Průběh a konec bitvy:
Bitvu jsem začal přirozeným postupem na jihozápad a jih. U severního města jsem pořídil dvojici tankových jednotek, která měla spolu s místní milicí vpadnout nepříteli do zad, jakmile budou japonské jednotky stát před posledním městem na západě. Pořídil jsem i jednu stíhačku Claude. U jihovýchodního letiště Chamar davá byly jednotky mongolské jízdy zahnány do hor i s protiletadlovou obranou. Pro zamezení případné diverze, a přitom šetření letectva, vyčlenil jsem tři pěchotní jednotky a jednu jednotku dělostřeleckou na jejich pronásledování. Po zahnání do kouta mapy protivník jednotky rozpustil. Pronásledující jednotky se následně přesunovaly jako zálohy k městům. Tankové jednotky na severu byly objeveny a bombardovány sovětským letectvem, proto se vrátily a vyrazily s podporou protiletectva. Na jihu před městem Tamsag Bulag jsem v lesích potkal pár jízdních jednotek. Po zjištění, že město je témeř vyklizené, provedlo letectvo nálet a ve spolupráci s pozemními jednotkami protivníkovy síly pronásledovalo a ničilo. Postup západním směrem narazil na sovětský letecký průzkum, tanky a jízdu. Zatímco město na jihu bylo lehce dobyto, sovětské síly podnikaly rozsáhlý protiútok vedený tanky, kterému nemohly japonské pozemní síly čelit a proto se odpoutávaly z boje. V té době jsem do měst Kan-ču-er a Chajlar pořídil jednotky těžké pěchoty, které se začaly zakopávat a měly odrazit útok případné diverzní jednotky. Z pohledu bitvy se dále nic zajímavého nestalo, sovětská obrana bránící na jihozápadě přístup k západnímu městu Bajan Tumen plnila svůj účel. Scénář byl stále stejný, sovětský průzkum odhalil mapu, sovětské tanky zaútočily na japonské jednotky a po bombardování japonským letectvem se stáhly pod obranu děl a protiletadlové obrany. Japonské tankové jednotky se pokusily o přímý postup k cíli přes zákruty řeky Kerulen a přilehlé lesy a bažiny, čímž by zpomalily i přesuny sovětských tanků. Přesun japonských jednotek byl ovšem ztížen leteckou bitvou probíhající nad nimi, kdy se japonské bombardovací letectvo pokoušelo zabránit sovětskému letectvu v odletu, zatímco japonské stíhačky dolétávaly dotankovat na letiště a zpět na frontu. Zbylé jednotky na jihozápadě a severu byly ničeny při dalších a dalších pozemních protiútocích Sovětů, které zastavovaly japonské bombardéry.
Hodnocení vlastního velení:
Po letech návratu ke hře Panzer General byly turnajové bitvy na novém projektu PacPG1 s novými mapami a jednotkami pro mne naprostou novinkou. O slabosti japonských tankových jednotek jsem věděl z PacGen, ale systém soubojů v PacGen umožňuje při souhře i slabších jednotek a zejména ve spolupráci s letectvem účinný postup anebo obranu. Odhlédneme-li od této technické stránky věci, chybou bylo japonské letectvo, zejména jeho neposílení o japonské stíhačky s dlouhým doletem.
Charakteristika protihráče:
Protivník hrál jako zkušený a agresivní hráč. Sovětské jednotky, které nemohl dokupovat, posiloval nad úroveň 10. Vytkl bych mu uvolnění obrany na jihu u Tamsag Bulag, kde mohl obsazení města zdržet déle, a tím by jeho protiútok mohl postupovat dále na východ. Jezdectvo v horách na jihovýchodě měl rozdělit i za cenu možného vystavení japonskému letectvu. Tím by přitáhl pozornost japonského letectva, které mělo plné ruce práce na západě, či spíše by mohl provést úspěšnou diverzi. Zkrátka a dobře, se znalostí bojiště a jeho hry mohu prohlásit, že se mohl pokusit o lepší výsledek. Je možné, že by se mu povedlo udržet více měst, anebo nová dobýt.
