Průběh a konec bitvy:
Strategii jsem plánoval klasickou, s tím, že vylodím jednotky a budu pokračovat na sever na Kalkatu a pak na Raipur a Nagpur, zde jsem chtěl mít větší armádu, aby tyto úkoly zvládla, protože jsem věděl, že letectvo zde bude pomáhat jen v menší míře. S druhou menší částí armádou pojedu na jih nejdřív na Hyderabad a pak na jih na Madras, Pondicherry a Kolarský zlatý doly. Tato skupina měla mít podporu jednak letectva a jednak flotily. Námořní bitvu jsem chtěl vybojovat po ovládnutí vzduchu a to později až se zkoncentruje a nebude potřeba na útoky proti Hyderabadu a nikde jinde. Věděl jsem, že britská flotila je o něco větší a lepší než Japonská a tak jsem potřeboval pomoc bombardérů k její potopení. Myslel jsem, si, že Zera vše zvládnou a že stačí dokoupit jen dělostřelectvo a tanky Kete a takto budu skvěle postupovat. Plán nijak brilantní, ale měl by obstát, i když jsem na vítězství moc nevěřil. Ze začátku se dařilo, i když asi o trochu lépe než já stahoval jednotky z pláže. Věděl jsem, že budu bojovat proti flakům a pozemní obraně u Raipuru a Nagpuru a tak jsem dokoupil houfnice. Svojí flotilu jsem přisunul k pobřeží pro podporu pozemních bojů a aby moje letadla mohla tankovat z letadlovek. Akorát jeden křižník, torpédoborec a letadlovku se stíhačkou a bombardérem jsem poslal na jih, kdyby byla diverze na Port Blair. Do Port Blairu jsem dal průzkumáka a ten zamezil překvapivému obsazení ostrova a tím odradil soupeře k tomuto kroku. V 5. tahu jsem měl Kalkatu, dočisťoval jsem okolní města a směřoval na Raipur. Ve středu jsem se chystal na dobývání Hyderabadu. Tedy nejprve na pobřežní města Rajahmudry a Eluru. K tomu jsem nashromáždil jednotky, dokoupil houfnici a přijel s flotilou. Vše se dařilo pobřeží bylo vyčištěno brzo. Trochu mně zaskočilo, že jsem měl poškozenou bitevní loď, ale asi byla moc vysunutá. Abych mohl zničit spojeneckou flotilu musel jsem ji poškodit letadly. Proto jsem vyslal svoji leteckou armádu k Madrasu na spojenecké letectvo kryjící lodě. Zde se to povedlo jen částečně, sice jsem mu několik stíhaček zničil, ale já o některé také přišel. Takže výsledek nic moc. Před Raipurem jsem dojel všemi jednotky na to vyčleněné a začal jsem zčásti z nich provádět obchvat z jihu. Z okolních měst u Kalkaty uprchla akorát jedna pěchota do hor, pronásledoval a sledoval jsem ji tankem Kete, ale nechal jsem ji jinak být. Vše jsem viděl optimisticky. I když obrana Hyderabadu vypadala docela velká, ale já se nebál měl jsem vše připraveno. Jenže obrana byla houževnatá. Překonat Granta na 12, krytý flakem na 12 to byl oříšek. Soupeři se vyplácelo mít nadpočetní stavy jednotek. Pak začalo pršet a já nemohl použít letectvo a pozemní armáda se skoro nehýbala. Na severu jen pokračovalo pomalé obkličování Raipuru. Jenže ouha, soupeř využil deště a omezené viditelnosti a zaútočil flotilou a poničil mi hlavní svaz u pobřeží, což jsem nečekal. Já měl ještě jeden menší svaz na jihovýchodě, že bych na spojeneckou flotilu zaútočil ze dvou směrů. Ale po tomto výpadu, jsem ještě více musel čekat na letectvo jestli zasadí spojencům úder. Flotila sílu ztratila. Ještě jsem to nevzdával a připravoval jsem ještě jeden úder letectvem proti leteckému krytí spojenecké flotily u Madrasu. Byl to 13. tah. Ale potřeboval jsem bombardéry u Hyderabadu, abych se aspoň trochu pohnul. U Hyderabadu probíhali pomalé boje, kdy jsem se jen krokem přesunoval přes první hory, zde bylo nejúčinnější dělostřelectvo. Jenže to byl krok dopředu, pak po protiútoku krok vzad, nedařilo se. Po přisunutí bombardérů a oddálení útoku na letectvo nad flotilou Na severu jsem pokračoval v obchvatu z jihu a i 2 pěchotami ze severu na Raipur. Jenže v 15. tahu přišlo překvapení od soupeře. U Raipuru zaútočili spojenecké bombardéry na mé houfnice a ty dostali na frak. Kryté byly stíhačkami na 12. Kolik jich bylo to jsem nečekal. Dále u Hydrabadu bylo stále ještě stíhačky a u Madrasu také, co hlásil průzkum Nevím kde je bral, ale musel je dokupovat, některé byly Martlety a ty nejsou od začátku. Prostě šok. Tak jsem stáhnul stíhačky od Hyderabadu k Raipuru. Nicméně spojenci se zase schovali, nevím kam. Jenže stáhnutím od Hyderabadu, jsem umožnil útok na pozemní armádu. Další katastrofa. Pak jsem odvolal veškeré letectvo od moře, které jsem připravoval na útok u Madrasu na eliminaci škod. Nějak se mi nedostávalo stíhaček, potřeboval jsem jich hodně a neměl jsem je nikde. A prestiž žádná. Už jsem tušil katastrofu. Aspoň, že po odletu spojeneckých letadel od Raipuru se mi zde povedl útok a on padl v 17. tahu. Jenže jsem zjistil, že jsem ztratil tank Kete a pěchotu co hlídali spojeneckou pěchotu v horách na severu. U Hyderabadu jsem se sice dostal do prvních hor, ale útok se vyčerpal a na další jsem musel počkat. Potřeboval jsem letectvo. Ale to bylo na severu. Na severu totiž proběhla diverze. Spojenci pěchotou obsadili Kharagpur a došli až do Kalkaty, kterou až na letiště obsadili. Podporu mněli v bombardérech a stíhačkách a také v letadlovce, křižníku a torpédoborci. No hrůza. Já musel poslat své 3-4 stíhačky až ke Kalkatě na jejich zničení. Dále jsem poslal své lodě od pobřeží na sever. Za nimi už jel zbytek loďstva původně na jihozápadě. Už jsem věděl, že úspěchu nedosáhnu, i když to bylo jasné asi od 13. tahu kdy jsem se zdržoval u Madrasu a pak od 15. tahu po náletu spojenců u Raipuru. Tak jsem se soustředil jen na zničení diverze a snad na dobití Nagpuru. U Hyderabadu byla situace patová, já zaútočit nemohl, to spíš soupeř. Diverzi jsem nakonec zničil, po přijetí tanku od Raipuru, po dokoupení Kete a po příletu stíhaček. 3 tahy před koncem jsem mněl Kalkatu zpět. Zbylo dohnat uskupení letadlové lodi s letectvem a potrestat je. Pracuje na tom celá má flotila. Povedlo, potopil jsem letadlovku a zničil bombardéry okolo ní. Ale účel odlákat mé letectvo a síly to bohatě splnilo. Opět překvapivý a skvělý tah soupeře. U Hyderabadu útočné boje skončili a spíš se musím bránit, abych se udržel a i to vypadá složitě. Zoufale útočím ještě u Nagpuru. V předposledním tahu jsem poslal veškeré letectvo k Nagpuru. i S tím, že u Hyderabadu budou bez letectva, ale to je jedno, mně šlo ještě něco vybojovat a pokusit se získat Nagpur. Úspěch se dostavil a já jsem tankem obsadil Nagpur, ale to už byla jen tak na okraj.
Hodnocení vlastního velení:
Své velení hodnotím jako nepřekvapivé. Postupoval jsem klasicky, kdy pozemní jednotky podporovalo letectvo a i lodě. Jenže jsem podcenil sílu RAF a i dokupování stíhačů. I když jsem jich zničil 13 a on mně 6, tak jich furt mněl dost. Já jsem pak jen reagoval na nepřítele a honil ho po obloze nemohl tak plně využívat své letectvo k podpoře armády a už vůbec ne na napadení spojeneckých lodí. Když není vzduch tak pozemní útok je pomalý či žádný. No a za neohlídání diverze bych potřeboval vyhodit.. Námořní bitva žádná. No celkově se mi to nepovedlo měl bych spáchat harakiri. Chudák Yamamoto, s takovým generálem nemůže nic vyhrát. No on i generál modrých nemůže být se mnou spokojen, pozdní odehrání a nevýhra. Dávám si 4-.
Charakteristika protihráče:
Soupeře chválím, chválím a chválím. Jeho ušetření letectva a i jeho posílení mělo za následek zabránění zničení jeho letectva a já nemohl napadnout jeho flotilu a tím i získat prestiž na posílení armády, kterou bych využil na další posílení a postup. No a pak jeho překvapivému nasazení u Raipuru a pak u diverze, to bylo mistrovské a u mně katastrofální. I jeho výpad s loďstvem byl skvělý. No a pak jeho poskládaná obrana s nadpočetnými stavy jednotek nemá chybu. Překvapoval mně a zaslouženě vyhrál. Jestli provedl nějakou chybu tak o ní nevím. Dávám 1*
