Report z turnajového zápasu
informace, jak probíhal již odehraný zápas

Madagaskar (PacAGPG 2) - Filipek28 (Osa) x Pepr (Spojenci)
dohráno 30.09.2011, vítězství Spojenců
Filipek28 - Osa

Průběh a konec bitvy:
V defenzivní roli fr. generála se snažím dostát svému plánu, udržet města Ambalavao, Tulear a Ft. Dauphin v závislosti na námořních operacích. Hlavní město Tananarive udržet nepředpokládám, hodlám však zde zdržovatco nejdéle a co největší síly soupeře. Pro tento záměr mi nahrává i fakt, že mí obránci města Andriba dokázali už dvakrát zuřivou obranou odrazit nápor soupeřových commandos i ženistů! Což mi přijde jako malý zázrak, vzhledem ke kvalitě francouzských jednotek. Zadržuji tedy zatím průnik k hlavnímu městu. Taktéž se mi zatím daří na moři, kde jsem odhalil, rozptýlil a patřičně "upravil" početní stavy soupeřova transportu, ze kterého nezbylo po soustředěném útoku hadráka Poteze, ponorky a torpédového člunu mnoho. Stejně tak byl zachycen na jihu, kde ovšem dobře zamanévroval a dočasně jsem s ním ztratil kontakt, nicméně alespoň předpokládám, že musel přepracovat svůj plán pro vylodění a provést jej na méně výhodném místě. O několik tahů více či méně "přesunovacích" se soupeř objevuje před hlavním městem a bere ho do kleští ze severozápadu a jihu. Posádka města je však odhodlána bránit se do posledního dechu, děla a patrony.. Taktéž letectvo jsem objetoval v rámci zdržení leteckých operací soupeře. Na moři mé síly postupně podléhají početní převaze soupeře, nicméně daří se ještě vybojovat menší úspěchy. (ponorky jsou děsné mrchy) Na výsledek boje ovšem mizivého ba přímo nulového dopadu. Držím tedy zatím všechna města, která jsem si před bojem stanovil za udržitelná, což proti zkušenějšímu protivníkovi považuji za úspěch. Osm kol před koncem ale odhaduji situaci tak, že hlavní město padne - soupeřova děla budou mít rozhodující slovo, avšak spoléhám na to, že nebude schopen s dostatečnou rychlostí přesunout síly ke zbývajícím městům.. Jak jsem předpokládal, mohutná dělostřelecká příprava mne vytlačuje z hlavního města, stahuji jednotky jižním směrem. Soupeř se během dalších kol tlačí k jihu, místy se mi i daří vybojovat s podřadnějšími fr. jednotkami i úspěšnější zdržovací boje, chvíli to vypadá, že se mi podaří udržet alespoň poslední baštu odporu, město na jihu, leč... posledním soupeřovým kolem kapituluje!

Hodnocení vlastního velení:
Ač jsem nastupoval do svých prvních turnajových bitev s předpokladem (podloženým některými zlými hlasy), že dostanu jako nováček tvrdý nářez, nestalo se tak. Podařilo se mi hrát sice s respektem, ale myslím si, že poměrně úspěšně, a to i když jsem nakonec ztratil obě bitvy. Cítil jsem, že nebýt drobných chyb, měl jsem na to i vyhrát, zvláště v obranné bitvě, kdy jsem padnul posledním tahem. Vzdoroval jsem veteránu Peprovi jak jsem dovedl nejlépe, za svoji největší chybu považuji chybně "poskládané" bránící jednotky hlavního města a mizerné nasazení letectva v útočné fázi (i když počasí se ukázalo být protivníkem ještě větším než soupeřovo relativně slabší letectvo).

Charakteristika protihráče:
Není třeba říkat mnoho. Soupeř postupoval chytře, využíval výhody/nevýhody terénu, projevil se jako zkušený hráč. Zpozoroval jsem u něj ale i určitou "nevyváženost", když na straně jedné mě nemilosrdně válcoval, že jsem nestihl ani ustupovat a místy mi připadalo, že některé situace naopak zbytečně podcenil - např. zničení nekrytého konvoje. Jinak hra to byla velice zajímavá a napínavá do posledního výstřelu. Děkuji mu i za několik cenných rad. K vítězství soupeři samozřejmě gratuluji!

Pepr - Spojenci

Průběh a konec bitvy:
Plány agresora jsou do velké míry dány rozmístěním jeho sil na začátku hry. Jeho čtyři vyloďovací svazy směřují hned zpočátku na tři strategická přístavní města, zbylá dvě strategická města jsou ve vnitrozemí, a ty obránce hodlá bránit nejčastěji. S tímto předpokladem a mottem: „dávej si pozor na ponorky“ jsem vyrazil do boje. Útok začal klasicky na severu, směrem na Ambilobe, a vlekl se po tři kola. Mezitím jsem přesouval vyloďovací jednotky k břehům Madagaskaru. Vylodění probíhalo na třech místech bez větších problémů, dařilo se mi eliminovat soupeřovy jednotky na pobřeží a hladce se vylodit u Majunga a Tamatave. Pohroma přišla u Tulearu, kde jsem silně podcenil možnost ponorkového protiútoku. Během dvou kol můj vyloďující svaz vypadal takto: pěchota (2), pěchota (3), dělo (2), pěchota (7) a mělo být hůř! Tato situace dost otřásla mou představou jednoduchého postupu na Tulear. Ve stejnou dobu při mém útoku na město Andriba narazila moje elitní pěchota na tvrdou obranu vichystické pěchoty, a to již podruhé, město tak odolávalo neuvěřitelné tři tahy. Situace se obrátila k lepšímu s deštěm, při kterém jsem svými letadly obklíčil soupeřovy stroje a v následných tazích je postupně sestřeloval. Velkým překvapením bylo objevení nekrytého města Munajary vdáleného jen 5 hexů od strategického Ambalavao. Neváhal jsem ani vteřinu a oddělil od jižního svazu směřujícího k Fort Douphinu pěchotu a poslal jí k Munajary. Ve střední části hry se začala stahovat smyčka kolem Tananarive, ale zbylá města stále držel v rukách g. Filipek28. Nejvážnější situace byla u Tuleru, kde se mé pocuchané dělo (2) a pěchota (3) museli vylodit nevýhodně za řekou. Stav se změnil s příletem tří torpédoborců, které během jednoho kola dokážou obránce ve městě natolik zdecimovat, že je pak útok swordfishe zničí. Rozhodl jsem se tedy pro Tulearskou lest. Po obsazení Munajary se mi naskytla příležitost táhnout na Ambalavao dříve, než jsem dokončil obsazení severního Tananarive. Dokoupil jsem proto houfnici a pěchotu a vyrazil k městu. V jižní části jsem formoval útok na Fort Douphin. Závěrečné dějství bylo ve znamení velkých přesunů posil z Tananarive k Ambalavao, kde jsem měl nyní již čtyři houfnice a nebylo proto těžké postupovat. Obsazení Tulearu i Fort Douphinu proběhlo až v závěru bitvy a bylo vždy docílenou velkou převahou děl a letectva.

Hodnocení vlastního velení:
Moje zbytečná ztráta Martleta nad Tulearem, kde jsem chtěl stíhačkou „dodělat“ dělo (2) mě doteď mrzí.

Charakteristika protihráče:
V roli obránce si vedl mnohem lépe než v roli útočníka, nicméně několika chyb se dopustil. Dost mi ulehčilo nezdvojování flaků a bojácná obrana u Tananarive, kde jsem čekal daleko více jednotek. Podařil se mu také velice úspěšný protiútok u Tulearu, ale zalekl se ztráty letadel a nedokončil jej.