Report z turnajového zápasu
informace, jak probíhal již odehraný zápas

Persie (GB) (PacAGPG 2) - mjm169 (Spojenci) x Vesep (Osa)
dohráno 30.09.2011, vítězství Spojenců
Vesep - Osa

Průběh a konec bitvy:
Polovinu bitvy (cca 10 tahů) jsme odehráli při "minitreffungu" na hotseatu. Na počátku bitvy jsem se soustředil a tedy tam i postupoval ve směru na Bagdád (německý svaz) a Japonci na sever (postupně Ahvaz, ropné vrty). Japonci postupovali úspěšně, Němci taky. Němci z Bagdádu částečně zamířili k Arbilu, kam Rusové přesnuli jednotky od Tabrízu a kde Rusové útočili! Částečně Němci šli na pomoc Japoncům, když soupeř připravil ohnisko odporu u Kermanshasu mimo strategické místo. Po obklíčení Němci ze západu a Japonci z východu Kermanshas rychle padl. Mezitím Japonci obsadili Hamadán. V další fázi se německé jednotky od Kermanshasu přesunuli k Arbilu, abych tam zvýšil tlak, do té doby jsem tam byl slabší než nepřítel. Rusové tam měli čtyři houfnice, tanky atd., každé kolo si vystřelili a ustoupili o jedno pole. Postup tak šel velice pomalu a ani s příchodem tanků od Arbilu se to moc nezlepšilo. Jeden německý tank šel pokrýt diverzi u Basry, což se v pohodě podařilo a jeden jel pomoci Japoncům k Esfahanu, kde byly nahromaděny ruské a britské elitní tanky. U Esfahanu se to nakonec podařilo rozbít ze vzduchu, což přineslu letectvu nemalé ztráty, ale zachoval se postup. V posledním kole dokonce Japonci dobyli i Teherán. Postup na Tabríz byl však velmi symbolický, poslední dvě kola jsem to vzal sebevražedným útokem, abych soupeře nutil ustupovat více než o jedno pole za tah, ale přineslo to spíše ztráty než cokoli jiného.

Hodnocení vlastního velení:
Dělal jsem asi vše v mezích možného. Za útočníka je tohle poměrně těžká bitva, hrál jsem ji celkem šestkrát za různé strany a tohle byla nejúspěšnější hra za útočníka, jakou jsem kdy viděl. Myslím, že jsem postupoval vcelku dobře, zejména rozbití obranných svazů u Kermanshahu, Esfahanu a Teheránu bylo ukázkové. Nicméně jsem se dopustil pár chyb ve vzduchu a strategii vědomě cca od poloviny bitvy vedl tak, že jsem věděl, že nemohu vyhrát. Tj. nezariskoval jsem a neposílil jsem včas útok na Tabríz, ani tam neprovedl diverzi, ač jsem věděl, že bez toho jej nedobudu. Byl jsem si ale jist, že na ostatních částech fronty jsou jednotky extrémně vytížené a prostě nebylo nic navíc, co bych mohl poslat na Tabríz. Snad jen tu diverzi jsem tam měl zkusit provést, to je škoda.

Charakteristika protihráče:
Po strategické stránce hrál velmi chytře a zajímavě. Předsunul jednotky od Tabrízu k Arbilu, aby získal prostor a čas. Soustředil jednotky mimo strategické body ke Kermanshasu, ale to jsem nemohl nechat v týlu - tím mě nutil postupovat mimo strategické body. Soustředil jednotky u Esfahanu, tím mě dostal daleko mimo postup a ty jednotky už pak jen taktak dorazili k Teheránu a útok na Tabríz tak nemohli stihnout. Zajímavé počiny a úspěchy měl soupeř ve vzduchu. Snad by mu šlo vytknout pouze pár taktických nedostatků. Přišlo mi, že ne zcela přesně ví, jak funguje u jednotlivých druhů jednotek iniciativa a pancéřování v horách, kopcích a městech - občas se v horách a městech objevovali tanky a inženýři, přičemž tam se právě tyto jednotky dají nejjednodušeji zničit.

mjm169 - Spojenci

Průběh a konec bitvy:
Hlavním záměrem bylo udržet nepřítele co nejdále a co nejdéle od klíčových strategických měst, Teherán a především Tabríz. Hlavní linie, kde jsem měl v úmyslu zachytit nápor nepřítele a střádat čas, se měla táhnout od Mosulu přes Arbil, Kermanshah (klíčová křižovatka viz. dále), Hamadan a Qum k Esfahanu. Podle situace pak z této linie postupně ustupovat, avšak i nadále držet souvislou frontu a vázat jednotlivá uskupení nepřítele. Velkou váhu jsem přikládal křižovatce ve středu mapy, Kermanshah, jejíž držení mělo znesnadnit přelévání sil mocností Osy ze Z na V a naopak. Bitva se pak více méně odehrávala v taktu tohoto scénáře. Osa po prvních průzkumech bojem pozdržela postup na Mosul, který jsem protiútokem získal opět do držení, a stočila své nejúdernější svazky, do doby než před Mosulem rozvine své síly, na Bagdád, který bez nějakých průtahů velmi rychle dobyla. Japonci se mezitím na východě propracovávali postupně vpřed až k prvním pozicím „hlavní linie“ (Kermanshah, Hamadan a Esfahan). Další postup zahájili u Hamadanu a Esfhanu až po nakupení dostatečných sil, především artilerie. Úder ve směru Kermanshah Osa odstartovala až s pomocí svazků Wermachtu, které překročily Tigris S a SZ od Bagdádu a zaútočily na V. Poté, co rozdrtila Osa mou obranu u Kermanshahu a Hamadanu, jsem se už jen soustředil na koncentrování zbylých sil od Hamadanu a Esfahanu u Teheránu, kde jsem chtěl vázat Japonce a část letectva, abych mohl volněji a snáze bránit poslední baštu – Tabríz… Nepřítel celou dobu výtečně podporoval svůj postup letectvem.

Hodnocení vlastního velení:
Záměr svých plánů jsem v podstatě naplnil, tak mohu být spokojen… K dobru bych přičetl i zdařilou diverzi u Kuvajtu a tím vyvolaný boj o Basru, jenž vázal pozornost a prostředky nepřítele. V neposlední řadě ani letectvo jsem neprodal zcela zadarmo – s pomocí PLD protivníka potrápilo a způsobilo mu nějakou tu ujmu na zdraví...

Charakteristika protihráče:
Jednoznačně zkušenost, to je to, co se mi okamžitě a z první vybaví. „on line“ styl hry je pro mě obecně vzato věc neprobádaná, na tož při ostrém měření sil. Vesep s ním evidentně žádný problém neměl a dokázal si udržet přehled a nenechával se zbytečně strhnout. Postupoval souvisle a obezřetně v celé šíři, čímž dokázal získat mnohem více než já v opačném gardu, navíc si udržel i bojeschopné síly na rozdíl ode mne.