchodě u Jamshedpuru. Zanedlouho byly všechny jednotky mimo obranu Nagpuru zničeny, velmi výrazně se na tom podílelo japonské letectvo. Obrana Nagpuru se snažila zdržet postup Japonců, a několik jednotek i odrazila, ale po čase bylo město obklíčeno a dobyto. Obrana čekala a možná dokonce i spoléhala na deštivé počasí, které by pomohlo zpomalit a zastavit postup japonských jednotek do vnitrozemí a znemožnilo letecké útoky, po celou dobu bylo ovšem jasné počasí.

Hodnocení vlastního velení:
Velení bylo ovlivněno obdobím bez kontaktu s hrou a neznalostí nových jednotek. Dřívější zkušenosti s bitvou se ukázaly v bitvě proti stávajícímu protivníkovi jako škodlivé. Diverze v pravém slova smyslu podniknuty nebyly, ať už z důvodu, že v oblasti nástupu se pohybovaly japonské jednotky anebo pro nedostatek prostředků. Chybou bylo podcenění francouzských sil na jihu Indie a nenasazení dostatečného množství jednotek v útoku proti nim. Rozhodujícím faktorem se jeví spoléhání na příchod dešťů, který se nekonal.

Charakteristika protihráče:
Protivník hrál útočně. Jeho nasazení letectva na jihu, kde bombardoval i pozice ve vnitrozemí, bylo pěknou ukázkou odvážného nasazení letectva. Naproti tomu, honbou za osamocenými jednotkami, které mu nemohly ublížit, často zaměstnával své letecké jednotky včetně bombardérů, které v té chvíli mohl užít na jiném místě. Mohl se stíhacími jednotkami vyčkat, než jeho jednotky vyčistí území od protiletadlových děl. Stíhací jednotky nepokládal za potřebné pro další postup a potřeboval odměnu na nákup nových jednotek. Diverze nepodniknul, ale např. letecký transport použil pro přepravu pozemních jednotek. Z celého působení je možné rozpoznat promyšlený strategický plán a jeho velmi dobré, útočné a důrazné provedení.