Průběh a konec bitvy:
Uvědomoval jsem si, že jediná šance pro útočníka je v rychlosti a přesném rozdělení jednotek na skupiny, které budou relativně samostatně dobývat strategická města. Tiencin padl v prvním kole, Peking bohužel až ve čtvrtém. Po prozkoumání pozic Číňanů u Ti-nanu jsem se rozhodl pořídit si větší množství dalekonosných houfnic, pro ušetření prestiže jsem upgradoval 70 a 75 mm houfnice na 105 mm. Ti-nan byl Číňany posílen 2x mm houfnice, 3x flak, 4x pěchoty, tanky… Číňané ovšem nehlídali břeh Žluté řeky na východ od města, takže jsem se v pohodě přebrodil s průzkumným tančíkem a 70 mm houfnicí a pěchotou. Z čela jsem zaútočil s 3x pěchoty, průzkumákem a 105 mm houfnicí. Letecký průzkum odhalil neobsazený S-tia-čuang, kam okamžitě zamířila velmi silná skupina s dalším cílem dostat se k Tchaj-juanu přes hory. Západní skupina se prokousala slabě obsazeným Kalganem k Ta-tchungukde na mě čekaly dvě divize pěchoty kryté houfnicí a flakem. U S-tia-čuangu jsem byl drobet překvapen letectvem, ale využil jsem tohoto soupeřova výpadu k likvidaci jeho letectva. Deset kol před koncem to nevypadalo zle, k Tchaj-juanu se přibližovaly dvě mé skupiny – bohužel přes hory to šlo pomalu, Ti-nan byl postupně dobýván, Ta-tchung dobyt a západní skupina již byla na dohled k Pao-tchou. Ovšem zde jsem již chyboval, výsledek byl dán slabostí této skupiny. Původně jsem počítal s poměrně rychlým dobytím Tchaj-juanu a s tím, že slabost západní skupiny vyvážím vším letectvem, které v dobytém Tchaj-juanu doplním. Ve třinácté tahu padl Ti-nan, u Tchaj-juanu šly těžké boje, u Pao-tchou jsem relativně neškodně plival 150 mm houfnicí na obránce a postupně doplňoval útočnou skupinku o jednotky dokoupené v Ta-tchungu. Tchaj-juan padl tři kola před koncem, ale v samotném závěru poslední banzai u Pao-tchou bylo voláno marně…
Hodnocení vlastního velení:
Špatně jsem rozdělil vojsko do skupin a podcenil obsazení Pao-tchou
Charakteristika protihráče:
Zuřivou obranou Pekingu a později Tchaj-juanu mě připravil o potřebný čas.
