Průběh a konec bitvy:
Na jihu nebyl během prvních pár kol problém, za vydatné podpory luftwafe jsem dobyl bez větších ztrát Oslo a Stavanger. Nepřítel zde neinvestoval téměř nic do obrany. Všechny válečné lodě a torpédoborce jsem z jihu ihned od prvního kola stahoval na sever. Na severu jsem začal opatrně s ponorkami s plánem si je šetřit a zaměřil jsem se na systematické ničení nepřátelskýt torpédoborců. Mezi tím mi nepřítel na severu pomocí letadel a svých lodí ničil můj výsadek na pevninu a mé křížníky. Hlavním cílem mé strategie ale bylo bleskové obsazení klíčového města Dombas pomocí paragánů, což se mi nepozorovaně povedlo a myslím, že právě toto rozhodlo celou bitvu. Do té doby jsem neutratil jediný bod prestiže a po obsazení Dombasu jsem zde utratil veškerou prestiž za PzIVD. První nakoupené tanky s vyloděnými jednotkami jsem ihned poslal na bezhlavý útok proti letišti u Trondheimu, rozpustil jsem některé nepotřebné jednotky a za zbylou prestiž nakoupil další početnou várku PzIVD, která v dalších kolech podpořila útok na Trondheim. Nepříteli mezi tím dorazil hlavní námořní svaz od severovýchodu. Nečekal na bitevní lodě a ihned se vrhl svými torpédoborci na poslední poškozený lehký křížník, který jsem mu připravil jako návnadu. Následně nebyl problém mu potopit všechny torpédoborce svými ponorkami, které čekali schovány opodál. Tímto si prohrál celou námořní bitvu a bylo pouze otázkou času, než mé ponorky a z jihu přivolané námořní lodě potopili zbývající spojeneckou flotilu. Mezi tím jsem vrhl do frontálního útoku na Trondheim druhou skupinu nově zakoupených PzIVD. Nepřítel pod rychlým a drtivným výpadem tanků nestačil doplňovat obranu, navíc jsem k průlomu použil také přivolané letectvo, se kterým jsem riskoval ztrátu paliva, ale letiště se podařilo dobýt včas. V této části hry sem do zálivu u Trondheimu stáhl nepřítel své zbylé křížníky, které se v této slepé uličce stali pochoutkou pro nově koupený strategický bombardér a ponorky. Mezi tím jsem počkal a sformoval své jednotky na jihu kolem města Lillehammer, které následně během tří kol padlo. Opět byla k nezaplacení pomoc luftwafe a střemhlavých bombardérů Stuka. Následně se ještě nepřítel pustil se zbytekm vzdušných sil do útoku na ponorky, byl dostižen a zničen, stejně jak zbytky jeho námořnictva. Trondheim po mohutném bombardování také padl a své jednotky jsem začal přesouvat k poslednímu městu Namsos. Zde již neměl nepřítel dostatek prestiže pro vybudování pevné obrany, mé letectvo se činilo a tanky pak již neměli těžkou práci. Norsko tedy padlo v překvapivě krátké době.
Hodnocení vlastního velení:
Jsem maximálně spokojen, rychlé obsazení Dombasu se ukázalo v této bitvě absolutně rozhodující, dále už nebylo na pevnině co řešit, velký počet PzIVD vše vyřešil. Druhou významnou věcí bylo zničení nepřátelských torpédoborců, kteří jediní mohli ohrozi mé ponorky. To se také povedlo a cesta k námořnímu vítšzství byla otevřena. Chybějící dělostřelecká podpora válečných lodí při obraně Trondheimu byla rozhodující. Díky bleskové taktice také vyšlo počasí, což bylo štěstí a nebyl jsem tedy spomalen bahnem, čehož jsem se ze začátku dost bál.
Charakteristika protihráče:
Nechci aby to vyznělo vůči Patrasovi špatně, ale myslím, že tato bitva se mu vůbec nepovedla. Plýtval prestiží - stavěl osamocené nekryté jednoty převážně flaky na jihu. Nechal si obsadit Dombas a úplně zbytečně obětoval své torpédoborce. Při následné obraně na souši si vedl dobře, ovšem chybějící prestiž a čas na zformování obrany mu nedávala mnoho prostoru k efektivní obraně. Na druhou stranu se také pokusil o diverzi na jihu u Aalborgu, ovšem jeho poškozená norská pěchota neměla proti těžké německé pěchotě šanci. Také se mi líbil nápad s umístěním křižníku do přístavu Trondheim, kam jsem se nemohl dostat pozemní jednotkou a musel jsem čekat na zničení křížníku.
