Průběh a konec bitvy:
O vánocích 1944 byla situace v Ardenském lese pro německé vojáky nepříznivá. V podstatě byli všichni zataženi do pokusu o průlom fronty, který byl na konci s dechem. Dokud bylo špatné počasí, tak se maše pancéřový obludy valily vpřed, ale já jsem přebral velení přesně ve chvíli, kdy se vyjasnilo a na říšském nebi se vyrojilo spousta spojeneckých letadel, které otravovali jako hovada o prázdninách. Mařili každou pěknou akci našich vojsk. Na mojí část fronty připadala jenom jedna stíhací letka, jinak se této operace Luftwaffe neúčastnila a veškerou práci obstarali hrdinné pozemní jednotky. Hned po Božím hodu se povedlo vyrovnat ztráty, které naše armáda utrpěla. U města Stavelot byla prolomena obrana Churchylových tlup, což v podstatě rozhodlo o mých dalších strategických záměrech. Po prvotních lokálních úspěších jsem stanovil jako hlavní místo odporu město Bitburg a začal soustředit jednotky na přístupových směrech k tomuto městu. U města Stavenlot se bohužel nebylo možno pevně zkonsolidovat obranu, a tak jsem posunul obranná postavení k městu St, Vith, kde se podařilo nepřítele zdržet až do 16.ledna. Postupně byla vojska přeskupována hlavním směrem a to k městu Mnderfeld a pak dále na východ. Od 22.ledna zůstalo město Pitburg zcela osamoceno. K jeho obraně zůstalo dostatek sil, avšak ani dvě divize 88mm protileteckých děl nebyli sto pozemní jednotky a civilní obyvatelstvo uchránit před barbarským kobercovým bombardováním. Aby byli civilisté uchráněni hrůz války, bylo v poslední lednový den toto město vyhlášeno za otevřené. Další poměrně velkou skupinu vojsk jsem soustředil v okolí města Rochefort v naději, že se alespoň některém vojákům v budoucích dnech podaří zachránit, ale tato možnost byla spíše z oblasti hypotetických. Tito vojáci se nacházeli v oblasti plně kontrolovaném nepřítelem a byli zcela odříznuti od domova. Přesto bojovali se ctí a patří jim dík celého německého národa. Hlavně díky těmto vojákům byla valná část anglosaských vojsk dislokována západně od hlavního místa odporu. 7.ledna se podařilo zdecimovaným zbytkům těchto jednotek osvobodit město Celles a 10.ledna pak dále významné město Dinant. 25.ledna byl však tento útok zcela zmařen. Tímto však neřekla naše vojska v této oblast poslední slovo. Obklíčená elitní 52.divize Jagdtiger bez paliva a munice u města Libramont se nikdy nevzdala. Dále pak bylo od 31.ledna do 6.února obsazeno město Rochefort a 6.února osvobozena města Amberloup a Outhrville. 13.ledna se za pomoci Boží prozřetelnosti průzkumné jednotce povedl husarský kousek, a to že obsadila část města Lutych, hlavní město nepřátel v této oblasti. V Lutychu civilní obyvatelé povstali proti americkým utlačovatelům a zformovali tři pěchotní divize jež 16.ledna město zcela osvobodily. Na podporu tohoto morálního odporu belgických občanů bylo rozhodnuto, že část německých sil bude oproti původnímu záměru bránit Říši na východě ponecháno ke krytí cest k tomuto hrdinskému městu. Zformovány byly další průzkumné jednotky jež 31.ledna osvobodily další významné město Laroche jež díky dalšímu povstání obyvatel bylo nakonec udrženo. Vzpoury proti demokratickým silám se začala z Belgie a Nizozemí spontáně šířit po celé Francii a dále. Tak byla Evropská civilizace jak ji chápeme zachráněna.
Hodnocení vlastního velení:
Celá bitva z mé strany byla vedena podlým způsobem. Vítězství bylo docíleno celou řadou divrzních akcí. K čestnému boji muže proti muži docházelo, ale vzhledem k ohromné převaze Hartmanova letectva jsem nebyl nikdy sto dovést tyto střety k úplnému vítězství.
Charakteristika protihráče:
Vždy vyhrával, ale nedokázal odhalit veškeré diverzní akce německých vojsk a proto prohrál. Kdyby však bitva pokračovala jistě by zvítězil. Tragická byla frekvence odehrávání.
