Průběh a konec bitvy:
Tohle je bitva, kde všechno hraje Němcům do noty. Mají bezkonkurenční stihačky a i provotní rozmístění německých jednotek je velmi slušné. Navíc jsem nepodcenil přípravu a zahrál si bitvu proti PC a poté i několik prvních tahů proti stannymu, jemuž tímto děkuji. Plán bitvy byl následující: Nejdůležitější je udržet na severu nepřítele za řekou a nedovolit mu ji přejít a uchytit se za ní. Bitva má totiž jen 13 tahů a pokud se toto povede, nedokáži si představit, že by šlo Štětín dobýt z jihu. Proto v prvním tahu útočím letectvem na nejsevernější uskupení nepřátelských letadel a jednu stihačku sesřeluji, druhou těžce poškozuji, stejně tak jako jeden z nepřátelských strategických bombardérů. Vrásky mi dělá jen u Štětína za řekou PzIVH, který v boji proti nepřátelským tankům většinou podlehá. Tak jej posiluju alespon na stav 11 a do páru k němu dokupuji Elefanta, na pomoc navíc začínám od jihu přesouvat i Panthera. Na jižní úsek zatím rezignuji a snažím se jen způsobit nepříteli alespon něaké škody. Na severu v průběhu hry postup nepřítele naprosto zastaven a přes řeku se nepouští, ostřelujeme se navzájem děly já od Štětína, on ze Stargaru, v posledním tahu jsem mu ještě zničil osádku tohoto strategického města tvořenou ženisty. Na jihu nechávám města bez obrany a pomalu buduju obranu u Kohlfurtu, kde chci nepřítele dosti zdržet a přinutit jej krvácet. Protivník zatím bez problémů obsazuje Vídeň, Olomouc, Vratislav a Prahu. U Kohlfurtu jsem postavil obranu na 2 x flak 3,7, 1 x dělo 10,5, 2 x Panther A, 1 x KingTiger, podle potřeby 1-2x JagdTiger a vše navíc doplněno ještě 2 x pěchotou. Nad tohle uskupení jsem zavěsil svoje stihačky s bombardérama a čekal. Nepřítel zkusil čelní útok, ale naúspěšně, přešel tedy na sever od Kolhfurtu řeku a zkusil to znovu, ale obět bez kýženého úspěchu. S letectvem to bylo také zajímavé - já čekal nad Kohlfurtem a nepřítel byl kousek dál nad svýma útočícíma jednotkama, ale ani jeden jsme neútočili. On musel být děsivý předpoklady, já měl zase respekt před jeho flaky - a navíc měl stihačky schované uvnitř a kolem houf bombardérů. Nakonec to asi Pauluse přestalo bavit a stáhl se pryč. A zhruba v tomto stavu přišel konec celé bitvy. Za zmínku ještě stojí diverze pěchoty, která ač velmi poškozena byla schována do hor, opravena a poté úspěšně obsadila nestrategický Těšín, kde byly hned dokoupeny další 3 jednotky Volksturmu. Obsazení strategické Olomouci zabránilo jenom vypršení tahů - byl jsem hex vedle ní. V posledním kole ještě nepřítel naposledy zaútočil a zničil mi stuku, Panthera a poškodil FW, škoda že jsem neměl už příležitost mu tuto opovážlivost vrátit:) Každopádně děkuji soupeři za tuto bitvu.
Hodnocení vlastního velení:
Bitva, kde se toho moc vymyslet nedá - karty jsou pevně rozdány a vše hraje do rukou Ose - jak krátký počet tahů, tak kvalitativní převaha německých strojů, Pokud člověk neudělá fatální chyby, nejde to snad ani prohrát. Navíc jsem měl už od začátku pevně určenou strategii, které jsem se držel, nenechal se zlákat k bezvýznamným bojům na jihu či výpadům na severu přes řeku, naopak si na nepřítele počkal a donutil jej bojovat na místech, která jsem si zvolil já. Celkově jsem se svým výkonem spokojený.
Charakteristika protihráče:
Bylo znát, že neměl ještě odehráno tolik bitev proti lidskému soupeři. Ale snažil se a útočil, což mu slouží ke cti. Naprosto promrhal a nevyužil potenciálu strategických bombardérů. Dále bych mu vytkl malý počet diverzí z duvodu získání prestiže a které navíc přišly až příliš pozdě.
