Průběh a konec bitvy:
Než jsme s g. StromakTomem začali hrát samotné bitvy o Čhung´-čching, domluvili jsme si čas na trénink, kterého jsem náležitě využil. Tímto děkuji g. Frolekovi a g. 777 za odehrané bitvy v tréninku. Představu o strategii jsem tady měl. Můj plán vycházel ze zkušenosti, že důležitá je v této bitvě rychlost postupu a hlavně nákup, respektive vylepšení stávajících 75mm děl na 105mm (když to situace a prestiž dovolí, na 120mm děla), která mají dostřel 3, oproti soupeřovým 75mm s dostřelem 2. Toto byly dva aspekty, kterých jsem se chtěl držet. Bitvu jsem začal agresivní hrou letectvem hned v prvním kole, dokonce se mi podařilo sestřelit P-40, ovšem Zero, které tuto akci započalo, bylo hned v následujícím tahu sestřeleno, takže jsem začal opravdu špatně. Pozemní akce začaly tradičně, nákupem průzkumáku u Chankchou a náporem na Čchang-ča u jezera Tung-ching. Poslední obklíčená jednotka zdorovala až do 6. kola. V této době jsem již ostřeloval Čchung-čchingu z přesunutých děl (1x 150mm,1x105mm). Při hře za Japonce se v této chvíli nabízí přímý útok na Čeng-čou, město ležící severně od Čchang-ča, ovšem jak jsem psal ve druhém reportu, spojenci trpí tzv. „polským paradoxem“, takže jsem se rozhodl město ignorovat a postupovat raději na dvě nestrategická města severně od Si-onu. Hlavní cílem se pro mě stal An-kchang (jedná se o nestrategické město, ovšem jeho poloha je 4 hexy od Si-onu). Plánu jsem se držel a nepřítel přistoupil na moji taktiku. Když zjistil, že Čeng-čou není napadeno, paradoxně jej ještě posílil (z leteckého průzkumu jsem viděl seskupení 2x75mm děla, 3x flak, 2tanky, pěchota + 2xPTK), což byla voda na můj mlýn, věděl jsem totiž, že tyto jednotky mohly být u Si-anu zakopané v kopcích a horách. Proto jsem posílil síly směřující k An-kchangu, ten byl teď pro mě nejdůležitější. Nepřítel mě nadále překvapoval svojí aktivitou u Čeng-čou, kde dokonce podnikl protiútok k městu Su-Chou podporovaný dvěma bombardéry. Jeho snaha mě donutila koupit k Su-Chou jeden RA 97 (protitank). U Čchung-čchingu jsem překonal řeku Jang-c-tiang v úzkém úsek a přirazil městu. Následný den obránce přivolal na pomoc obraně letectvo, k jeho smůle však byly dva jeho stroje na dostřel 88mm flaku, který kryl přechod Jang-c-tiang. Naopak k mé smůle začalo zase další den pršet a nepřestalo po dva tahy. K 9. tahu, respektive k 26. červenci 1941, má armáda utvořila tři samostatné armádní skupiny. Hlavní skupina „západ“ v této době již pevně držela Čchung-čching ve svých rukou a chystala pochod na Čcheng-tu vzdálené 5 hexů od Čchung-čchingu, kde se nacházely také největší letecké síly obou stran. Skupina armád „střed“ byla na dostřel An-kchangu, který je vdálen 4 hexy od Si-onu. Poslední „záložní“ armádní skupina, tvořená jednotkami od oblasti jezera Tung-ching (trvalo mi opravdu dlouho tyto síly přepravit na sever, velký problém dělala řeka Jang-c-tiang a blízké hory. Pomalé jednotky mnohdy blokovaly rychlé atd.), byla vzdálena 3 hexy od Čchang-ča a zbývalo ještě 7 tahů, což dávalo jistotu, že pokud každý tah postoupím minimálně o hex, tak vyhraji. I přes občasné deště, které znemožňovaly použití letectva, jsem pořád postupoval. U Čchung-čchingu jsem dokoupil dvě 75mm děla (tím jsem v této oblasti měl dohromady 4 děla), u An-kchangu jsem dokoupil jedno 75mm dělo, které posílilo 105mm, které v této oblasti již bylo. Boje o Čeng-čou byly velice rychlé, jelikož obránce nemůže využít terénu ani Žluté řeky, která teče severně od něj. Proto jsem si mohl dovolit ten luxus a v závěru stáhnout ještě jedno 120mm dělo k Sia-nu. Nejdéle trvaly boje u Čcheng-tu, které obránce urputně bránil, protáhly se až do posledního kola, ve kterém bylo město na dostřel mých dvou těžkých děl a početní převaha v materiálu byla již natolik znatelná, že nebylo pochyb o vítězství. Nesmím zapomenout na moji úspěšnou diverzi paragánů, která také přispěla svojí měrou k vítězství, když seskočili západně za Si-anem a překvapili předsunuté obránce u města. Nepřítel musel vynaložit mnoho úsilí, aby je vytlačil a mohl dokoupit materiál na obranu města. Jednotku jsem následně opravil a v posledních kolech velice efektivně využíval.
Hodnocení vlastního velení:
Chybou bylo neuvážlivé využití letectva hned v úvodu, měl jsem hrát opatrněji. Jinak jsem se držel svého plánu a věřil, že sázka na těžká děla vyjde (a také vyšla). Stojím si za tím, že děla v této bitvě hrají prim, zatímco letectvo až druhé housle.
Charakteristika protihráče:
Chybu vidím v opevnění Čeng-čou, tím rozdělil svoje obranné pozice ze dvou na tři, což ho stálo zbytečně moc prestiže, kterou mohl lépe investovat jinde, ať už v obraně Čchung-čchingu, nebo u Sia-nu. Další věc, kterou dle mého názoru podcenil, je možnost jednotky kapitulovat, pokud nemá kam ustoupit. Obrana u Čcheng-tu byla opravdu pěkně vybudovaná, ale jednotky byly na sobě tak „nalepené“, že mnohokrát kapitulovaly. Nevím, zda bych stihnul Čcheng-tu dobýt, pokud by s touto eventualitou počítal - stačí mezi některými jednotkami nechat volný hex na ústup. Jinak si vedl velice dobře, o čemž svědčí i fakt, že se hrálo do posledního kola. Tímto děkuji g. StromakTomovi za hru.
