Report z turnajového zápasu
informace, jak probíhal již odehraný zápas

Mersa el Brega (AGPG) - Hartmann (Osa) x Maximus (Spojenci)
dohráno 03.01.2007, vítězství Osy
Hartmann - Osa

Průběh a konec bitvy:
Plán byl jednoduchý - postup na široké frontě, co nejrychleji dorazit k Tobruku a i za pomoci diverze jej obklíčit ze všech stran a rozbít jeho obranu. Na Benghází nespěchat, není to ani třeba, nikdo by jej neposiloval a italských druhosledových jednotek je dost. Úzkostlivě chránit jednou stíhačkou oba bombardéry. Zkušené a odolné tankové divize jsem poslal v čele útoku přímo ve směru na Tobruk. Obchvatem pouší na jihu bylo odesláno samohybné dělo SiG a pěchoty na haklech. Pionýrská pěchota byla již záhy v poušti naložená na transportér objevena a napadena Mosquitem krytým Spitfirem, a tak byla stažena, později doplněna a tvořila posádku Bir Bevid. Když jsem uviděl, že se na letišti u Derny objevila nově pořízená squadrona Spitfirů Mk.VB, nezbylo mi nic jiného než dokoupit Fw 190, protože tohle by befko nezvládlo, a Stuku a Bf 110 jsem nasazuoval jen k nepozorovanému průzkumu. Záhy se rozhořela letecká a tanková bitva, ve které nepřítel přišel o letectvo (jen Mosquito někam zmizelo, bezúspěšně jsem po něm pátral nad mořem) i o část tanků, ale tankovou bitvu nakonec vyhrál, zničil mi jádro mých tankových sil a podařilo se mu skrz mou prořídlou linii proniknout a zmizet z dohledu jednou jednotkou Crusaderů. Paralelně v tušeném směru zmizení (na El Agheilu) jsem okamžitě zahájil stahování postradatelných sil, včetně nyní již zbytečného flaku. Byla však odvedena pozornost od diverze, kdy německá pěchota nepozorovaně pronikla východem mapy a získala nekrytý Sollům, jež byl okamžitě obehnán levnými ptk, což blokovalo nákup do Bardíje a umožnilo rozvinout útoka na Tobrúk i z východu. Mezitím byla dobyta Derna, nákupem v ní doplněny ztráty tankových sil a zahájen útok ze všech směrů proti obraně Tobrúku. Ta byla po cca šesti tazích zdolána a vybojováno vítězství. Nepřítel se ještě snažil bitvu zvrátit útokem zmíněné jednotky Crusaderů a najednou se objevivšího Moqutia na El Agheilu, ale ten posádka města bez problémů odrazila.

Hodnocení vlastního velení:
Myslím si, že plán mi vyšel tak, jak jsem chtěl. Podcenil jsem trochu možnosti nákupu Britů, FW jsem tak koupil až ad hoc po objevení Spitfire Mk.VB, nebyl jsem tedy na něj připraven předem. Navíc jsem při nákupu FW zjistil, že bylo chybou obsazovat letiště u Benghází Italy, musel jsem tak FW nakoupit až na nevzdálenějším letišti u El Agheily, což mělo za následek, že mě přelet na bojiště připravil o jeden tah.

Charakteristika protihráče:
Byla to dobrá obrana. Dost agresivní. Podařilo se mu způsobit mi velké ztráty tanků. Mohl mě však určitě zdržet krytím přístupů k Sollůmu a v obraně předpolí Tobrúku využít dvě houfnice místo jedné. Nově dokoupený Spit mohl nakoupit skrytě, ne tak na ráně na letiště u Derny, které jsem měl na dohled. To mohlo nákup FW opozdit a možná bych už na něj ani neměl prestiž.

Maximus - Spojenci

Průběh a konec bitvy:
Koncepce: Rozhodl jsem se neposilovat území mezi Gazalou a Agedabiou z důvodu nemožnosti postavit početnou armádu a velké síly nepřítele. Samotná obrana měla ležet okolo Tobruku. A dále čekat na případné protiútoky. Na začátku nepřítel obsadil západní pobřežní města a jeho armáda dále směřovala (podle leteckého pozorování) pouští obchvatem za Tobruk. Další obrněná část mířila na Bir Hacheim a ostatní podél pobřeží. Po objevení obrněné armády u Bir Hacheim jsem provedl silný tankový protiútok podporovaný letectvem, v prudkých bojích byl nepřítel rozdrcen a můj protiútok pokračoval s jedním Crusaderem do týlu nepřítele za asistence posledního letadla, které monitorovalo terén. Po zničení obrněné divize započal nepřítel útok na Bir Hacheim a Gazalu podél pobřeží. Útok se sunul pomalu ale jistě k Tobruku. Úspěšná diverze v Sollůmu umožnila nepřátelské armádě rozvinout útok podél pobřeží z východu. Tím byl Tobruk sevřený v kleštích. Mezitím Crusader prorazil do El Agheily (cestou rozdrtil průzkumnou jednotku), Crusader s podporou Mosquita provedl útok na město, ale byl odražen. Nepřátelský tlak na Tobruk ze tří stran byl smrtící, po 4 dnech padl poslední obránce.

Hodnocení vlastního velení:
Myslím, že jsem udělal dobře, když jsem nebránil pobřežní a pouštní města. Protiútok u Bir Hacheim byl dobře naplánován a proveden (škoda, že Crusader nezískal El Agheilu). Chybou byla ztráta Sollůmu a následně Bardíje, úplně jsem opomenul tam držet posádku (nepřítel získal města hodně lacino). Letecká válka z mé strany byla koncipována spíše na podporu pozemních útoků, o leteckou převahu jsem se moc nepokoušel.

Charakteristika protihráče:
Až na prohranou pancéřovou bitvu u Bir Hacheim, kterou nezvládl, hrál soupeř s rozvahou a s jasným cílem. Ve vzduchu si vedl dobře, postupně získal leteckou převahu nad celou oblastí.