Průběh a konec bitvy:
Plán pro bitvu byl postupovat co nejrychleji dosunout tygry co nejdál, než přijde špatné počasí (čistě matematicky – tygr za špatného počasí spotřebuje na plný pohyb dvojnásobek jednotek paliva – tj. 10 jednotek, čerpá přitom polovinu z maximálního počtu – tj. 14. Z toho vyplývá, že tygr musí za špatného počasí cca každý třetí tah doplňovat palivo!!!). Jednotky jsem rozdělil na směr jih (Tula) a střed (Vjazma, Obninsk, Mozhajsk, Moskva). Střed byl výrazně silnější, neboť jsem v minulých bitvách získal zkušenost, že brzké dobytí Tuly nic nevyřeší, člověk ji klidně může dobýt poslední tah. Jednotky už člověk stejně nestihne přesunout k Moskvě. Jediné řešení, jak stihnout do konce bitvy dobýt Tejkovo, je tedy v tom, že se maximálně posílí přímý směr, tj. Vjazma, Obninsk, Mozhajsk. Plán se dařil víceméně na výtečnou. Jednotky ve směrech Mozhajsk, Obninsk, Kaluga a Kimry udržovali zhruba podobnou rychlost – tj. nikdo nezaostával a k útoku na Moskvu tak byly všechny směry připravené společně, což Moskva samozřejmě nemohla vydržet a záhy padla. Než se soupeř vzpamatoval, tak se podařilo přirazit i k Tejkovu a poslední bašta soupeře tak rychle padla taky. Na jižní frontě se dle očekávání dorazilo okamžitě a bez problémů k Tule (snad už v 10. tahu, po cestě není nějaká šance postavit kvalitní obranu), útok na Tulu byl ale vzhledem k poměrně slabým útočícím jednotkám (důvod vysvětlen výše) dlouhý a krvavý. Nepřítel obranu Tuly maximálně posílil. Navíc v době, kdy podařilo dobýt Kalugu, nakoupil soupeř v Aleksinu několik jednotek (PTK, flak, kaťuše), abych nemohl útočit od Kalugy na Tulu (což jsem ale stejně neměl v úmyslu). Tak tyhle jednotky ohrožovaly moji jižní frontu ze severu. Navíc soupeř využil nedostatku munice a krytí samohybných děl (Sig 2) u Tuly a provedl proti nim útok tankovými zálohami, čímž jsem jedno dělo ztratil úplně a druhé bylo značně poškozeno. Tulu jsem nakonec horko těžko dobyl dávno po pádu Moskvy, jenom asi o tah dříve než Tejkovo. Nepřítel se pokusil o diverzi v oblasti Roslavli – ta však byla s pomocí průzkumných vozítek, štuk a místní pěchoty zničena. Rozhodující podporou však bylo VÝTEČNÉ POČASÍ. Kdyby měl takové Hitler na podzim 1941, tak bychom v Čechách nejspíš ještě dneska mluvili německy :-(
Hodnocení vlastního velení:
Myslím si, že jsem využil zkušeností z kampaně proti počítači i proti Chomskému s touto bitvou plnou měrou a tak taktika i strategie byla velice dobrá. Jen pro zajímavost – hrál jsem tuto bitvu souběžně tréninkově proti 777 a i tuto jsem vyhrál, i když 777 vzdoroval asi o 2 tahy déle. Snad jedině jsem mohl poslat o jeden tank k Tule víc, místy to vypadalo, že Tula nebude dobyta a dojde k nepřátelskému protiútoku :-( Pomohlo by to nejspíš proti nepřátelskému protiútoku, kterým mi byla zničena jedna ze samohybných houfnic (nedostatečné krytí houfnice byla další moje chyba... Také jsem asi mohl provést nějakou rychlou diverzi směrem na Rjažan a Kimovsk za účelem získání prestiže.
Charakteristika protihráče:
Hrál dobře, jak se na rusa patří! Snad jen – mohl více využít zákopů a umístění pěchot v nich. Na samotném jihu a severu mohl obsadit některá města pěchotami (nechal je prázdná), což mi dalo cenný čas. U Vjazmy měl dobře postavenou obranu, ale měl použít taktiku postupného stahování. Nechal obranu stát a tak jsem ji mohl rozstřílet z přitaženého dělostřelectva. Hodně se soustředil na obranu Tuly, která se sice výtečně brání (okolo města jsou do kruhu zákopy), ale prostě není nejvzdálenější bod obrany, takže je zjevné, že dříve nebo později padne. Kdyby jednotky od Tuly byly u Moskva a Tejkova, možná by mohl zdržovat déle. Jako PTK nakupoval 76 mm, které jsou sice výborné (dovedou ublížit i tygrovi), ale ve funkci pouhé výplně postačí 45 mm, které jsou značně levnější (60 prestiže oproti 24 prestiže). Zbytečně nakoupil jednotky v Aleksinu (pravděpodobně chtěl blokovat útok z Kalugy na Tulu), když tento útok jsem vůbec neměl v plánu, neboť, jak bylo výše uvedeno, jsem vše zoufale hnal směrem k Moskvě. Jednotky se potom zoufale pomalu přesunovaly k Tule, byly pro mě sice jistým ohrožení, ne však takovým, kolik odpovídalo jejich nákupní ceně...
