Průběh a konec bitvy:
Protože jsem Husky měl hrát poprvé za Osu, relativně dlouho jsem zvaoval, jakou taktiku zvolím. Nakonec jsem si prostudoval své předchozí postupy v této bitvě v minulých turnajích a stanovil taktiku s částečným využitím „Mikenoroviny“, kterou proti mně tento generál použil. A sice přezbrojení Stuk na Fw 190F. Díky tomuto kroku jsem ve třetím tahu disponoval na severu 4 letadly Fw 190, což znamenalo pro spojence velký oříšek. Můj plán byl jednoduchý – i za cenu ztrát FW zlikvidovat co nejvíce soupeřových letadel, případně transportů a zabordelení italského pobřeží tak, abych soupeři co nejvíce ztížil, nebo zcela znemožnil, vylodění. Na Sicílii pak stažení k městům mimo dostřel lodí a zde se pokusit vydržet jak nejdéle to půjde. Předpokládal jsem, že Sicílie padne, ale že při troše štěstí budu zdržovat tak, že soupeř nestihne obsadit všechna strategická města včas. Zároveň jsem klasicky vyslal několik diverzních skupinek směrem k Africe. Za cenu ztráty tří FW jsem v prvních čtyřech tazích zlividoval Lightninga, Mustanga, dva Maraudery, Spitfira a Thunderbolta. Tento úder leteckým silám mi výrazně zlehčil další působení, navíc přinesl množství prestiže, které jsem investoval do hord italsráčů. Zvolená taktika slavila velký úspěch, na severu se soupeři podařilo vylodit jen několik jednotek u Neapole a Salerna, ty však byly obklíčeny a izolovány. Na jihu sice zpočátku nepřítel postupoval, ale když se dostal mimo dostřel lodních děl a po ztrátě spousty letadel mu došel dech a válka se změnila ve vyčkávací. Tu jsem zvrátil až v závěru, kdy díky vydělané prestiži jsem mohl opravit a nakoupit techniku a začít spojence tlačit k moři. Co se týče diverzí, podařilo se mi vylodit se a obsadit letiště u Tunisu, na víc Italové neměli. Bitva skončila kapitulací ve 14. tahu, soupeř byl ve zcela beznadějné situaci.
Hodnocení vlastního velení:
Díky „Mikenorovině“ a kvalitnímu zasvinění pláží italsráči jsem soupeři téměř nedal šanci, čili domnívám se, že mé velení bylo výborné.
Charakteristika protihráče:
Myslím že ho můj tah se Stukami/FW zaskočil a nedokázal na něj zareagovat – a po pravdě řečeno, ono to jde jen těžko. Mohl se sice s letadly ze severu stáhnout, ale to bych se zase vyřádil na transportech. Takže se snažil čelit s tím co na severu měl, ale to bylo málo proti přesile. Po ztrátách ve vzduchu byl bez šance výsledek bitvy zvrátit. Na jihu útočil velmi dobře, ale po ztrátě letecké a lodní podpory a po utracení prestiže byl proti německým obrněncům bezmocný.
