Průběh a konec bitvy:
Jednotky jsem rozdělil do dvou zhruba stejných skupin, východní a západní. Na východní frontě jsem hned v 1.kole u Chankchou přikoupil dělo 150mm, které mělo řešit zabetonování přístupu k Si-anu. S jednotkami rozmístěnými kolem Cheng-jang jsem zamířil na sever a jen menší armádu jsem nechal obléhat Čchang-ča. S Kohei (ženisté) jsem překročil Jang-c-tiang a hned ve druhém kole si ve směru od Chankchou zajistil I-cchang, čímž byla pro jihovýchodní armádu otevřena cesta na Si-an. Postup na této frontě byl celkem plynulý a v předposledním kole se mi Si-an podařilo obsadit. Na západní frontě se jako velký problém ukázalo překročení Jang-c-tiangu, neboť nepřítel zde umístil velké množství tanků a flaků. Čchung-čching několikrát změnil majitele a já v něm přišel o jeden nebo dva tanky. Velmi jsem se obával o osud této fronty, dlouho se zdálo, že se protivník prioritně zaměřil na obranu této části mapy. O to větší bylo moje překvapení, když jsem s Kohei a následně Kihei (jezdectvo) přes hory západně od mostu překročil Jang-c-tiang (dle viditelnosti jednotek o tom patrně neměl nepřítel ani ponětí) a v době definitivního obsazení Čchung-čchingu jsem nalezl Čcheng-tu prázdné, pouze s jedním ATG vedle města. Mezi oběma městy se tak vytvořil kotel čínských tanků a flaků, který byl postupně zlikvidován. Na závěr k letecké bitvě – Číňané se schovali nad flaky a Japonci je obkličovali při častých deštích, celkem nic zajímavého.
Hodnocení vlastního velení:
Bitvu jsem provedl dle plánu. Myslím, že kdyby mne nezdržoval nadprůměrně častý déšť, snad bych to ukončil ještě o jedno kolo dřív.
Charakteristika protihráče:
Myslím, že si měl vybrat jeden směr který by hájil a druhý by obětoval. Takhle na obou frontách prohrál, i když u Si-anu mu stačilo ještě dvě kola vydržet.
